sobota
14. září 2024
svátek slaví Radka
Autogramiáda M. Sígla v Luxoru 8. října 2010. Foto autor textu.



Miroslav Sígl - nekrolog

Autor článku: 
Michal Ezechel

<p>PRAHA: Místní kultura zpravidla nezveřejňuje vyloženě špatné zprávy. Teď ale k takové situaci nevyhnutelně dochází. Nečekaně totiž zemřel Miroslav Sígl, ač ve věku pokročilejším, společensky aktivní a v duchu lokálního patriotismu příkladný člověk. V řádcích níže na něj vzpomíná jeho mladý kolega, kronikář Prahy 10, Michal Ezechel. Ani Místní kultuře není M. Sígl neznámou osobností; zveřejnili jsme nejeden jeho text. Byl též aktivním spolupracovníkem portálu Čítárny, jeho články najdete v Pozitivních novinách a v dalších médiích.</p> <p>5. prosince 2012 zemřel ve věku 86 let po těžké operaci novinář, spisovatel, básník a kronikář Miroslav Sígl. Narodil se v obci Obříství v okrese Mělník a celý život měl k tomuto kraji krásný vztah. Od roku 1997 zde působil jako kronikář. Tuto činnost ukončil v roce 2002, kdy přišel při srpnové povodni o rodný dům. Tehdy se definitivně přestěhoval do Prahy 10 – Malešic, kde žil od roku 1981. Ani v Praze na Mělnicko nezapomněl, o čemž svědčí řada příspěvků do místního tisku. Vrcholem byla jeho kniha Kdo byl a je kdo na Mělnicku, Kralupsku a Neratovicku, která vyšla v roce 2007.<br />
Svůj zájem projevil i o Prahu 10, kde v roce 1991 stál u zrodu „desítkových“ novin P 10, dnes novin Praha 10. I v dalších letech sledoval dění v naší městské části, což potvrzuje i jeho vystoupení na zasedání Zastupitelstva městské části Praha 10 dne 5. listopadu 2012, kdy zkritizoval výstavbu areálu ByTy Malešice.<br />
Poprvé jsem se s panem Miroslavem Síglem setkal již v roce 2005, kdy pozitivně zareagoval na skutečnost, že má Praha 10 kronikáře. Snažil se mi vždy pomáhat v mé práci a kdykoliv jsem cokoliv potřeboval, tak mi neváhal pomoci. Například jsme spolu procestovali Malešice (část Prahy 10), kde mi jako místní patriot ukazoval zajímavá místa a k tomu poutavě vyprávěl o této lokalitě.<br />
Měl jsem to štěstí, že jsme se ještě mnohokráte setkali. Vždy jsem obdivoval jeho píli a pracovitost. Vše co dělal, dělal důsledně a s láskou. Na druhou stranu byl pevný ve svých názorech a neváhal vystoupit s kritikou, pokud cítil, že se někde děje nějaká špatnost. Své názory publikoval v knihách, novinách, na internetu, pravidelně se účastnil setkání kronikářů v Lysé nad Labem. Když jsem s ním naposledy mluvil, chystal se na složitou operaci. Přesto byl plný elánu a plánoval další věci. Bohužel vše dopadlo jinak. Je smutná skutečnost, že Miroslav Sígl už další článek nenapíše a ani nevystoupí na příštím setkání kronikářů … </p> <p>Miroslav Sígl se narodil 25. září 1926 v Obříství v okrese Mělník. Absolvoval Obchodní akademii v Praze – Karlíně a Vysokou školu politickou v Praze. Za 2. světové války byl iniciátorem ilegální organizace Masarykova kulturní generace. Jako redaktor působil v v Mladé frontě od roku 1945 do roku 1951, kdy musel z politických důvodů odejít. Vyučil se tedy soustružníkem v Letově. V roce 1957 patřil k zakladatelům týdeníku Hospodářské noviny, kde se zabýval ekonomickou problematikou. V letech 1965 až 1968 byl šéfdramaturgem ekonomických pořadů Televizních novin v Československé televizi, krátce pracoval v ČTK, ale i odsud musel odejít pro svou činnost v období Pražského jara. V srpnu roku 1968 se M. Sígl jako jeden z vedoucích pracovníků redakce Televizních novin významně podílel na vzniku a provozu rozhlasového Svobodného vysílače v Tesle Hloubětín, odkud rozhlas vysílal se známým heslem Jsme s vámi, buďte s námi! Následně byl referentem VTEI ve strojírenském ústavu. Od roku 1971 nemohl publikovat. Po „sametové revoluci“ byl členem správní rady a spoluzakladatelem Syndikátu novinářů České republiky, řídil po dva roky jeho časopis Mediažurnál, působil v bulletinu Klubu novinářů pražského jara.<br />
Roku 1991 spoluzakládal noviny P 10 a v roce 1993 časopis Inovační podnikání, v obou pak působil jako redaktor. V letech 1997 až 2002 pracoval jako kronikář ve své rodné obci Obříství, kde se zapojoval i do místního kulturního a osvětového dění, přispíval do mělnického regionálního tisku.<br /> Miroslav Sígl napsal stovky článků (např. do CzechFolks.com, Pozitivních noviny, Neviditelného psa), vysokoškolskou učebnici Organizace a metody redakční práce, slovník Nová soustava řízení. Byl autorem 11 básnických sbírek (např. Co jsem měl na srdci nebo Ze šuplíku). Napsal 25 knih, z toho tři jsou e-book. Jedná se především o literaturu faktu, encyklopedie a populárně naučnou literaturu. Jsou to např. tato díla: Na vlně 490 metrů, Generace 45 (uspořádal ji s panem J. Hořcem), Osobnosti a osudy obce (Obříství 1290 – 2000), Kdo byl Jaroslav Diblík, encyklopedie Co víme o smrti, Kdo byl a je kdo na Mělnicku, Kralupsku a Neratovicku, Události, pravdy, zrady a nadějí, Události totality, svobody a demokracie. Jeho poslední prací byla Srpnová povodeň 2002 po deseti letech, která se dá dohledat na doméně http://msigl-povoden2002.pageflip.cz. Za své dílo byl několikrát oceněn.</p> <p>Poslední rozloučení s Miroslavem Síglem se uskuteční 14. prosince 2012 v kostele sv. Václava na Vinohradském hřbitově ve 12:00 hodin. </p> <p>Michal Ezechel<br />
kronikář Prahy 10</p>

Mohlo by vás také zajímat...

ČR: O výběru kandidáta na Oscara za Českou republiku v kategorii Nejlepší zahraniční film každoročně hlasují členové České filmové a televizní akademie (ČFTA), která stojí i za udílením cen Český lev. Do boje o prestižní cenu 97. ročníku americké Akademie filmového umění a věd akademici vybrali film Vlny scenáristy a režiséra Jiřího Mádla. Dobové drama připomíná události osudného roku 1968, kdy Československo začala v rámci „bratrské pomoci“ okupovat vojska Varšavské smlouvy. Film je inspirován skutečným příběhem skupiny novinářů Redakce mezinárodního života Československého rozhlasu a jejich odhodláním přinášet nezávislé zprávy za každou cenu. Ve světové premiéře byl snímek uveden na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary. Do kin oficiálně vstoupil 15. srpna, kde jej prozatím zhlédlo přes 350 tisíc diváků.

Celá ČR, zahraničí
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Soutěže a festivaly
Nepřehlédněte
11.09.2024

ČR: Pokáč přes letní sezónu nezahálel, byť měl plný koncertní kalendář, založil Pokáčovo nadační fond a ve spolupráci s neziskovou organizací Znesnáze21 odstartoval projekt Hudba je pro všechny, prostřednictvím kterého podporuje rozvoj mladých talentů a hradí jim hudební vzdělání. Nyní už však přichází s novou tvorbou a singlem Solitaire, v němž upozorňuje, že život občas není až tak fér. Videoklip přináší typický osobitý humor a nadhled. Pokáč navazuje na úspěšnou spolupráci s producentem Johnym Rainbow a režisérem Jakubem Mahdalem. Píseň vychází u RedHead Records a od 6. září je k dispozici na všech streamovacích platformách i YouToube.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Hudba
Co se děje
11.09.2024

ČR: Ve čtvrtek, 5. září 2024, zveřejnila na své tiskové konferenci Herecká asociace nominace na divadelní Cenu Thálie 2024.  Herečka Divadla Drak – Edita Dohnálková Valášek – byl vybrána odbornou porotou mezi nominované pro obor Loutkové divadlo za svůj mimořádný herecký výkon v roli Bohdanky v inscenaci Divadla Drak Sedmero krkavců.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Divadlo a tanec, Soutěže a festivaly
Co se děje
10.09.2024

OSTRAVA: „Ars longa, vita brevis,“ praví jedno staré, leč pravdivé rčení vypovídající o nesmrtelnosti lidského ducha zhmotněného a navěky žijícího v umění. A v případě antikvariátu a galerie Libri Kniharium v centru Ostravy jde o umění zejména knižní a výtvarné.
Ostrava vždy bývala městem s kulturním zázemím, ať už se prezentovalo divadly, univerzitou, galeriemi,výstavními prostory a vedle knihkupectví také antikvariáty. A právě ty doplňovaly onu přední linii kultury o tu zcela výjimečnou a nevšední.

Celá ČR, Moravskoslezský kraj, zahraničí
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Divadlo a tanec, Architektura, Výtvarné umění, Lidová kultura, Památky, Vzdělávání
Co se děje
12.09.2024