středa
17. července 2024
svátek slaví Martina
Tereza Horváthová, foto - autorka textu



Kniha je národním tématem

Autor článku: 
Markéta Vrabcová

<p>TÁBOR: Tereza Horváthová spolu se svým manželem Jurajem založila před deseti lety dětské nakladatelství Baobab. Dnes celá rodina žije v Táboře a zde provozují i baobabí knihkupectví a galerii. Tábor se tak obohatil o další velmi zajímavé místo s jedinečnou atmosférou a velkým uměleckým i intelektuálním potenciálem.</p> <p>Jak vznikla tato galerie spojená s knihkupectvím Baobabu?</p> <p>My jsme se jako rodina a tedy částečně i nakladatelství, několikrát stěhovali, nejdřív z Prahy do Bechyně, a potom z Bechyně do Tábora. Už dlouho jsme snili o malém galerijním prostoru a tak když si moje sestra pronajala byt s bývalým ševcovským secesním krámkem, neváhali jsme. Prodáváme tu naše knihy a kvalitní výběr od našich spřízněných malých a středních nakladatelů. Pak tu máme jednu čistou zelenkavou stěnu 3×3 metry a dvě výlohy, kde je každý měsíc k vidění nová výstava. </p> <p>Kdo ve vaší galerii nejčastěji vystavuje?</p> <p>Pořádáme výstavy výtvarníku, kteří jsou Baobabu blízcí a také autorům a výtvarníkům spřízněným pohledem na věc, kteří jsou nějakým způsobem spojení s knihou, typografií, grafikou či naším pohledem na svět. Měli jsme tu Alžbětu Skálovou, Dagmar Urbánkovou, Terezu Říčanovou, Juraje Horvátha, ale i Blexbolexe, skupinu Kopr, Luboše Drtinu, Karla Halouna a mnohé další. Ten okruh je opravdu široký, stejně jako náš zájem o knihu a grafiku. Výstavní plán máme plný asi na dva roky dopředu. Vybíráme originální autory, kteří jdou vlastní cestou.</p> <p>Jaká výstava je u vás k vidění v současné době?</p> <p>Nedávno jsme měli vernisáž Pala Čejky, což je slovenský umělec, grafik, linorytec a také slampoetrista. V jeho díle se odráží dotek Váchalovského divokého, živého způsobu vyjádřování a zvláštní ironie, kterou máme rádi. Vystavil u nás sérii svých osobních motivů, které pro něj tvoří obraz Japonska. Kromě toho zde vystavuje i volné grafické listy, linoryty. </p> <p>Čím je vaše nakladatelství jiné než ty ostatní?</p> <p>Jsme malé nakladatelství. Začali jsme vydávat první knížky před deseti lety, to už jsme byli chvíli venku ze školy, a zdálo se nám podstatné podporovat současné autory. Máme rádi české knihy pro děti z 30. Let (Čapka, Ladu, Sekoru), nepřehlédnutelnou tvorbu filmovou i knižní let šedesátých (Štěpánek,Šalamoun, Mikulka…)… Po roce 1989 to ale v Česku vypadalo, jako kdyby už nic zajímavého nemohlo vzniknout. Vydávaly se především komerční pitomosti. V západní Evropě přitom v posledních dvaceti letech autorská dětská kniha zažila opravdový boom.<br /> V Česku také není běžné vydávat obrazové knihy: bilderbuchy (u nás je ty nejkrásnější v 80. letech dělala např. Daisy Mrázková). Úzké sepětí výtvarného projevu a textu nás v dětské knize zajímá nejvíc. Za 10 let se nám podařilo vystavit si okruh baobabích autorů: výtvarníků i spisovatelů, se kterými pracujeme na stále nových, rozmanitých projektech. </p> <p>Jak vidíte budoucnost knížek, pokud dojde ke zvýšení DPH?</p> <p>Tady v Česku se kniha žádným zásadním způsobem nepodporuje, nikdo z politiků o tom ještě ani nezačal přemýšlet. Kniha je na páté koleji (taková horší lokálka). Ať je třeba 25 procentní DPH, ale zároveň promyšlený systém podpůrných programů a grantů. Současná podpora je nesystematická, grantů je málo a také peněz v těchto grantech minimum. Ale v téhle „banánové“ republice nemůžeme žádné zásadní změny očekávat. Tady se peníze lijí do aut a betonu a kradou se ve velkém. Jestli se zvýší DPH bude to, zvlášť pro malé nakladatele katastrofa a peníze, které na tom stát vydělá budou minimální.<br /> Malý nakladatel, který se rozhodne vydat nekomerční kvalitní věc, má už teď malou šanci uspět na českém trhu. Síť kvalitních knihkupců není propojená, knihovny také nejsou zrovna zasíťované, chybí tu kvalitní informační zdroje o nových knihách a mnoho dalšího. Tato oblast je stále v plenkách. Málo se na tom pracuje a málo se o tom mluví. Teď se o tom mluví trochu víc v rámci zvýšení DPH.<br />
Obyčejní lidé jsou stále strašeni krizí a že se musí šetřit, a kniha je první věcí, na které se šetřit dá. Ano, svým způsobem je kvalitní kniha luxus, ale je to nejdosažitelnější luxus, který znám. Ovšem i přesto všechno si myslím, že by každé dítě mělo mít svoji knihovničku s kvalitními knížkami. Český člověk ale raději nakupuje se slevou (v levných knihách), než kvalitu. Nepřemýšlí o tom. Byla bych ráda, pokud by se téma knihy stalo tématem národním. Hezky to napsal v LN redaktor Jan Šulc: Malý nakladatel je stále ten obrozenecký nadšenec, který nosí balíčky s knihami na zádech a roznáší je knihkupcům. Pořád svému povolání musí mnoho obětovat a je třeba si uvědomit, že právě v kvalitních knihách je živá kultura, do které ve srovnání třeba s filmem není potřeba investovat tolik peněz.</p> <p>Jak podle vás tato galerie obohacuje místní prostředí, lidi, kteří zde žijí?</p> <p>Naše malinká galerie a knihkupectví přišla do Tábora s něčím novým, neokoukaným. Ta pravidelnost, se kterou se zde představují různí výtvarníci, vernisáže, přitáhla docela široký okruh lidí. Výstavy se snažíme dělat různorodé, aby si zde každý mohl najít něco, co ho zaujme. Co se prodeje knih týče, v Česku existují hlavně taková knihkupectví, kde najdete všechny knihy, které vycházejí, ale jak se v nich má nepoučený čtenář zorientovat? U nás máte předvybráno… Snažíme se nabídnout čtenářům výběr dobrých knih jak pro děti, tak i dospělé, katalogy, poezii, duchovní literaturu, komiksy od menších kvalitních nakladatelů, které máme rádi. Prodáváme tu i malonákladové knihy z Kopru, máme tu veškerý sortiment originálního českého papírnictví Papelote, diáře a notýsky z Tarakanu, a vše od Šechtla a Vosečka. Myslím, že tento maličký prostor je pro Tábor oživující.<br /> Nedávno jsme také založili občanské sdružení Baobab Tábor a za dva roky chystáme literární festival malých nakladatelů s podporou městské knihovny i města Tábor. Byla by to akce na 2 – 3 dny, ale mohla by přitáhnout ke knížkám nové okruhy lidí. Malí nakladatelé by se tu mohli dva dny potkávat, zároveň by tu probíhala čtení, přednášky i odborné diskuse se zahraničními hosty. Tak to je náš výhled do roku 2012. </p> <p>Odkazy:<br />
www.baobab-books.net</p> <p>Další nformace:<br />
Galerie-Knihkupectví Baobab<br />
Žižkova 250, Tábor</p> <p>Hodiny<br />
Pondělí – pátek:<br />
10:00 – 11:30<br />
15:00 – 18:00<br />
sobota: 10:00 – 12:00</p> <p>Výstava Palo Čejky v Baogalerii<br />
od 15. 4. do 15. 5. 2011</p>

Mohlo by vás také zajímat...

ČR: Poslanecká sněmovna schválila v prvním čtení tzv. velkou mediální novelu – novelu zákona o České televizi, Českém rozhlase a televizních a rozhlasových poplatcích.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Ostatní
Co se děje
17.07.2024

ČR: Návštěvnost kulturních zařízení vzrostla podle předběžných údajů Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu (NIPOS) v roce 2023 o více než deset procent oproti roku 2022 ve všech sledovaných oblastech kultury. Stále však zaostává za hodnotami roku 2019. Nejvíce se hodnotám roku 2019 blíží oblast památek, kde se návštěvnost pohybovala okolo 92 % předcovidových hodnot a meziročně vzrostla z 12,1 na 13,7 mil. návštěvníků.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Divadlo a tanec, Architektura, Hudba, Výtvarné umění, Ostatní, Památky
Nepřehlédněte
17.07.2024

ČR, ZAHRANIČÍ: Spolek Moje česká škola vyhlašuje letní soutěž v tvůrčím psaní pro vícejazyčné děti: „Urob si sám aneb Jak se žilo kutilům”. V soutěži mají děti za úkol připravit rozhovor s prarodiči, příbuznými nebo sousedy právě na téma kutilství, které je významným českým národním a kulturním fenoménem. Příspěvek může mít formu textu, komiksu, videa či animace. Zapojit se mohou jednotlivci i žákovské kolektivy. Všichni výherci získají knižní ceny. Konečný termín pro přijímání soutěžních příspěvků je 1. října 2024. Realizace soutěže je podpořena v rámci dotační výzvy MZV ČR: “Projekty zaměřené na spolupráci s krajanskými komunitami v zahraničí pro rok 2024”.

 

Celá ČR, zahraničí
Děti a mládež, Knihy, literatura, média, Soutěže a festivaly, Vzdělávání, Menšiny a cizinci
Co se děje
16.07.2024

ŘEHLOVICE: Kulturní centrum Řehlovice je významným místem setkávání umělců a komunity z Česka i Německa. Zaměřuje se na propojení umění a kultury prostřednictvím různých projektů, včetně divadelních produkcí, výtvarného sympozia Proudění – Strömungen a dalších kulturních akcí. Důležitým prvkem je také podpora česko-německého dialogu, který reflektuje geografické i historické souvislosti místa. S úctou k historii a snahou o zachování autentické architektury se Kulturní centrum Řehlovice, nedaleko Ústí nad Labem, stalo nejen místem inspirace, ale i tvůrčího rozvoje pro širokou veřejnost. Lenka Holíková, zakladatelka a ředitelka centra, mě provedla všemi jeho objekty v letošním nejdelším dni roku, 20. června. Po prohlídce jsme v centru vedly rozhovor nejen o tom, jak Lenka s neúnavnou energií a podporou svých spolupracovníků a dobrovolníků již 25 let proměňuje téměř zchátralý statek v oázu kreativity a kulturního dění.

Ústecký kraj
Cestovní ruch, Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Divadlo a tanec, Architektura, Hudba, Výtvarné umění, Lidová kultura, Památky, Menšiny a cizinci
Články a komentáře
17.07.2024