Kultura je pro všechny

<p>PRAHA: Proč je někdy tak těžké obhájit investice do kultury? Jako bychom mohli žít pouze s dostatečným materiálním zázemím a kvalitní kulturní vyžití nepotřebovali. Naštěstí se stále najdou lidé ochotní kulturu podporovat. Mezi ně patří i Zdenka Sokolíčková, která pracuje jako organizační a investiční poradkyně v oblasti kulturních analýz v pražské rozvojové agentuře.</p> <p>S jakými projekty se na vás vaši klienti nejčastěji obracejí?</p> <p>Moje práce obnáší různé úkoly. Od vyhledávání dotačních možností pro projekty, které mají klienti takzvaně v hlavě, ale potřebují na ně sehnat prostředky, přes vypracovávání studií proveditelnosti a analýz trhu až po samotnou administraci projektových žádostí. Sféra kultury je také široká, patří sem například organizace kulturních akcí, správa památkových objektů, fungování neziskovek i podkladové materiály veřejných subjektů. </p> <p>Jako finanční podporu projektů využíváte grantové programy České republiky a strukturální fondy EU. Myslíte si, že je finanční podpora kulturních projektů ze strany České republiky a Evropské unie dostatečná?</p> <p>Ze strany státu je podpora nedostatečná a především nekoncepční. Problém finančního podhodnocování kultury je poslední dobou velkým tématem, a právem. Pokud jde o zdroje EU, tam zase není o strategické dokumenty nouze, ovšem dosáhnout na dotace je obtížnější hlavně pro menší kulturní subjekty a také pro ty, kteří nemají s čerpáním evropských dotací zkušenosti.</p> <p>Do jakých konkrétních oblastí v rámci kultury by podle vás z hlediska harmonického rozvoje společnosti bylo třeba nejvíce investovat?</p> <p>Nejsem si jistá, jestli je možné nadřadit jednu oblast kultury nad jinou. Všechny tvoří dohromady celek a právě jejich vyvážená podpora je předpokladem toho, aby kultura byla ve svých nejrůznějších podobách přítomná v každodenním životě lidí. Kdybych ale měla přece jen svou odpověď trochu specifikovat, řekla bych, že poměrně široké možnosti financování jsou tam, kde lze kulturu propojovat s cestovním ruchem (např. památková péče, nejrůznější cesty komercionalizace kultury, atd.). Osobně bych ráda viděla více dotací pro živé umění bez vazby na turismus. </p> <p>V dnešní době se investuje především do oblastí, které nabízejí rychlý ekonomický zisk. Investice do kvalitní kultury většinou rychlý finanční zisk nenabízí. Co by podle vás mělo být hlavní motivací společnosti, aby přesto do této oblasti investovala?</p> <p>Mohlo by se zdát, že jde o složitou otázku, ale já si nakonec myslím, že je to vcelku prosté. Motivací společnosti by mělo být to, že bez toho, čemu říkáte kvalitní kultura, je na světě hůř. Bohužel vznešené teze o významu kultury, které slýcháme od lidí a institucí s reálným vlivem na financování tohoto sektoru, jsou často jen verbální úlitbou bohům. Připadá mi zvláštní, že vůbec potřebujeme ospravedlňování investic do kultury. Já bych řekla, že je to stejně jednoznačné jako potřeba podpory vzdělávání nebo zdravotnictví. Kultura není pro elity, je pro všechny.</p> <p>Pracujete též jako dobrovolnice v oblasti kultury pro místní komunitu. Mohla byste nám tuto svoji dobrovolnickou činnost přiblížit?</p> <p>Jsem členkou malého občanského sdružení v Novém Městě na Moravě, kde jsem se narodila a kam se ráda vracím. V letošním roce organizuji třídenní divadelní festival Sbírka motýlů, jehož cílem je rozšíření místní kulturní nabídky, především divadelní, pro dětské i dospělé diváky. Odpovědná jsem za fundraising, produkci a PR.</p> <p>Co vám osobně práce dobrovolníka dává?</p> <p>Mnoho. I když jsem vytížená, nějakým záhadným způsobem mě práce „navíc“ pro místní komunitu energii spíše dodává. Fakt, že za svůj čas a síly vložené do dobrovolnických aktivit nejsem placená, dokonce ještě podporuje můj zápal pro věc. Vidím tuto svoji činnost jako cestu, jak kvalitně využít volného času. Nedělala bych to ale, kdybych na to byla sama. Kouzlo dobrovolnictví je v tom, že se dělá kolektivně.</p> <p>Máte nějaké osobní heslo, kterým se v životě řídíte?</p> <p>Nic mě nenapadá. Snad jen „memento mori“, které jsem si nastavila jako pozdrav při zapnutí mobilního telefonu.</p> <p>Jaké jsou vaše profesní plány do budoucnosti?</p> <p>Chci dokončit školu, kterou mám rozstudovanou („Evropská tradice a kultura“ souběžně na Univerzitě Palackého v Olomouci a Rijksuniversiteit Groningen v Nizozemí). Jakmile se to podaří, a snad to bude brzy, chci se poohlédnout po nových pracovních příležitostech, jsem nyní zaměstnaná jen na půl úvazku. Láká mě univerzitní prostředí.</p>