Canticum Camerale přivítá rok Nešporami

<p>ZLÍN, NAPAJEDLA: Neobvyklé Tříkrálové koncerty připravil na 11. leden ve Zlíně a o den později v Napajedlích zlínský komorní sbor Canticum Camerale s dirigentem Eduardem Tomaštíkem. Představí v nich mimo jiné v novodobé premiéře Nešpory na narození Páně římského skladatele 17. století Giovanni Felice Sancese.</p> <p>Nešpory jsou večerní zpěvy katolické církve, tradičně prováděné za stmívání, když se začínají rozsvěcovat lampy. Ačkoli v liturgii dnešní římskokatolické církve ztratily nešpory své dominantní postavení, v minulosti stál tento obřad společně s obřadem mešním v popředí duchovního a také hudebního zájmu.<br /> „Nešporní obřad byl zahajován chorálním předzpěvem – Deus in auditorium meum a poté následovalo pět žalmů – každý s vlastní antifonou. Krátké čtení (capitulum) vystřídal zpívaný hymnus a Magnificat,“ přibližuje tradici dirigent, sbormistr, tenorista, a cembalista Eduard Tomaštík, uznávaný odborník na takzvanou poučenou interpretaci barokní hudby. Po Magnificatu následovaly různé modlitby, čímž se obřad chýlil ke konci.</p> <p>Nešpory bývaly běžnou součástí církevního života</p> <p> „Četnost nešporních obřadů, na kterých zněla figurální hudba, tedy pět žalmů a Magnificat, je z dnešního pohledu až fascinující. Dělo se tak každou sobotu, neděli a ve všechny větší církevní svátky. V období letnic se nešpory zpívaly dokonce denně,“ připomíná Tomaštík.<br /> Nešpory na narození Páně římského rodáka Giovanni Felice Sancese jsou sestaveny z rozsáhlého žalmového cyklu nazvaného Salmi brevi, nacházejícího se v kroměřížském zámeckém archivu. „Celý cyklus vlastnoručně opsal tamější kapelník P. J. Vejvanovský, který se se Sancesem zřejmě osobně znal,“ zmiňuje sbormistr.<br /> G. F. Sances byl od roku 1636 zpěvákem u Ferdinanda II. na vídeňském císařském dvoře a roku 1669 převzal po Antoniu Bertalim post kapellmeistera. To už byl Sances vyhledávaným učitelem zpěvu a vyhlášeným skladatelem. Zanechal po sobě gigantické množství světské i duchovní hudby počínaje sólovými skladbami a konče až monstrózními produkcemi.<br />
„Sancesovy nešpory, které zazpíváme, patří stylově do skupiny nešpor nazývaných coro pleno. Tento styl je založen na principu střídání dvou čtyřhlasých sborů za doprovodu bassa continua. Je zde cítit vliv benátské vícesborové techniky, i když v jakési umírněnější formě,“ přiblížil Tomaštík.</p> <p>Sanches byl v 17. století na Moravě velmi populární</p> <p> Vzhledem k tomu, že skladby G. F. Sancese byly na Moravě v 17. století hojně rozšířeny, rozhodl se dirigent sboru Canticum Camerale některé částí nešpor doplnit kompozicemi Sancesových současníků působících na našem území. Jedná se o V. Scapittu a G. B. Alouisiho, ve službách olomouckého biskupa a kardinála Františka Dietrichsteina (1570 – 1636), jindřichohradeckého rodáka A. V. Michnu z Otradovic a generačně nejstaršího J. Handla Galla, zaměstnaného na dvoře olomouckého biskupa Stanislava Pavlovského (1550 – 1598).<br />
„Habsburský dvůr 17. století proslul svou rodovou úctou k Panně Marii. Tato úcta se ve v císařském sídle Vídni projevila zařazením Mariánských litanií na závěr každých nešpor. Tak je tomu i v našem programu, který obsahuje Sancesovy litanie poněkud koncertantnějšího stylu se svou antifonou Sub tuum praesidium,“ dodává Tomaštík.<br />
Při lednových koncertech vystoupí kromě smíšeného komorního sboru také sólisté Kateřina Šujanová – soprán, Veronika Hrůzová – alt, Ondřej Múčka – tenor a Martin Šujan – bas. Na varhanní pozitiv zpěv doprovodí Marek Čermák, na barokní violoncello Věra Kousalíková.</p>