<p>LIBEREC: Liberec začal požární ochranu organizovat již v roce 1689, kdy Francouzové vysílali do Německa a Čech záškodníky, kteří měli zažíhat požáry a záškodničit ve městech. Reichenberg (Liberec) nepostihla příliš třicetiletá válka díky dohodám Valdštejna a saského Jindřicha. Byl už v té době bohatým městem, proto i cílem teroristů, kteří těžili z bohatství a oslabovali pozice šlechty a tím i celého království.</p> <p>V té době měl každý dům povinnost delegovat jednoho obyvatele do protipožární ochrany města. Požárům se ale město nevyhnulo, a tak bylo nuceno budovat vodní nádrže, pořizovat stříkačky a organizovat služby z obyvatel, kteří měli zasahovat v případě požáru. Stříkačky si zakupovaly i jednotlivé cechy a obyvatelé byli cvičeni v hasičském počínání. V devatenáctém století již existovala dokonalá organizace zásahu proti požárům. Vyšla dokonce instrukce, v níž se nařizovalo obyvatelům, jak si mají počínat při ohlážení požáru i při jeho likvidování. Liberečtí hasiči se také chlubí vynálezem hasičské plachty, do které mohli skákat lidé z vyšších pater domů a zachránit si tak život, když nemohli uniknout z hořícího domu pos chodišti. </p> <p>V druhé polovině devatenáctého století byl Liberec po Praze největším městem v Čechách. V roce 1861 se na výzvu města přihlásilo 68 mladých mužů k plnění hasičských úkolů. Dva roky poté se dobrovolný sbor představuje veřejnosti o Božím těle a ve sboru je už organizováno na 260 hasičů. Později vzniká také skupina, která zajišťuje při požárech zdravotnickou službu. Postupně v Liberci vzniklo na dvacet dobrovolných sborů, přesto však požáry těžce poznamenávaly obytné domy, ale i textilní továrny. </p> <p> První hasičské uniformy se v Liberci objevily v roce 1861 díky podpoře soukeníků. Bohatý Reichenberg postupně zdokonaloval vybavení hasičů a jejich organizaci. Až do druhé světové války se členy hasičských sborů stávali výhradně Němci. Tehdy dochází k zásadní změně a mezi hasiče jsou přijímáni i Češi. Český hasičský sbor byl vytvořen až po válce a současně se představil veřejnosti slavnostní přehlídkou v říjnu 1945. Padesátitisícové město mělo tehdy třicet profesionálních a 1220 dobrovolných hasičů.<br />
Hasiči v Liberci mají nyní osm dobrovolných sborů a profesionální skupinu. Jejich poslání už nespočívá jen v hašení požárů, zasahují v nejrůznějších situacích ať jde o přírodní katastrofy či lidská pochybení. Navíc patří k nejaktivnějším organizacím společenského života ve městě. </p> <p>Dobrovolní hasiči připravili v těchto dnech výstavu, která je k vidění v pasáži libereckého supermarketu nedaleko radnice. Představují zde řadu exponátů včetně historických stříkaček, kterými připomínají historii hasičstva ve městě. Exponáty v pasáži obdivuje především mládež, ale zastavují se také občané, kteří jen procházejí, aby obdivovali důmyslnost byť primitivních hasičských stříkaček.<br />
Výstava připomíná tradice a poukazuje na stále aktuální úlohu hasičů, kteří navíc obohacují společenský život např. pořádáním bálů, sportovních soutěží atd. V téměř každém městě patří ke společenskému životu spolky a zájmová sdružení, hasiči mezi nimi výrazně kralují. </p> <p>Výstava potrvá do konce listopadu a pro návštěvníky může být inspirací také k návštěvě hasičského muzea v Chrastavě.</p>
PRAHA: Návštěvníky Korza Národní ohromila velkoformátová instalace slova „SVOBODA.“ a krátký film Svoboda nás spojuje.
Korzem Národní vyvrcholila kampaň Svoboda nás spojuje spolku Díky, že můžem. Středobodem oslav 35 let od sametové revoluce byla velkoformátová audiovizuální instalace. Ta se skládala z obřích písmen zavěšených na jednotlivých budovách Národní třídy. Písmena dohromady tvořila slovo svoboda s tečkou na konci. Zároveň sloužila jako projekční plochy pro premiéru krátkého filmu Svoboda nás spojuje režisérky Ester Valtrové a zpěv Modlitby pro Martu v podání herečky Anny Fialové. Přes 120 programových bodů přilákalo dle prvotního hrubého odhadu operátora T-Mobile 93 000 návštěvníků.
ČR-ZAHRANIČÍ: Jaký je rozdíl mezi emigrantem a exulantem? Dokázali spolu exulanti, kteří odešli z Československa do zahraničí v různých časových vlnách, spolupracovat? Z čeho čerpali naději? A byl to především odpor vůči totalitnímu režimu, který je přes veškeré názorové spory spojoval? Jak po 35 letech od Listopadu ´89 a návratu domů vzpomíná na život a spolupráci v londýnském exilu nakladatel, politolog, publicista a překladatel Alexander Tomský, zakladatel exilového nakladatelství Rozmluvy a stejnojmenného časopisu?
ČR: Se radujeme z vydání třetí velké opráskové knihy s názvem "Opráski f bichli", která navazuje na úspěšné tituly "Oprásky s českí historje f koztce" a "Opráski f krichli". Tato kniha nabízí fascinující stripy nejen z českého, ale i ze zahraničního prostředí, doplněné o jedinečné Jazovy ilustrace, které nikde jinde nenaleznete. Kromě vtipných postřehů z dávných časů, středověku i moderní historie se můžete těšit na příběhy Zmikunda a jeho přátel, stejně jako na příběhy od nadšenců této oblíbené komiksové série. Koupí této knihy si nejen rozšíříte znalosti o historických událostech, ale i se skvěle pobavíte. Vejlet za humorem a historií v jednom je zaručen!
ČR: Vyšla kniha, která je hodně potřebná, ale nečte se snadno. Jmenuje se Zažila jsem nebe a peklo a najdete v ní celkem 14 příběhů žen, které se staly oběťmi psychického násilí v partnerském vztahu. " Kdo to nezažil na vlastní kůži, těžko pochopí, jak devastující účinek může psychické násilí mít," myslí si autorka knihy Zuzana Satori. Přesto se tomuto často skrytému druhu domácího násilí stále ještě nevěnuje dost pozornosti, velmi těžko se dokazuje a nezřídka se i bagatelizuje. "Česká republika je unikátní v tom, jak jsme vůči psychickému násilí tolerantní," říká Zuzana Satori. "Ponižování, sprostá slova, nadávky, to všechno se děje v rodinách docela často, nemluvě o technikách, jimiž mohou manipulátoři dostat ženy do vážných depresivních stavů." Z podcastu se dozvíte, jak se manipulativní partner ke své oběti chová, jakými technikami se ji snaží ovládnout a zdeptat a jak manipulativní chování rozpoznat, dokud je čas.