Na kolonádě láká k oddechu nové odpočívadlo
<p>JESENÍK: Dřevo a kov, historie a současnost, tradice a inovativnost, to vše se snoubí v pojetí nového odpočívadla v Priessnitzových léčebných lázních v Jeseníku. Rekonstrukce byla ukončena na konci července.</p> <p>Nyní se chystá slavností otevření tohoto prostoru v blízkosti Polského památníku, které je plánováno na září 2012.<br />
Prostor odpočívadla u Polského památníku na lesní kolonádě jesenických lázní, na které se nachází několik dalších pozoruhodných pamětihodností, byl již dlouhou dobu v neutěšeném stavu. Konstrukce původního odpočívadla byla značně narušena a střecha z dřevěných šindelů byla na mnoha místech ztrouchnivělá a nahnilá. Rovněž architektonický výraz poplatný době svého vzniku esteticky zcela nevycházel z obecného pojetí lázeňské architektury. Cílem revitalizace prostoru bylo realizovat milou, jemnou, kultivovanou stavbu, která bude místem zastavení a možného úkrytu před nepohodou.<br />
Netradiční půdorys nového odpočívadla v podobě rovnostranného trojúhelníku vychází z daností a dispozic samotného prostoru, na kterém je odpočívadlo realizováno. V architektonických prvcích a detailech je zřetelná idea spojení tradičního a inovativního, historického a moderního. Celá konstrukce je nesena třemi sloupy. Svou formou navazují na klasické architektonické řády, materiálem však odkazují k možnostem dnešní doby a invenci naší generace. V samotném středu stavby je umístěna dřevěná, opět atypicky řešená lavice, přirozeně trojúhelníková. Uchopení zadání, jaké se povedlo olomouckému ateliéru, tedy naplnilo zadání revitalizace; je zcela nové, svěží a harmonické. Celý prostor pod korunami vzrostlých stromů působí vzdušně a otevřeně.<br />
Rekonstrukce odpočívadla u Polského památníku je pořízena za přispění prostředků státního rozpočtu České republiky z programu Ministerstva pro místní rozvoj ČR.</p>
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Česká televize se v roce 2024 stala nejsledovanějším tuzemským vysílatelem. S podílem 30,43 % obhájila svoji pozici posedmé v řadě, ve srovnání s rokem 2023 dokázala svůj výkon navýšit o více než půl procentního bodu. Lídrem trhu byla ve sledovanosti za celý den, nadprůměrný výsledek zaznamenala ČT také v hlavním vysílacím čase, kdy podíl na sledovanosti dosáhl na 30,75 %. Nejvyhledávanějším pořadem roku se stalo finále mistrovství světa v ledním hokeji, ze seriálové tvorby byl nejsledovanější Docent II, ze zábavních pořadů pak StarDance. Rekordní zájem od začátku svého vysílání slaví ČT :D a ČT sport.
ČR: V roce 2025 se můžete těšit na dvě nové poutní cesty z naší produkce. A to na Stezku sv. Ludmily a prodlouženou Vintířovu stezku.
Stezka sv. Ludmily propojí místo rodiště (Mělník), s místem smrti (Tetín) sv. Ludmily. Jedenáct stanovišť by, kromě poskytnutí životopisných a historicko-kulturních informací, chtělo také postupně vyzdvihnout určité inspirativní období Ludmilina života, tak, aby se i poutník sám mohl nad určitou svou životní etapou zamyslet.
Aktuální Vintířova stezka, zatím dlouhá 162 kilometrů, vede takřka neobydleným krajem po jedné z nejstarších obchodních stezek. Začíná v Německu, vede přes místa, kde Vintíř působil a končí v Blatné.
Spolek Svatá Ludmila se tedy chystá prodloužit stezku z Blatné až k Břevnovskému klášteru, kde jsou dle legend uloženy Vintířovy ostatky.
Více na: www.svataludmila.cz
TĚŠÍN: Na sklonku letošního roku vydalo Muzeum Těšínska výpravnou publikaci „Putování za krásou“ s podtitulem „Národopisná kolekce Jiřiny Králové“. Jak název knihy napovídá, bylo záměrem autorek, etnografek Evy Hovorkové a Lucie Kaminské, představit široké veřejnosti unikátní sbírku a celoživotní dílo Jiřiny Králové (1911–1998), rodačky z orlovských Lazů, jež systematicky dokumentovala vývoj a podobu lidového oděvu užívaného na Těšínsku, Opavsku a v přilehlých severomoravských oblastech.
ČR: Čtyřiatřicátý ročník Adventních koncertů České televize doteď diváci podpořili částkou 23 557 196 korun. Ty si mezi sebe rovným dílem rozdělí čtyři vybrané neziskové organizace. Letošní ročník byl unikátní i tím, že se koncerty poprvé konaly i mimo Prahu.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818