<p>BOUZOV: Národní památkový ústav, územní odborné pracoviště v Olomouci, Správa státního hradu Bouzov a Olomoucký kraj srdečně zvou návštěvníky hradu Bouzova k zahájení provozu osvětlení hradu Bouzova již tuto sobotu dne 25. 8. 2012 ve 21.00 h</p> <p>Akce proběhne za účasti hejtmana Olomouckého kraje Martina Tesaříka a ředitele olomouckého pracoviště Národního památkového ústavu Františka Chupíka.<br />
Při realizaci osvětlení v hodnotě 2,2 mil. Kč čerpal investor významnou část nákladů z krajských zdrojů, z prostředků Významné projekty Olomouckého kraje 2012 ve výši 2 mil. Kč. V roce 2011 bylo ze strany Olomouckého kraje podpořeno také zpracování projektové dokumentace. Dílo samotné realizovala firma Heinz-elektro s.r.o.<br />
Hrad Bouzov – jedna z nevýznamnějších romantických architektur na území ČR, místo oblíbené filmovými štáby – je ve správě olomoucké pobočky Národního památkového ústavu. Nynější správce se pokouší různými formami přitáhnout a udržet pozornost návštěvníků a veřejnosti, přičemž právě realizace slavnostního osvětlení, může přinést synergický efekt jak pro udržení turistické atraktivity objektu, udržení či zvýšení příjmů lokálně působících subjektů, tak pro propagaci kulturního dědictví minulosti v Olomouckém kraji. Od slavnostního osvětlení lze očekávat kromě podtržení jedinečného působení romantizující architektury v krajině také zvýšení atraktivity pro akce různého druhu, které prokazatelně zvyšují jak finanční výnos, tak společenské povědomí a přitažlivost místa a generují výše zmíněné efekty, ze kterých čerpá užitek nejenom současný správce nemovitosti, ale také zprostředkovaně obecní společenství (Obec Bouzov) a širší pospolitost (Olomoucký kraj).</p> <p>Osvětlování důležitých míst je v Evropě běžné už od období neolitu, po peripetiích historického vývoje přes významné období barokního využití světla pro vybrané příležitosti, je masivní rozšíření osvětlení uplatňováno ve 2. polovině 20. století. V současné době jsou na území České republiky osvětleny stovky dominant jak uvnitř měst, tak mimo ně. Z významných lze uvést Pražský hrad (v Praze je osvětleno 83 historických objektů) nebo hrad a zámek v Českém Krumlově, na území Olomouckého kraje např. hrad Helfštýn, hrad Šternberk, Klášterní Hradisko, Čestný sloup Nejsvětější Trojice aj. </p> <p>Národní památkový ústav za finanční spoluúčasti Olomouckého kraje a dalších subjektů vydal letos knižně Soupis nemovitých kulturních památek okresu Prostějov a naplňuje tak v regionu principy partnerství jak při poznávání památkového fondu, tak při správě a popularizaci kulturního dědictví v majetku státu.</p>
ČR: Česká televize se v roce 2024 stala nejsledovanějším tuzemským vysílatelem. S podílem 30,43 % obhájila svoji pozici posedmé v řadě, ve srovnání s rokem 2023 dokázala svůj výkon navýšit o více než půl procentního bodu. Lídrem trhu byla ve sledovanosti za celý den, nadprůměrný výsledek zaznamenala ČT také v hlavním vysílacím čase, kdy podíl na sledovanosti dosáhl na 30,75 %. Nejvyhledávanějším pořadem roku se stalo finále mistrovství světa v ledním hokeji, ze seriálové tvorby byl nejsledovanější Docent II, ze zábavních pořadů pak StarDance. Rekordní zájem od začátku svého vysílání slaví ČT :D a ČT sport.
ČR: V roce 2025 se můžete těšit na dvě nové poutní cesty z naší produkce. A to na Stezku sv. Ludmily a prodlouženou Vintířovu stezku.
Stezka sv. Ludmily propojí místo rodiště (Mělník), s místem smrti (Tetín) sv. Ludmily. Jedenáct stanovišť by, kromě poskytnutí životopisných a historicko-kulturních informací, chtělo také postupně vyzdvihnout určité inspirativní období Ludmilina života, tak, aby se i poutník sám mohl nad určitou svou životní etapou zamyslet.
Aktuální Vintířova stezka, zatím dlouhá 162 kilometrů, vede takřka neobydleným krajem po jedné z nejstarších obchodních stezek. Začíná v Německu, vede přes místa, kde Vintíř působil a končí v Blatné.
Spolek Svatá Ludmila se tedy chystá prodloužit stezku z Blatné až k Břevnovskému klášteru, kde jsou dle legend uloženy Vintířovy ostatky.
Více na: www.svataludmila.cz
TĚŠÍN: Na sklonku letošního roku vydalo Muzeum Těšínska výpravnou publikaci „Putování za krásou“ s podtitulem „Národopisná kolekce Jiřiny Králové“. Jak název knihy napovídá, bylo záměrem autorek, etnografek Evy Hovorkové a Lucie Kaminské, představit široké veřejnosti unikátní sbírku a celoživotní dílo Jiřiny Králové (1911–1998), rodačky z orlovských Lazů, jež systematicky dokumentovala vývoj a podobu lidového oděvu užívaného na Těšínsku, Opavsku a v přilehlých severomoravských oblastech.