<p>PŘEROV: Předmostská venuše, národní kulturní památka mimořádné historické a kulturní hodnoty, o které se píše v učebnicích dějepisu, se příští týden poprvé po téměř sto dvaceti letech na krátkou dobu vrátí do Přerova, kde byla nalezena. Od 25. května bude k vidění v Muzeu Komenského na výstavě Umění z času lovců.</p> <p>Jedná se o nejznámější umělecký artefakt nalezený v roce 1895 v areálu gravettské stanice u Skalky v Předmostí u Přerova. Jejím objevitelem je Martin Kříž, ovšem její skutečnou symboliku odhalil až později Karel Jaroslav Maška. Dnes je součastí sbírek Ústavu Anthropos v Brně. Předmostská venuše je nejexkluzivnějším a nejcenějším artefaktem, který bude od 25. května k vidění v Muzeu Komenského na výstavě Umění z času lovců. Spolu s ní si mohou návštěvníci prohlédnout pět dalších, neméně hodnotných artefaktů moravského paleolitického umění, například skulptura mamuta rovněž nalezenou v Předmostí nebo Petřkovickou venuši. Ostatní doklady moravského paleolitického umění zasazené do euroasijského kontextu zprostředkovává pět desítek velkoformátových fotografií Martina Frouze.<br />
Vernisáž výstavy Umění z času lovců proběhne ve čtvrtek 24. května v 17.00 hodin na přerovském zámku. </p> <p>Popis přiložené fotografie:<br />
Stylizovaná geometrická rytina ženy na mamutím klu, známá též jako „Předmostská venuše“ (délka 290mm). Předmostí u Přerova. Gravettien, 30 – 22 tisíc let. Foto M. Frouz.</p>
ČR: Česká televize se v roce 2024 stala nejsledovanějším tuzemským vysílatelem. S podílem 30,43 % obhájila svoji pozici posedmé v řadě, ve srovnání s rokem 2023 dokázala svůj výkon navýšit o více než půl procentního bodu. Lídrem trhu byla ve sledovanosti za celý den, nadprůměrný výsledek zaznamenala ČT také v hlavním vysílacím čase, kdy podíl na sledovanosti dosáhl na 30,75 %. Nejvyhledávanějším pořadem roku se stalo finále mistrovství světa v ledním hokeji, ze seriálové tvorby byl nejsledovanější Docent II, ze zábavních pořadů pak StarDance. Rekordní zájem od začátku svého vysílání slaví ČT :D a ČT sport.
ČR: V roce 2025 se můžete těšit na dvě nové poutní cesty z naší produkce. A to na Stezku sv. Ludmily a prodlouženou Vintířovu stezku.
Stezka sv. Ludmily propojí místo rodiště (Mělník), s místem smrti (Tetín) sv. Ludmily. Jedenáct stanovišť by, kromě poskytnutí životopisných a historicko-kulturních informací, chtělo také postupně vyzdvihnout určité inspirativní období Ludmilina života, tak, aby se i poutník sám mohl nad určitou svou životní etapou zamyslet.
Aktuální Vintířova stezka, zatím dlouhá 162 kilometrů, vede takřka neobydleným krajem po jedné z nejstarších obchodních stezek. Začíná v Německu, vede přes místa, kde Vintíř působil a končí v Blatné.
Spolek Svatá Ludmila se tedy chystá prodloužit stezku z Blatné až k Břevnovskému klášteru, kde jsou dle legend uloženy Vintířovy ostatky.
Více na: www.svataludmila.cz
TĚŠÍN: Na sklonku letošního roku vydalo Muzeum Těšínska výpravnou publikaci „Putování za krásou“ s podtitulem „Národopisná kolekce Jiřiny Králové“. Jak název knihy napovídá, bylo záměrem autorek, etnografek Evy Hovorkové a Lucie Kaminské, představit široké veřejnosti unikátní sbírku a celoživotní dílo Jiřiny Králové (1911–1998), rodačky z orlovských Lazů, jež systematicky dokumentovala vývoj a podobu lidového oděvu užívaného na Těšínsku, Opavsku a v přilehlých severomoravských oblastech.