<p>OLOMOUC: Před rokem překvapil pracovníky Vlastivědného muzea v Olomouci objev konvolutu 39 neznámých barokních kreseb, který se uskutečnil v souvislosti s probíhající celkovou inventurou a novým uspořádáním muzejních sbírek.</p> <p>Část těchto kreseb se veřejnosti představila letos na jaře na komorní výstavě Kresby Josefa Winterhaldera ml. ze sbírek VMO. Letošní jaro přineslo další nečekaný „objev“ v muzejních sbírkách. Ačkoliv se na první pohled jedná o předmět daleko skromnější, o to zajímavější příběh se k němu váže.<br />
Při vybalování a ukládání etnografické sbírky Vlastivědného muzea v Olomouci byla nalezena její kurátorkou Veronikou Hrbáčkovou krátká, rukou psaná zpráva popisující osudy jedné drobné tabatěrky z lakovaného papíru, nacházející se již více než sto let ve zdejších muzejních sbírkách. Do čtverečku složený útržek papíru podává svědectví o putování tohoto předmětu běžné denní potřeby, který dle textu během blíže nespecifikovaného polního tažení v Itálii věnoval zdejší velící generál Václav hrabě Radecký plukovnímu soudci – auditorovi jménem Pýč.<br />
Po jeho smrti tabatěrka jako cenná relikvie několikrát změnila svého majitele. Postupně ji měli v osobním držení zahradník František Houba a rukavičkář František Sirový, oba z Litomyšle. Poslední jmenovaný poté daroval tabatěrku svému dobrému známému Janu Haladovi, obuvníku v Telči. Uvedená anonymní informace je doplněna přípisem vrchního respicienta c.k. finanční stráže Jana Pěničky, který podle svých slov vyprosil v roce 1905 tabatěrku od pana Halady pro olomoucké muzeum. Zde po dlouhá léta ležela nepovšimnuta mezi ostatními podobnými předměty.<br />
„Tabatěrka je oválného tvaru, 7 cm široká, téměř 5 cm vysoká a 3 cm hluboká. Je vyrobena z tlačeného vrstveného a barveného lakovaného papíru, který dělá dojem tlačeného geometrického vzoru na kůži. Na ploše těla převládá medová barva, dále je patrné, že některé vtlačené vzory byly barveny červeně nebo hnědě. Nahoře a dole je tělo tabatěrky opatřeno kováním z mosazného plechu, zdobeným rytinou nebo leptem s motivem pravděpodobně dubových listů a žaludů, dno je dřevěné, snad bukové. Vrchní strana tabatěrky je v jednom místě poškozená tím, že je kousek papíru vytržen. Víčko chybí,“ popisuje nenápadný předmět etnografka Veronika Hrbáčková.<br />
„Josef Václav hrabě Radecký z Radče (1766 – 1858), český šlechtic a rakouský maršál, během své 72 let trvající vojenské kariéry ve službách rakouské monarchie absolvoval 17 polních tažení a byl sedmkrát raněn. Roku 1813 byl jmenován náčelníkem generálního štábu spojenecké armády, která díky jeho plánu porazila v bitvě u Lipska francouzského císaře Napoleona. Po protinapoleonském tažení vystřídal různé funkce, v letech 1829 – 1831 zastával post velitele olomoucké pevnosti. Sídlil zde v Edelmannově paláci na Horním náměstí. Radeckého zásluhy o monarchii ocenil mimo jiné i olomoucký magistrát, který 5. října 1848 jmenoval maršála Radeckého čestným občanem města Olomouce. Již na sklonku svého života se stal Radecký legendou, jedním ze symbolů rakouské monarchie,“ doplňuje historik Karel Podolský.<br />
Papírová tabatěrka přitom není jedinou památkou na osobnost proslulého vojevůdce, kterou se olomoucké Vlastivědné muzeum může pyšnit. //„Kromě Radeckého portrétu a porcelánové sošky maršála z poloviny 19. století se v našich sbírkách nachází ještě Radeckého masivní, černě lakovaný psací stůl z jasanového dřeva, opatřený mosaznou tabulkou s nápisem ,Schreibtisch Sr. Exl. F. M. Grf. Radetzky 1830–1832 Festungs-Commandant in Olmütz’,“ vypočítává ředitel muzea Břetislav Holásek. Radeckého jméno nese navíc od letošního dubna jeden z nově rekonstruovaných sálů Vlastivědného muzea v Olomouci.<br />
Repliku Radeckého tabatěrky si bude moci veřejnost prohlédnout už na začátku příštího roku, kdy bude prezentována v rámci projektu Galerie osobností Olomouckého kraje, který muzeum připravuje díky velkorysé podpoře svého zřizovatele Olomouckého kraje.<br />
Renáta Fifková, tisková mluvčí VMO</p>
ČR: Česká televize se v roce 2024 stala nejsledovanějším tuzemským vysílatelem. S podílem 30,43 % obhájila svoji pozici posedmé v řadě, ve srovnání s rokem 2023 dokázala svůj výkon navýšit o více než půl procentního bodu. Lídrem trhu byla ve sledovanosti za celý den, nadprůměrný výsledek zaznamenala ČT také v hlavním vysílacím čase, kdy podíl na sledovanosti dosáhl na 30,75 %. Nejvyhledávanějším pořadem roku se stalo finále mistrovství světa v ledním hokeji, ze seriálové tvorby byl nejsledovanější Docent II, ze zábavních pořadů pak StarDance. Rekordní zájem od začátku svého vysílání slaví ČT :D a ČT sport.
ČR: V roce 2025 se můžete těšit na dvě nové poutní cesty z naší produkce. A to na Stezku sv. Ludmily a prodlouženou Vintířovu stezku.
Stezka sv. Ludmily propojí místo rodiště (Mělník), s místem smrti (Tetín) sv. Ludmily. Jedenáct stanovišť by, kromě poskytnutí životopisných a historicko-kulturních informací, chtělo také postupně vyzdvihnout určité inspirativní období Ludmilina života, tak, aby se i poutník sám mohl nad určitou svou životní etapou zamyslet.
Aktuální Vintířova stezka, zatím dlouhá 162 kilometrů, vede takřka neobydleným krajem po jedné z nejstarších obchodních stezek. Začíná v Německu, vede přes místa, kde Vintíř působil a končí v Blatné.
Spolek Svatá Ludmila se tedy chystá prodloužit stezku z Blatné až k Břevnovskému klášteru, kde jsou dle legend uloženy Vintířovy ostatky.
Více na: www.svataludmila.cz
TĚŠÍN: Na sklonku letošního roku vydalo Muzeum Těšínska výpravnou publikaci „Putování za krásou“ s podtitulem „Národopisná kolekce Jiřiny Králové“. Jak název knihy napovídá, bylo záměrem autorek, etnografek Evy Hovorkové a Lucie Kaminské, představit široké veřejnosti unikátní sbírku a celoživotní dílo Jiřiny Králové (1911–1998), rodačky z orlovských Lazů, jež systematicky dokumentovala vývoj a podobu lidového oděvu užívaného na Těšínsku, Opavsku a v přilehlých severomoravských oblastech.