Hluk žije nejen folklorem

<p>HLUK: Klub kultury, knihovna, kino, muzeum, množství folklorních aktivit i s celostátní působností a řada dalších kulturních počinů – tak by se dala stručně shrnout nabídka v oblasti kultury ve slováckém Hluku, které statut města získalo v roce 1970. Na jeho území dnes žije necelých 4,5 tisíce obyvatel.</p> <p>Střípky z historie </p> <p>V místě dnešního Hluku sídlil pravěký člověk již ve střední a mladší době hradištní. Místo je také tradičně spojováno s Luckým polem, o kterém se píše v Kosmově kronice. První písemná zmínka se datuje rokem 1294. Počátkem 14. století je zmiňována tvrz, v roce 1525 je ves povýšena na městečko. Dnešní podoba tvrze je renesanční s gotickým jádrem. Objekt sloužil v 18. století jako sýpka, po rekonstrukci v letech 1959 – 1965 je využíván ke kulturním účelům. Bohatou historii dokládá barokní kostel svatého Vavřince postavený v letech 1735 – 1740 i památkové město, které žije nejen folklorem.<br />
Hluk je svázán s řadou významných osobností; své působiště tu měl malíř Jan Smital, učitel a archeolog Antonín Zelnitius, František Omelka – prozaik, učitel a esperantista, dále Dominik Černý, který maloval nejen Hluk, ale také hlucké kroje. Spisovatel František Kožík umístil část své knihy Na dolinách svítá na hluckou tvrz.</p> <p>Jízda králů a další folklorní akce</p> <p>Jízdy králů v Hluku se konaly od nepaměti, první písemná zmínka je datována rokem 1865. Probíhaly každoročně, přerušení proběhlo pouze v období válek. Tento obřad má své kořeny v dávné minulosti, kdy měl přes Moravu v ženském přestrojení utíkat uherský král. Do současné doby se tento zvyk uchoval pouze v Hluku, ve Skoronicích,ve Vlčnově a Kunovicich na Slovácku a v Doloplazích na Hané. Jízda králů je zapsána od roku 2011 na prestižní listině nehmotného kulturního dědictví UNESCO. Od 60. let minulého století se koná v Hluku Jízda králů každé tři roky – naposledy v roce 2011. „V únoru loňského roku byl na krojovaném plese představen nový král, který vyjel se svou družinou 3. července 2011. Jízda králů je součástí Dolňáckých slavností, které vloni vstoupily do jednadvacátého ročníku. Bohužel nám počasí nepřálo, lilo jako z konve a tak byl průvod poprvé v historii Dolňáckých slavností zrušen. Zmoklí jezdci se svým králem ale přišli s pohotovým nápadem vynahradit si vše na hody. Hlucké hody se konaly od 12. do 14. srpna, byl uspořádán krojový průvod a u tvrze proběhl program, na kterém se podílely výhradně místní soubory,“ vysvětluje místostarosta David Hájek.<br />
Z dalších folklorních akcí zmiňuji např. kosení trávy, které probíhá v režii Mužského pěveckého sbor Hluk, fašankovou obchůzku, s kladným ohlasem se setkala 1. burza krojových součástí, své příznivce našla i akce nazvaná Postaraj sa o svůj kroj.<br />
O folklorních programech často informuje i Česká televize – např. v roce 2011 šlo o pořady Jak se dříve žilo a jedno v Hluku aneb Opomíjená jídla a zvyky, Svatební koláč paní Lekešové, Lidové výtvarno v podobě lidového ornamentu. Letos v lednu byl odvysílán pořad Sběratelé a amatérští muzejníci, v únoru Jízda králů na seznam UNESCO.</p> <p>Finance a kultura</p> <p>Letos město vyčlenilo na kulturu částku 3 miliony 627 tisíc Kč. Většina kulturních aktivit se odehrává v hlucké tvrzi, která je majetkem města. V přízemí najdeme knihovnu (organizační složka města), dále se tu nachází Klub kultury a muzeum.<br />
Od roku 2007 do roku 2013 probíhá projekt Po stopách historie a tradic Hluku a Nemšové. Jde o přeshraniční spolupráci Česko – Slovensko v rámci Evropského fondu pro regionální rozvoj. Celkové náklady akce jsou přes 5 milionů 140 tisíc Kč, z toho dotace z EU je přes 4 miliony 600 tisíc Kč a podíl města Hluku činí přes půl milionů Kč. Cílem projektu je rekonstrukce dvou původních domků č. p. 260 a 261, a jejich využití jako víceúčelového prostoru k setkávání občanů a pořádání různých akcí. </p> <p>Muzeum na tvrzi a památkové domky</p> <p>Muzeum se nachází ve druhém patře tvrze a v provozu je od roku 1996. Návštěvníci se v expozici mohou seznámit s archeologickými nálezy. Vystavené fotografie pak zachycují nedávnou historii i bohatou kulturní tradici města. Vloni se zde po čtvrté konal Festival muzejních nocí s novou inscenací lidové hlucké stavby.<br />
Památkové domky č. p. 283 a 284 jsou od roku 1963 prohlášeny kulturními památkami a stejně jako původní domky č. 260 a 261 se nacházejí v části zvané Rajčovna. „Domky jsou majetkem města, jsou postaveny z nepálených cihel tzv. kotovic, zdi kryje mazanina z ječmenných plev, hlíny a vody, jsou nalíčené vápnem. Střecha je z pálených tašek, ale původně šlo o střechu krytou došky. Nelze přehlédnout bílé starodávné komíny, zaujmou i jednoduchá okénka s malovanými srdíčky. Starší z domů – č.p. 283 pochází z první třetiny 19. století, jde o hliněný dům s jizbou s trámovým stropem a kachlovou pecí, zachována je i černá kuchyně. Dům zobrazuje tradiční domkářské stavení drobných zemědělců. O několik desítek let mladší dům č.p. 284 je využíván ke kulturním účelům. V domcích č.p. 260 a 261 (zmíněných výše) našlo své místo Muzeum folkloru a tradic – k vidění jsou hlucké kroje, výšivky a ornamenty a jsou také zkušebnou a místem setkávání a vystoupení zdejších pěveckých sborů, folklorních souborů a cimbálových muzik,“ vysvětluje místostarosta.</p> <p>Klub kultury</p> <p>Velká část kulturních akcí je situována do dvou sálů v hlucké tvrzi. Jeden má kapacitu 200, druhý pak 100 osob. K dispozici je i zámecká kavárna, sklep s kuchyňkou atd. Využívá se také okolí tvrze. Z řady akcí uvádím jen některé – např. soutěž O najlepší kysané zelí na Slovácku, které se počtem vzorků 173 dostalo do pelhřimovské databanky českých rekordů. O velikonoční neděli proběhl košt slivovice spojený s kulturním programem. Listopad patří předvánočnímu jarmarku konanému v parku u hlucké tvrze – jeho součástí byla dílnička pro výrobu vánočních ozdob.<br />
V Hluku působí řada souborů, které se podílí na kulturním klimatu města – jde např. o dechovou hudbu Šarovec, Kosenka Brass Band, Mužský soubor Hluk, ženský soubor Klebetnice. Cimbálové muziky Babica a Šafranica, ale i rockové a country hudební skupiny.<br />
Další kulturní akce se konají také ve zdejší sportovní hale – vloni v červnu zde vystoupil např. populární herec Miroslav Donutil.</p> <p>Kino</p> <p>V 60. letech 20. století proběhla přestavba sokolovny postavené v roce 1927 na kino. Do hlediště může naráz usednout 148 diváků. Hluk se může pochlubit obnoveným filmovým klubem, a to od března 2011. Sdružuje třicítku lidí různého věku, kteří se schází ke sledování hodnotných filmů jednou měsíčně. Během měsíce odehraje kino kolem osmi představení, v letních měsících se pak promítá na nádvoří tvrze.</p> <p>Městská knihovna</p> <p>„Obec Hluk měla v roce 1887 asi 2900 obyvatel. V té době vznikl v hostinci U Svadbíků čtenářský spolek s knihovnou. Jediní tři odběratelé novin je dávali do hostince ke čtení pro všechny členy spolku. Prvním knihovníkem se logicky stal Matouš Svadbík, později jeho syn František. Pak se ujali vedení knihovny učitelé. V roce 1926 byla založena čítárna a umístěna ve staré školní budově. V době 2. světové války knihovna nefungovala a knihy byly uschovány. Od roku 1946 se knihovna nacházela v prostorách Lichtensteinova dvora a knihovníky byli opět učitelé. V roce 1954 tato budova vyhořela, knihy se ale podařilo zachránit a přestěhovat do Lidového domu – bývalého pohostinství. V těchto nevyhovujících prostorách působila knihovna až do roku 1966. Pak se přestěhovala do opravené hlucké tvrze. Důležitým mezníkem se stala profesionalizace knihovny, která působila jako metodické centrum pro knihovny okolních obcích“ přibližuje historii současná knihovnice a kronikářka obce Marie Plačková.<br />
Dnes čítá knihovní fond 18 365 svazků, má evidováno má 823 čtenářů, z toho je 265 dětí. V minulém roce bylo realizováno přes 30 tisíc výpůjček. Dnes využívá knihovna v rámci regionálních funkcí služby Knihovny B. B. Buchlovana v Uherském Hradišti. Kromě klasické činnosti pořádá knihovna řadu dalších akcí – oblíbené jsou zejména cestovatelské besedy doplňované výstavami fotografií. Připravila také brožuru nazvanou „Hlucká svatba“. </p> <p>Hluk a esperanto</p> <p>Ve městě byla v roce 1933 zahájena výuka esperanta – každoročně probíhal jeden kurz pro dospělé a jeden pro školní mládež. Výuku prováděli učitelé, které v jejich snahách podporovalo ředitelství měšťanské školy. Absolventi výuky založili esperantský klub, dopisovali si s esperantisty téměř ze všech evropských států a jejich činnost zasahovala i do veřejného života – do Hluku bylo pozváno několik významných cestovatelů, oblíbené byly každoroční večírky konané na závěr kurzu, v roce 1937 sehráli esperantisté Langrovu hru z legionářského života „Jízdní hlídka“. Klub zanikl zřejmě koncem 40. let 20. století.</p>