Kronikář Otto Věříš

<p>OPOČNICE: Jmenuje se Otto Věříš a donedávna byl ve svých 85 letech jedním z nejstarších kronikářů nejen na Nymbursku. Setkal jsem se s ním v Žehuni na výstavě a besedě, kterou letos na jaře připravila paní L. Tvrdíková. Kromě krajanství mají společnou ještě jednu věc – předali své poslání sepisovat v obci současnou historii pro budoucnost mladším, které si sami vybrali, a to za příslibu pomoci.</p> <p>Další tvorba</p> <p> Opočnický kronikář (od r. 1989) O. Věříš vstoupil do podvědomí okolí řadou regionálních publikací, a to tiskem nebo na internetu. K nim patří zejména Historie obce, Ochotnické divadlo, Historie fotbalu, Historie školy a kostela. Další publikace existují jen v několika kopiích, jako např. Historie zemědělství v obci nebo Opočnice za I. a II. světové války. Profesně se věnoval zemědělství.<br /> Příslušné webové stránky ho představují jako usměvavého člověka, plného energie a plánů. Připojují také fotografii, na níž je zachycen nejen s herečkou paní Květou Fialovou.<br />
Proč právě s ní? Asi tak před půl stoletím začal totiž ve své obci pátrat po legionářích. Úspěšně, navíc u jména Vlastimila Fialy dokonce s nečekanými následky. V padesátých letech přijelo do vsi, jak bývalo tenkrát dobrým a vítaným zvykem, tzv. Vesnické divadlo. Mezi herci ho zaujala Vlasta Fialová. Zprvu se někteří diváci domnívali, že se jedná o brněnskou umělkyni, která byla známa z filmu Divá Bára. Omyl se rychle vysvětlil. Následovala výměna několika dopisů mezi ním a umělkyní.<br />
Když sem letos začátkem února přijela na dva dny Česká televize s režisérem K. Smyczkem a scénáristkou Mgr. Grosskopfovou natočit jeden díl ze seriálu Tajemství rodu s Květou Fialovou, nemohli se kronikář s herečkou přehlédnout. Také proto, že z Věříšovy knihy byly čerpány historické podklady. A protože její životní kořeny byly zapuštěny právě v Opočnici, následovala milá připomínka nezapomenutelné minulosti.</p> <p>Pár drobností o místě</p> <p>Opočnice má 410 obyvatel a rozlohu 1092 hektarů. V roce 1932 měla 791 obyvatel. Nachází se v bývalém nymburském okrese, a její základní školu s jídelnou navštěvuje 56 dětí.<br />
První písemná zpráva pochází z r. 1233. Za Karla IV. byly založeny vinice. Na vybudování školy se čekalo do roku 1890. Kostel sv. Cyrila a Metoděje je mnohem starší.<br />
Z významných osobností se připomíná architekt Bohuslav Kukaně. Toho si vybral za svého dvorního stavitele etiopský císař.</p> <p>Dějiny obce zpracováné O. Věříšem</p> <p>Jsou pojaty ve své zemědělské podstatě. Původ Opočnice je spojován s nálezem šesti křížků pocházejících asi z 9. – 10. stol., což potvrzuje domněnku na osídlení. Ty však nalezl až roku 1857 rolník Jiří Vrbenský.<br />
Ještě jednu samozřejmost spojuje autor s tímto místem na Nymbursku. S opukou, jehož lomy mohly mít souvislost s názvem. Dokládá to slovy Woppocznice – Opočinec, opučák. Opuka se nalézá všude kolem. Zde však těžená byla velice kvalitní a svého času se vozila na stavbu zámku v Poděbradech.</p> <p>Krátká citace</p> <p>„Většina stavení nejen v naší obci byla postavena z opuky, která se lámala i v okolních obcích ležících na křídovém podloží. Ještě na počátku 20. století z ní stálo v Opočnici 12 domů.<br /> Dnes jsou lomy zavezeny, ale místy po nich zůstává na obdělaných polích zvlněný terén. Kámen opuka se těžil buď v otevřených jámách a jílovitá skrývka se používala jako pojivo (malta smíšená s řezanou slámou), nebo na výrobu truplí – bačkor, tj. nepálených cihel. Opuka se lámala také jen ve velice krátkých štolách, a tak po zasypání vznikaly v zemi dutiny, které se časem propadávaly. Stávalo se, že se propadl třeba i kůň…„</p>