Budova muzea v Hradci Králové má svoji monografii

<p>HRADEC KRÁLOVÉ: Historická budova muzea v Hradci Králové, kterou projektoval významný český architekt Jan Kotěra, byla postavena v letech 1909 – 1912 a po sto letech se dočkala svého monografického zpracování.</p> <p>Ing. Arch. Zdeněk Lukeš, historik architektury o knize napsal: „Jedná se o velmi důležitou publikaci věnovanou stěžejní stavbě české moderní architektury 20. století a současné budově, která je vrcholných dílem Jana Kotěry (1871 – 1923), jednoho z nejvýznamnějších představitelů evropské secese a moderny. Podobně komplexní práce, přibližující vznik stavby, její realizaci i podíl umělců, řemeslníků a firem, které se na ní podílely, tu dosud chyběla. Význam budovy muzea v Hradci Králové nebyl dosud plně doceněn, proto jsem rád, že se podařilo tuto knihu připravit k vydání.“</p> <p>Autory krásné publikace, kterou vydalo královéhradecké nakladatelství Garamon, jsou Jiří Zikmund se synem Ladislavem a týmem spolupracovníků. Slavnostní představení knihy se uskutečnilo 21. května v Městské knihovně v Hradci Králové za účasti primátora města MUDr. Zdeňka Finka, jenž ocenil, že „Pavel Kubát a jeho vydavatelství Garamon vydává knihy, o kterých dopředu ví, že na nich nevydělá“. </p> <p>K tomu, jaká kniha je a co v ní čtenář najde, poznamenal jeden z dvojice autorů Ladislav Zikmund: „Zadání knihy a očekávání od této publikace bylo poměrně vysoké, protože už v roce 1987 Rostislav Vácha, významný český historik architektury, napsal v časopise Umění, že budova muzea v Hradci Králové na své monografické zpracování stále čeká. Čas plynul a stále se tohoto úkolu nikdo neujímal. Velkým očekáváním bylo, že se bude jednat o skutečně první odbornou monografii budovy muzea. Dále to neměla být kniha zaměřená jen pro několik málo odborníků, kteří v ní najdou nějaké nové poznatky, ale publikace, kterou si bude moci přečíst každý, a která bude architektonické a kulturní hodnoty stavby zprostředkovávat co nejširší veřejnosti. Vlastně tedy šlo o to, aby kniha byla přístupná co nejširšímu publiku, což jsou zároveň věci, které se poněkud vylučují. Kromě toho šlo o to, aby to byl zároveň také jakýsi průvodce stavbou. Tyto tři věci jsme museli skloubit, a jak se nám to povedlo nebo nepovedlo, musí čtenáři posoudit sami – úkol to byl, dle našeho názoru, rozhodně nelehký.“ </p> <p>O obsahu publikace dále řekl: „Snažili jsme se postupovat od nejobecnějších a nejširších souvislostí až k těm úplně konkrétním. Úvodní kapitoly se ujal prof. Vladimír Šlapeta, další z významných historiků architektury, a kapitoly o tom, z jakých materiálů, z jaké struktury je dům sestaven, Ing. Václav Jandáček. Postupně jsme se dostávali až k jednotlivinám, jako jsou vypínače a podobné drobnosti, abychom čtenářům zprostředkovali celistvý obraz stavby, která je dílem nejen Arch. Jana Kotěry, ale celé řady dalších stavitelů, stavebníků, firem, dodavatelů. Ti všichni mají podíl na tom, že budova muzea v Hradci Králové je jednou z nejvýznamnějších staveb v Hradci Králové ale v celé zemi.“ </p> <p>Jednotlivé části publikace o muzeu v Hradci Králové:<br />
Národní a mezinárodní měřítko<br />
Jan Kotěra a Hradec Králové<br />
Projektování, výstavby a vybavování<br />
Konstrukce, struktura, materiál<br />
Exteriéry<br />
Interiéry<br />
Druhý život budovy<br />
Medailony</p>