Přírodní zahrada je plná života

LEDNICE: Koncem minulého týdne proběhla tisková konference a zahájení projektu s názvem Přírodní zahrady bez hranic aneb Nový prostor pro lidi, přírodu a cestovní ruch na dosah. Jedná se o úspěšný koncept, který již běží v Dolním Rakousku a pomalu zakořeňuje i u nás. Do projektu, financovaného z programu EU „Evropská územní spolupráce“, jsou jako jeho tvůrci zapojeni rakouská organizace „die umweltberatung“, Občanské sdružení Přírodní zahrada, ZO ČSOP Veronica a Chaloupky o.p.s.

Síť ukázkových přírodních zahrad bude přístupná veřejnosti a využitelná pro cestovní ruch v České republice.

Podívejme se ale nejprve podrobněji, co se pod pojmem přírodní zahrada vlastně skrývá. K vytvoření přírodní zahrady je třeba vysázet živý plot z divokých keřů, dále by se na zahradě měly nalézat prvky louky, chybět by neměl koutek s divoce rostoucími rostlinami, mimořádná stanoviště, a to vlhká nebo suchá, listnaté stromy, květiny a kvetoucí trvalky. V Dolním Rakousku již síť těchto přírodních zahrad existuje, proto bude během realizace prováděn především transfer know-how spolu se znalostmi a zkušenostmi s fungováním této sítě do České republiky. Realizace projektu na našem území proběhne v letech 2009 – 2012. Co se týče odborné stránky, tak je téma přírodních zahrad se základními kritérii jako je absence používání chemie, umělých hnojiv a rašeliny u nás již známé díky předchozím malým projektům, a česká odborná veřejnost se tudíž může aktivně zapojit do výměny zkušeností s rakouskou stranou.

Projekt regionálně zasahuje celou hranici s Dolním Rakouskem, což znamená, že z české strany do něj zapojí kraje Jihočeský, Jihomoravský a kraj Vysočina. Budoucí aktivity rozdělují organizátoři do několika oblastí. Pro snadnější práci na jednotlivých aktivitách v zapojených regionech spolupracuje více organizací. Proto došlo k vytvoření modulu Managementu projektu a k propojení sítě partnerských organizací.

Hlavní modul tvoří Poradenství a ukázkové zahrady. Aktivity této oblasti se soustředí mimo jiné na stanovení kritérií pro přírodní zahradu, školení jejich majitelů, poradenství a vytvoření koncepce a propagace zahradní turistiky.

Nejdříve podle přírodě blízkých kritérií naplánují rakouští a čeští odborníci tři vzorové zahrady projektu. Jedná se o zámecký park Maříž u Slavonic, Bylinkovou obec Mutišov a Veřejný park v Českých Budějovicích.

Jako podpora těmto aktivitám bude fungovat zahradní poradenství na více místech v Brně, Českých Budějovicích, Jindřichově Hradci a Brtnici. Důležitou podpůrnou roli hraje Online servis, který průběžně udržuje mezinárodní webové stránky projektu a zajišťuje překlad dosavadního textu do češtiny. Zabývá se také zvláštním servisem materiálů pro školní zahrady.

Školy ostatně tvoří další samostatný modul, v jehož rámci se v průběhu projektu zrealizují dvě přeshraniční odborné akce pro učitele základních škol a jedna podobná akce pro pedagogy z mateřských školek z obou stran hranice, které umožní rozšíření myšlenky přírodních zahrad do výuky. Jistě budou navázány další přeshraniční kontakty a spolupráce škol na projektech i z jiných oblastí.

Součást plánu organizátorů tvoří také pořádání odborných konferencí, na které budou pozváni mezi dalšími subjekty i zástupci městských a obecních úřadů, které zeleň spravují, a firem, které ji zase prakticky udržují. V České republice by se tyto konference měly uskutečnit v Brně a Českých Budějovicích. Naváží na ně celodenní exkurze a konference v Rakousku, kde by měla česká strana zajistit účast našich odborníků a s jejich pomocí zprostředkovat transfer know-how.

Celý projekt samozřejmě doprovází snaha zapojit do něho co nejširší veřejnost. Připravena je mimo jiné i fotosoutěž zahrad.

Několik otázek jsem položila vedoucí projektu pro Českou republiku Martině Petrové:

Kdo byl prvotním iniciátorem myšlenky převést projekt z Dolního Rakouska na naše území?

Je to hlavní donátor projektu na rakouské straně – vláda země Dolní Rakousko – konkrétně současný zástupce hejtmana Dolního Rakouska Wolfgang Sobotka, který podpořil česko-rakouský spolek EUPRI při převádění prvních aktivit na naše území a seznámil místní veřejnost s tímto nápadem. Pak už byl zájem realizovat další projekty i z české strany.

Mohla byste našim čtenářům přiblížit, v čem spočívá obecnější smysl Vašeho projektu?

Hlavní smysl spočívá jistě v tom, že se vybudováním sítě přírodních zahrad bude myšlenka projektu lépe šířit i po jeho skončení. Právě tím se lišíme od předchozích, svým rozsahem menších pokusů o totéž. Počítáme s tzv. multiplikátory (učitelé, poradci apod.), kteří mají právě přispět k rychlejšímu šíření myšlenky. Ta u nás jistě již nějaký čas existuje. V pořadech typu Zahrada je hra a Rady ptáka Loskutáka se tyto zahrady již objevují, ale naším cílem je dát těmto snahám rámec, poskytnout fundované informace na internetu a nabídnout všem a zdarma přehled o firmách, které se v této oblasti pohybují.

Výzkumy v Rakousku, které probíhaly asi před deseti lety ukázaly, že se na zahradách používá mnohem více chemie, než je tomu v zemědělství. A to platí určitě i u nás.

Je potřeba lidem říci, že to jde i bez chemie a že je lepší, vypěstujeme-li si čerstvé ovoce a zeleninu na vlastní zahrádce, než když si to samé koupíme, i když v bio-kvalitě, protože jen my víme, jak jsme se o to starali. Navíc je potřeba udělat si prostor pro odpočinek a relaxaci v zeleni na vlastní zahradě. To je dobrý krok i k našemu duševnímu zdraví. Samozřejmě, že každý nemusí chtít pěstovat ovoce a zeleninu, může mít jen ten prostor pro relaxaci, ale a to třeba i na balkoně.

Nebezpečí lze jistě nalézt v přibývání sterilních zahrad s nedomácími druhy rostlin, které jsou mrtvé, neboť v nich nežijí téměř žádní živočichové.

Jaké jsou vaše nejodvážnější vize do budoucnosti?

Přála bych si, aby vytvořenou síť zahrad lidé opravdu navštěvovali, aby je to zajímalo a bavilo. Určitě mi udělá radost, pokud třeba každý třetí člověk, kterého v regionu potkám, řekne, že o tom už slyšel a že jednu přírodní zahradu i viděl. Za nejdůležitější považuji, když se do sítě podaří zapojit co nejvíce škol, aby se v příštích letech mohly děti v zahradě učit, aby tam poslouchaly ptáky, viděly hmyz a motýly a třeba si i něco pro přírodu šetrným způsobem vypěstovaly. Skutečnost, že budou takové věci schopné vnímat a vážit si jich považuji za nejdůležitější.

Děkuji za krátký rozhovor.

Webová stránka www.international.natur-im-garten.at je nyní kromě německé, anglické nebo maďarské mutace také v češtině. Začátečníci i profíci zde najdou zásady přírodě blízkého zahradničení a zaručené tipy. Elektronický rostlinolékař pomůže s obrázky poškození rostlin, možnostmi diagnózy a terapie.

Informace o dalších aktivitách zahrnující vzdělávání pro zahradní poradce, vydávání brožur a informačních materiálů, bulletinu, kalendáře přírodních zahrad na rok 2011 a online průvodce po ukázkových zahradách v ČR i v Rakousku naleznete rovněž na stránkách www.prirodnizahrada.eu

Pro jakékoli další informace kontaktujte Občanské sdružení Přírodní zahrada a vedoucí projektu pro Českou republiku Martinu Petrovou na: martina.petrova@tiscali.cz

Kateřina Vedralová

Fotografie v úvodu, po kliknutí se zvětší:  Willi Stift - starosta Tulln, RNDr. Jan Dusík - náměstek ministra životního prostředí ČR, Mag. Lisa Krcma - vedoucí projektu z "die umweltberatung" (AT), Mag. Wolfgang Sobotka - zástupce hejtmana Dolního Rakouska, Ing. Martina Petrová - vedoucí projektu z ČR - Občanské sdružení Přírodní zahrada, Christoph Vielhaber - jednatel výstavy zahrad DIE GARTEN TULLN (AT), Iveta Machátová - Chaloupky o.p.s. (CZ), Christoph Kainz - místopředseda "die umweltberatung" NÖ (AT), Martin Charvát - předseda Občanského sdružení Přírodní zahrada (CZ)