Velká hudební výzva

<p>PRAHA: V Klášteře sv. Anežky České proběhne ve světové premiéře koncert, nad kterým převzalo záštitu Velvyslanectví Švýcarské konfederace. Místní kultura je jedním z mediálních partnerů. Abychom našim čtenářům přiblížili skutečnost, o jak významný a náročný projekt se jedná, požádali jsme jeho hlavního protagonistu, violoncellistu Františka Brikciuse, aby nás seznámil s okolnostmi vzniku 12 skladeb, které 9. května na koncertě zazní.</p> <p>František Brikcius tak učinil vyčerpávajícím způsobem: </p> <p>U příležitosti 70. narozenin oslovil ruský violoncellista Mstislav Rostropovič 12 skladatelů – přátel (C. Beck, L. Berio, P. Boulez, B. Britten, H. Dutilleux, W. Fortner, A. Ginastera, C. Halffter, H. W. Henze, H. Holliger, K. Huber a W. Lutoslawski) k vytvoření dvanácti skladeb pro violoncello (cyklus eSACHERe), které částečně byly slavnostně provedeny v Curychu 2. května 1976. Skladby využívají motiv složený ze jména Paula Sachera, tzn. noty Es, A, C, H, E a D („Re“).</p> <p> Původní zadání předpokládalo, že jednotliví skladatelé napíší variace pro sólové violoncello na „Tema“ SACHER od britského skladatele Benjamina Brittena (jedna z jeho posledních skladeb), se zmíněným použitím not tvořící jméno Sacher. Nicméně oslovení skladatelé byli natolik uneseni tímto zadáním a možnostmi využití tohoto notového materiálu, že napsali vlastní skladby. Francouzský skladatel Pierre Boulez dokonce vytvořil skladbu Messagesquisse pro 7 violoncell.</p> <p> Ruský violoncellista, dirigent a klavírista Mstislav Rostropovič se narodil v Baku (Azerbajdžán), v roce 1927 a zemřel v roce 2007 v Moskvě. Mezi jeho pedagogy patřili Dmitrij Šostakovič a Sergej Prokofjev. Po napsání otevřeného dopisu sovětskému tisku, ve snaze podpořit spisovatele a držitele Nobelovy ceny Alexandra Solženicyna a proti sovětskému útlaku svobody projevu v kultuře, byl v oficiální nemilosti ruské vlády. Rostropovič a jeho žena Galina Višněvskaja měli zákaz opustit SSSR, nesměli hrát v rozhlase a televizi, koncerty se mohly konat pouze v malých městech na Sibiři. V roce 1974 emigroval, následně byl zbaven sovětského občanství za „akty poškozující dobré jméno SSSR“, které mu bylo obnoveno v roce 1990, bezprostředně po rozpadu Sovětského svazu. Mstislav Rostropovič, který stál u zrodu celého projektu „eSACHERe“, byl znám jako iniciátor celé řady skladeb od mnoha skladatelů, mezi kterými byli Conrad Beck, Luciano Berio, Leonard Bernstein, Arthur Bliss, Pierre Boulez, Benjamin Britten, Henri Dutilleux, Wolfgang Fortner, Alberto Ginastera, Lopes Graça, Sofia Gubaidulina, Cristóbal Halffter, Hans Werner Henze, Heinz Holliger, Klaus Huber, Aram Khachaturian, Witold Lutosławski, Olivier Messiaen, Krzysztof Penderecki, Astor Piazzolla, Sergej Prokofjev, Alfred Schnittke a Dmitrij Šostakovič.</p> <p> Švýcarský patron hudby a dirigent Paul Sacher (1906 – 1999), byl neúnavný propagátor hudby 20. století, inicioval vznik nespočetného množství skladeb, které premiéroval se svým Basilejským komorním orchestrem, založeným v roce 1930. Mezi skladatele, které podporoval, patřil i Bohuslav Martinů. </p> <p>Františku Brikciusovi jsme položili ještě několik dalších otázek:</p> <p> Mohl byste se zmínit o jednotlivých skladatelích a povědět pár slov o skladbách, které na květnovém koncertě zazní?</p> <p> První z nich, švýcarský skladatel a hudební režisér Conrad Beck (1901 – 1989), který byl několik dekád ředitelem Swiss Radio v Basileji, pro tento cyklus složil skladbu Drei Epigramme.</p> <p> Italský skladatel Luciano Berio (1925 – 2003) pocházel z hudební rodiny, jeho klavírní kariéra byla přerušena zraněním pravé ruky, hned první den po odvodu do armády během 2. světové války. Zůstává ve vojenské nemocnici a později se zúčastní odboje proti nacismu. Práce pro italský rozhlas a televizní vysílání RAI ho přivádí do blízkého kontaktu s Umbertem Ecem. Recitativ Les mots sont allés… pro sólové violoncello je podobný mluvě.</p> <p> Francouzský skladatel a dirigent Pierre Boulez (1925) studoval u Oliviera Messiaena. Byl natolik unesen celou myšlenkou, že vytvořil skladbu Messagesquisse pro 6 violoncell, kde různými způsoby pracuje se zadaným notovým<br /> materiálem. V jednom místě dokonce používá Morseho abecedu. Tuto skladbu budeme hrát s violoncellisty Talichova komorního orchestru pod vedením dirigenta Jana Talicha.</p> <p> Anglický skladatel Benjamin Britten (1913 – 1976), respektive Lord Britten of Aldeburg, nedlouho před tím, než zemřel v náručí svého dlouholetého přítele a kolegy Paula Pierse, skládá jednu ze svých posledních skladeb Tema ‚SACHER‘</p> <p> Francouzský skladatel Henri Dutilleux (1916) dlouhá léta vedl a působil v hudebním oddělení Francouzského rádia. V jeho skladbě 3 Strophes sur le nom de Sacher pro violoncello sólo je použita tzv. scordatura, podladění dvou spodních strun, umožňující hráči využít hlubšího rejstříku a změny barvy tónu celého nástroje. Ve skladbě cituje Bartókovu skladbu Hudba pro smyčce a celestu, kterou Sacher objednal.</p> <p> Německý skladatel a učitel hudby Wolfgang Fortner (1907 – 1987) mimo jiné působil na Heidelbergském Institutu církevní hudby, kde u něj studoval Hans Werner Henze, další z „eSACHERe“ skladatelů. Fortner skládá vlastní Thema und Variationen, v poslední variaci uvádí kánon pro dva hlasy.</p> <p> Argentinský skladatel Alberto Ginastera (1916 – 1983) byl dlouhá léta, z důvodů petice za podporu lidských práv, perzekuován Perónovým režimem. Jeho studentem byl i Astor Piazzolla. Ginasterova skladba Puneña No. 2 je tvořena dvěma částmi. První věta s názvem Harawi je milostná píseň využívající téma předkolumbovské melodie v kombinaci s eSACHERe tématem. Můžeme zde slyšet z nedalekého lesa imaginární ptáky štěbetajíc: „Sacher! … Sacher! …“. Druhá věta Wayno Karnavalito je divoký karnevalový tanec, plný rytmů charangos a indiánských bubnů, barevných kostýmů, ponč, masek a indiánského kukuřičného alkoholu.</p> <p> Španělský skladatel a dirigent Cristobal Halffter (1930) vyrůstal v Německu z důvodů civilní války ve Španělsku. U jeho skladby Variation über das Thema eSACHERe se jedná spíše o improvizovanou kadenci, kde se střídají dlouhé noty s výbušnými pasážemi, jedna z nich je označená jako hysterická.</p> <p> Německý skladatel Hans Werner Henze (1926) byl bezprostředně po odvodu zajat Angličany a držen ve vojenském táboře do konce války. Studoval u Wolfganga Fortnera v Heidelberfu na Institutu církevní hudby. Pro své politické názory opouští Německo a žije v Itálii. Skladby věnoval Ho Chi Minhovi, Che Guaverovi, pedagogicky působil rok na Kubě, později byl velmi rozčarován z Fidela Castra. V jeho skladbě Cappriccio můžeme rozeznat starou francouzskou předehru, místy až divadelní představení s Fauny a dalšími postavami.</p> <p> Švýcarský skladatel, hobojista, dirigent a klavírista Heinz Holliger (1939) žije ve Švýcarsku. Jeho Chaconne končí přidanou větou P(ost) S(criptum), kde violoncellista hraje různé druhy pizzicata (vybrnkávání) oběma rukama, naprosto nezávisle jedna na druhé.</p> <p> Další žijící švýcarský skladatel Klaus Huber (1924) používá ve své skladbě Transpositio ad infinitum nejenom notový materiál složený z příjmení Sacher, ale i křestní jméno Paul, kde mezi osm jednotlivých částí vsouvá věty s názvem P (piano dolce), A (aliquote), U (untertone), L (lento).</p> <p> Polskému skladateli a dirigentovi Witoldu Lutoslawskému (1913 – 1994) popravila bolševická popravčí četa otce a strýce (pár dní před soudem), jeho bratr byl zajat ruskými vojáky a později zemřel v pracovním táboře na Sibiři. Sám Lutoslawski byl bezprostředně po mobilizaci zajat německými vojáky, během pochodu do vězeňského tábora se mu podařilo utéct a dojít do 400 km vzdálené Varšavy, kterou opouští pár dní před Varšavským povstáním v roce 1944. Vzhledem k tomu, že stál nesmiřitelně proti ideálům Socialistického realismu, byl roku 1948 vyloučen ze svazu polských skladatelů. V letech 1981 – 1989 Lutoslavski odmítal všechny profesionální závazky v Polsku, jako gesto solidarity bojkotovaným umělcům. Skladba Sacher-Variation používá čtvrttóny.</p> <p>Máte povědomost o tom, proč nebyly dosud souborně uvedeny?</p> <p>V době oslav narozenin Paula Sachera, některé ze skladeb nebyly ještě hotovy, Mstislav Rostropovič je zde uvedl pouze částečně a sám se k celému cyklu již nikdy nevrátil. Přestože sám několikrát inicioval uvedení skladby Pierra Bouleho Messagesquisse pro šest violoncell v USA, nikdy tuto skladbu nehrál. V devadesátých letech byly skladby nahrány dvěma švýcarskými violoncellisty – sourozenci Patrickem a Thomasem Demengem, nicméně doposud nebyly uvedeny v souborném nastudování jednoho violoncellisty.<br />
Důvodů je hned několik. Jednotlivé skladby jsou velmi obtížné, jak po technické, tak i po hudební stránce. Některé ze skladeb bývají povinné na mezinárodních violoncellových soutěžích. Vzhledem k místy specifickému notovému zápisu a použití nezvyklých technik hraní na violoncello, je zde nutný poměrně rozsáhlý časový prostor pro nastudování všech dvanácti skladeb.<br />
Dalším problémem je již zmiňovaná sedmiminutová skladba Messagesquisse, s neobvyklým obsazením pro šest violoncell. Nemluvě o extrémní technické obtížnosti této skladby a nákladech na produkci. Málokdo ví, že větší komorní uskupení a orchestry si musí na jednotlivé koncerty (u většiny soudobých skladeb) od nakladatele pronajmout jednotlivé party a partitury, přestože je mají již v osobním vlastnictví. Cena pronájmu převyšuje cenu, za kterou je tento materiál k prodeji. To je jeden hlavních důvodů, proč se soudobé skladby nehrají tak často.<br />
V neposlední řadě, tento projekt není všeobecně znám. Věřím, že za pomoci tohoto projektu se v dohledné době komplet „eSACHERe“ stane (obdobně jako například Suity pro violoncello sólo od Johanna Sebastian Bacha, či Sonáty pro klavír a violoncello Ludwiga van Beethovena, Tartiniho L'Arte dell'Arco) součástí běžného violoncellového repertoáru. Rozhodně si to zaslouží, žádný jiný hudební nástroj nemá v oblasti tvz. vážné hudby nic obdobného, co by takovým způsobem reprezentovalo skladatelskou elitu 2. poloviny XX. století.</p> <p>Někteří z autorů by se teoreticky mohli zúčastnit, pozval jste je na koncert?</p> <p>Ano.</p> <p>Vyčetla jsem, že koncert se koná v rámci světového hudebního festivalu, přičemž by se mělo konat více jak 1600 koncertů v 83 zemích – můžete tuto informaci potvrdit?</p> <p>Ano, obdobně jako předchozí projekty „Duo Brikcius – 2 Cellos Tour“ a „MAKANNA“, tak i koncert „eSACHERe“ se koná v rámci mezinárodního hudebního festivalu „Daniel Pearl World Music Days“.</p> <p>Jaká je Vaše motivace k nastudování a provedení tak náročného projektu? Máte k dispozici nějaký realizační tým?</p> <p>K nastudování tohoto projektu mě vedla obrovská, jak hudební, tak i technická výzva a kompaktnost celého projektu, který je ve světě vážné hudby naprosto unikátní. I osudy a hudební jazyk jednotlivých skladatelů, kteří jsou diametrálně odlišní.<br />
Na realizaci projektu se podílí celá řada partnerů, se kterými spolupracuji již několik let.</p> <p>Zmínil jste se, že uvedení koncertu v klášteře sv. Anežky bude jediné, a to nejen v ČR…</p> <p>Ano, uvedení koncertu „eSACHERe“ v Praze je svým způsobem unikátní a neopakovatelné.</p> <p>Jak dlouho jste se na uvedení tohoto výjimečného koncertu připravoval?</p> <p>Myšlenku na nastudování celého cyklu „eSACHERe“ skladeb jsem pojal již před mnoha lety, bezprostředně poté, kdy jsem na tento notový materiál narazil v jedné hudební knihovně v Japonsku.</p> <p>A závěrem; vstupné je zdarma, můžete se v té souvislosti zmínit o sponzorech a mecenáších? Bylo těžké je získat pro tento projekt?</p> <p>Nastudování celého programu „eSACHERe“ bylo umožněno díky udělenému stipendiu Ministerstva kultury České republiky.<br />
Koncert „eSACHERe“ se koná pod záštitou Velvyslanectví Švýcarské konfederace, za podpory tiskárny Tiskap, společnosti Railreklam, švýcarské nadace the Swiss Arts Council Pro Helvetia, britské nadace Britten-Pears Foundation, různých mecenášů a rakouského výrobce strun Thomastik-Infeld. Více informací nejenom o projektu „eSACHERe“ je k dispozici na http://www.Brikcius.com.</p> <p>Pozn. redakce: Začátek koncertu, který se koná v pondělí 9. května 2011, v Národní galerii – Klášteře sv. Anežky České, je v 19 hodin. Vstup na koncert je volný, nicméně vzhledem k omezené kapacitě sálu doporučujeme rezervaci na emailové adrese: rezervace@Brikcius.com.</p>