Univerzita pomůže Olomouci zmapovat kulturní a kreativní průmysly

<p>OLOMOUC: Univerzita Palackého ve spolupráci se statutárním městem Olomouc odstartovala projekt, který v Česku patří mezi unikátní. Pokusí se zevrubně zmapovat tzv. kulturní a kreativní průmysly a získat tak cenná data o tom, v jaké míře se v Olomouci daří divadlům, audiovizuálním tvůrcům, architektům nebo třeba grafickým designérům.</p> <p>„Zjištěné informace o počtu aktivních „kreativců“ i o jejich ekonomickém přínosu pro město a region pak budou sloužit k lepšímu porozumění potřebám daných odvětví a třeba také k lepší a cílenější podpoře aktivit, které ve městě vyvíjejí,“ vysvětluje smysl projektu náměstek primátora Pavel Urbášek.</p> <p>Kreativní průmysly představují pro Olomouc velký potenciál</p> <p>Vedení univerzity i představitelé města považují oblast kreativních a kulturních průmyslů za velmi slibnou v kontextu současného i budoucího rozvoje města. „Je zřejmé, že kreativní průmysly již dnes přispívají a do budoucna budou patrně ještě ve větší míře přispívat k ekonomickému rozvoji města, mohou hrát významnou roli v oblasti inovací nebo cestovního ruchu a jsou důležitou složkou zaměstnanosti ve městě i v regionu. Proto této oblasti chceme věnovat zvýšenou pozornost a jsme rádi, že město to vidí podobně,“ potvrdil prorektor UP pro vnější vztahy Petr Bilík. Ke stvrzení spolupráce na mapování podepsaly univerzita a město Olomouc memorandum. Třetím partnerem je pražský Institut umění, který posledních několik let pracoval na metodice mapování. „Ta nyní prochází certifikací ministerstva kultury. Olomouc se tak stane prvním městem v Česku, které bude mít zmapované kulturní a kreativní průmysly zcela podle této metodiky,“// dodal Bilík.</p> <p>Sedm etap, měsíce práce a cenná data</p> <p>Během několika měsíců bude muset zhruba desetičlenný tým pod vedením Radka Palaščáka projít celkem sedmi etapami průzkumu. „První dvě bychom rádi dokončili ještě letos. Nyní půjde především o analytickou část práce, kdy z dostupných databází budeme vytahovat důležitá data o jednotlivých subjektech, firmách, živnostnících nebo příspěvkových a neziskových organizacích působících v mapovaných odvětvích a ověřovat je,“ objasnil Palaščák. Právě verifikace dat je pro další práci velmi důležitá. Rejstříky totiž vykazují poměrně vysokou chybovost. Figuruje v nich spousta subjektů, které už nejsou ekonomicky aktivní. A naopak některé tam mohou chybět, nebo být zařazené v jiné kategorii. „Teprve potom se dostaneme ke zjišťování dalších důležitých okolností – například jak se subjekty z oblasti kulturních a kreativních průmyslů podílejí na celkové zaměstnanosti v Olomouci nebo jaký mají pro město ekonomický přínos,“ vypočítal Palaščák.</p> <p>Z analýzy ale vyplynou i další zjištění, včetně identifikace silných a slabých stránek kulturních a kreativních odvětví nebo překážek, které brání jejich rychlejšímu rozvoji. „Mapovači“ se zaměří také na to, co sledovaná odvětví v mapovaném území produkují, zda pro ně existuje dostatek kvalifikované pracovní síly, jak subjekty v oblasti KKP navzájem spolupracují, ale také na jejich vazbu na veřejnou správu či oblast vzdělávání a výzkumu. „Především ale počítáme s tím, že blíže poznáme řadu zajímavých a inspirativních lidí a popíšeme jejich aktivity a projekty. A že mapování bude jen začátek dlouhodobé práce a cílené podpory oblastí, které Olomouc i univerzita budou považovat za klíčové pro svou budoucnost,“ uzavřel Palaščák.</p> <p>„Zmapování kulturních a kreativních průmyslů bude pro Olomouc důležitým výchozím materiálem pro další strategické dokumenty v kulturní i hospodářské oblasti. Od spolupráce si slibujeme praktický význam pro propojení jednotlivých oblastí a jejich rozvoj,“ zdůraznil náměstek primátora Pavel Urbášek.</p> <p>Koncept Kulturních a kreativních průmyslů (KKP) vychází ze skutečnosti, že všechna do něj zahrnutá odvětví se opírají o duševní vlastnictví a přispívají k rozvoji společnosti a k ekonomickému růstu a zaměstnanosti. Koncept rovněž poukazuje na dvě důležité skutečnosti, na to, že KKP mají své kořeny v umění a v umělecké tvorbě, a že všechna odvětví i subjekty bez rozdílu zaměření (veřejné, neziskové, komerční, výzkumné či vzdělávací) fungují v symbióze a vytvářejí ekosystém, což znamená, že se navzájem obohacují a doplňují. Film mimo jiné potřebuje hudbu, scénická umění i architekturu, podobně jako reklama potřebuje grafiky, filmaře a televizi. Soukromé i veřejné galerie, aukční síně i vzdělávací instituce jsou pak rovnocennými aktéry infrastruktury výtvarného umění atd. V praxi se jedná o 3 sektory, jež zahrnují celkem 14 odvětví:</p> <p>Kulturní sektor – scénická umění; výtvarná umění; kulturní a umělecké vzdělávání; památky, muzea a galerie; knihovny a archivy; řemesla.<br />
Kulturní průmysly – film a video; hudba; televize a rozhlas; knihy a tisky; videohry.<br />
Kreativní průmysly – architektura; reklama; design.</p> <p>Kontaktní osoba:<br />
Radek Palaščák | mapování kulturních a kreativních průmyslů<br />
Univerzita Palackého v Olomouci<br />
E: radek.palascak@upol.cz | M: 735 885 509</p> <p>ZDROJ