Ministr kultury jednal o točně
<p>ČESKÝ KRUMLOV: Letité spory okolo otáčivého hlediště v zámeckém parku v Českém Krumlově by se měly konečně pohnout dopředu.</p> <p>Při čvrteční návštěvě Českého Krumlova také o tom jednal ministr kultury Jiří Besser.</p> <p>„Poloha Točny vzhledem k okolí určitě není ideální. Je potřeba najít řešení, které bude přijatelné pro všechny zainteresované subjekty. Pro město Český Krumlov, pro České Budějovice, pro Jihočeské divadlo, vůbec pro Jihočeský kraj a samozřejmě také pro Národní památkový ústav, pro lidi, kteří se fyzicky o zámecký park starají a nakonec i pro ministerstvo kultury. To ale schválně jmenuji až na konci, protože potřeby dříve jmenovaných subjektů jsou podstatnější. Nicméně, všichni musíme najít společnou řeč a společně pak oslovit UNESCO. Jinak se nepohneme z místa,“ prohlásil ministr.</p> <p> Na společná jednání je přitom relativně dost času. Až do roku 2015 je totiž zakonzervován současný stav Točny. Podle ministra Bessera bychom se tím ale neměli nechat ukolébat.</p> <p>„Že bychom to nechali v klidu ležet a v roce 2015 ať si s tím někdo poradí, to mi nepřipadá vhodné ani slušné. Měli bychom být schopni připravit přijatelné řešení a ne to alibisticky hrnout před sebou. Určité návrhy si z Českého Krumlova odvážím a chceme k tomu otevřít veřejnou diskusi. Je klidně možné, že lidé nezatížení pohledem zevnitř mohou také přijít se zajímavým řešením,“ dodal ministr. </p> <p>Ministr Besser dále jednal se starostou České Krumlova Lubošem Jedličkou o pořádání a financování Mezinárodního hudebního festivalu Český Krumlov 2010 a o zkušenostech s podobnými akcemi v zahraničí.<br />
Zastavil se také u medvědáře Jana Černého. Jako dlouholetý starosta Berouna, který do královského města přivedl slavné večerníčkové medvědy Vojtu, Kubu a Matěje, musel pozdravit piškotkem i jejich tátu Voka, který žije právě v Medvědím příkopu v Českém Krumlově.</p>
Mohlo by vás také zajímat...
FRÝDLANT NAD OSTRAVICÍ: Pekař z Janovic, kožedělní tvůrci z Metylovic nebo třeba tradiční papírnictví z Frýdlantu nad Ostravicí. Beskydy jsou plné zajímavých podnikatelských příběhů, a proto se zástupci beskydských obcí rozhodli představit desítku vybraných podnikatelů. Příběhy a fotografie vycházely během léta na webu www.progresko.cz a nyní vyšly také ve fyzické podobě Diáře podnikatele.
ČR: Jedna z nejdéle fungujících veřejných sbírek v Česku započala svou činnost v roce 1991. Od té doby rozdělila mezi neziskové organizace více než 299 milionů korun. Loňský ročník byl zatím nejúspěšnější, podařilo se vybrat téměř 23 milionů. Všechny čtyři koncerty odvysílá program ČT1 vždy v neděli od 17:30. Letos poprvé koncerty zamíří i do regionů.
SEMILY: Zcela zaplněná Pojizerská galerie se koncertem a následnou komentovanou prohlídkou rozloučila s výstavou 2 x 100 = Jiří Šlitr a Jiří Bažant. Na koncertě vystoupili Bohuslav a Eva Lédlovi a pěvecký sbor Jizeran pod vedením Jiřího Kurfiřta a za doprovodu bubeníka Roberta Tomáše. Zazněly písně obou jubilantů, Jiřího Šlitra i semilského rodáka Jiřího Bažanta, oběma by letos bylo sto let. Na závěr se rozezněly skladby ze slavného muzikálu Starci na chmelu, na kterém se Jiří Bažant skladatelsky významnou měrou podílel. Se sborem si zazpívali i přítomní hosté, mezi jinými i synovec Jiřího Bažanta Jakub, významný sportovní komentátor. Na konec si mohli návštěvníci projít končící výstavu s odborným komentářem spoluautora výstavy Jaroslava Vávry. Samotnou výstavu navštívilo za dva měsíce i několik set studentů především z místních škol, pro které byla obě jména na počátku velkou neznámou, což se snad po návštěvě semilského muzea změnilo.
ČR: Národní kulturní památka Rudá věž smrti ve Vykmanově u Ostrova nad Ohří bude nově majetkem státu. Na společné tiskové konferenci o tom informovali zástupci Ministerstva kultury, Ministerstva financí, Finanční správy, Národního památkového ústavu a Konfederace politických vězňů. Jedná se o výsledek společného, zhruba půlročního jednání s cílem zachovat tuto významnou kulturní památku pro budoucí generace.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818