Kroniky a kronikáři - 5. díl z Prahy

<p>PRAHA: Dnešní pokračování našeho seriálu o kronikách v hlavním městě Praze přiblížuje situaci v dalších menších městských částech – v Lysolajích, Troji a Zličíně.</p> <p>Lysolaje<br />
Městská část vede kroniku od roku 1919 a jsou v ní i zápisy, které zpětně popisují období od roku 1914. Kronika má tři svazky, texty doplňují přílohy a fotodokumentace. „V roce 2002 jsem se ujala této práce. Dopisovala jsem události za předchozích čtrnáct let, a to na základě shromážděných podkladů. Vodítkem mi byla kronika vedená panem Bernáškem. Další znalosti jsem získávala na schůzkách pražských kronikářů a sbírala jsem i podklady od pamětníků žijících v obci“, říká kronikářka Šárka Váchová. Kronikářka se také podílela na výstavě k 750 letům Lysolaj v roce 2002, spolupracovala na publikaci Lysovaje 1227 – 2002, která vyšla nákladem 600 kusů, i na přípravě čtyř pohlednic této městské části.<br />
Pozn.: Před 25 lety vydal národní výbor v Lysolajích k 750. výročí publikaci o Lysolajích. Tuto publikaci připravil tehdejší kronikář obce Rudolf Bernášek a vycházel při tom ze starých záznamů v obecní kronice, z geologických a archeologických pramenů, výpisů ze státních a městských archivů muzeí, z knih a zápisů bývalého obecního zastupitelstva a Místního národního výboru v Lysolajích a různé odborné literatury.</p> <p>Troja<br />
Tato městská část vede kroniku od roku 2003 a od téhož data je kronikářem PhDr. Bohumil Kudera. „Dosud jsou kronikářské zápisy v sedmi svazcích a nyní dokončuji rok 2009 – tedy osmý svazek. Texty doplňuje fotodokumentace z jednotlivých akcí. Pro rady si chodím k dalším kronikářům a k pracovníkům Muzea hlavního města Prahy“, říká kronikář, který se také podílí na tvorbě publikací – např. Pražská čtvrť Troja, Historie Sokola Troja 1895 – 1848. Je členem redakční rady měsíčníku Troja, vydávaného Úřadem MČ Troja, pravidelně do něj přispívá a pořizuje fotografie. Spolupracoval také s Muzeem hl. m. Prahy na přípravě úspěšné výstavy Pražské výletní restaurace a je členem správní rady Nadace Quido Schwanka – Troja město v zeleni.<br />
Přiložené foto je z jedné z pravidelných vernisáží trojské Galerie u lávky (cca 10 výstav do roka). Dvojice v popředí jsou manželé Munkovi, tvůrci dětských příběhů (např. Štaflík a Špagetka), foto kronikář Bohumil Kudera.</p> <p>Zličín<br />
„První zmínka o vedení Pamětní knihy obce Zlejčínské je z roku 1921. U jejího zrodu stál František Skokan, obecní tajemník ve Zlejčíně. Obsahuje však pouze 22 ručně psaných stránek, na kterých je popsaná historie a správa obce od 1. světové války, přičemž zápisy končí v době vypuknutí 2. světové války. První klasicky a podrobněji psaná kronika začíná koncem 2. světové války a končí rokem 1988. V letech 1970 – 1973 bylo její vedení přerušeno a zápisy pak pokračovaly do 80. let. Od roku 1989 nebyl velký zájem o vedení kroniky, ale bývalý kronikář si naštěstí psal záznamy pro sebe. Koncem roku 1997 pak požádal o uvolnění z funkce kronikáře ze zdravotních důvodů. Od roku 1998 jsem vedení kroniky převzala a začala jsem přepisovat záznamy svého předchůdce. Druhý díl kroniky tak zachycuje události od roku 1989 a na něj navazuje třetí díl. Všechny díly kronik jsou psány ručně“, vysvětluje kronikářka Mgr. Alena Presslová. V současné době má tedy Zličín 1 svazek pamětní knihy a 3 svazky kroniky. Přílohy a fotodokumentace nejsou součástí kroniky, jsou ukládány na Úřadě MČ Zličín.<br />
Kronikářka se při své práci chodí radit s tajemnicí ÚMČ, navštěvuje pamětníky i Archiv hl. m. Prahy. Služby archivu využíla při přípravě vydání knihy o Zličínu a Sobínu, na které se podílela s dalšími autory.</p>