Kroniky, kronikáři, muzea a archivy Ústeckého kraje

Náš seriál o problematice kronik, kronikářů a jejich spolupráce s muzei v Ústeckém kraji končí nahlédnutím do okresů Chomutov a Ústí nad Labem.

Okres Chomutov

Spolupráci s kronikáři přerušilo Oblastní muzeum v Chomutově počátkem 90. let minulého století. Tuto agendu ale zcela převzal Státní okresní archiv (SOkA) Chomutov se sídlem v Kadani. „Naše spolupráce s kronikáři pokračuje. I nadále vychází z jejich potřeb a zaměřuje se především na odborné otázky. Jde zejména o konzultace ve věcech paleografie, diplomatiky, historických reálií, vývoje státní správy v minulosti té které obce. Klasické semináře nepořádáme," sděluje ředitel SOkA PaedDr. Petr Rak a dodává: „snažíme se posilovat a utužovat vazby mezi obyvateli obce a archivem, pečujícím o historické fondy v obcích."

V okrese Chomutov se nachází pět městských úřadů a 39 obecních úřadů. Tento okres je velice specifický tím, že jde o horskou oblast, která byla navíc po roce 1945 vysídlena, a počet obyvatel zde stále klesá. Kroniku by měla vést každá obec, ale tak tomu není a pracovníkům SOkA se bohužel také nedaří přesvědčit obce a města o výhodnosti odevzdání dopsaných svazků kronik do jejich péče.

Okres Ústí nad Labem

V tomto okrese je specifická situace. „Vzhledem k tomu, že zřizovatelem muzea se stalo město Ústí nad Labem, byla svého času agenda a funkce okresního metodika pro kronikářství předána na Okresní úřad v Ústí nad Labem. Předání proběhlo v roce 1991,“ říká Mgr. Václav Houfek, vědecký tajemník Muzea města Ústí nad Labem. Muzeum pomáhá kronikářům při jejich osvětové práci tak, že jim poskytuje konzultace, obrazové materiály, popřípadě nabídne technickou pomoc při přípravě publikací či výstav.

Archiv města Ústí nad Labem (Archiv) nemá žádnou zákonnou povinnost při vedení současných kronik obcí okresu Ústí nad Labem (je součástí Magistrátu města Ústí n. L. – poznámka redakce). Kronikářům i zástupcům obcí, kteří mají zájem badatelsky studovat historické prameny, vychází Archiv vstříc, a to často i nadstandardním způsobem. Jde např. o pořádání krátkodobých výstav archiválií v jednotlivých obcích, na nichž si občané mohou „osahat“ originály. „Archiv se podílí pouze na přípravě kroniky města Ústí nad Labem, která od roku 2001 vychází v tištěné podobě pod názvem Ústecké kalendárium. Pravidelně ji sestavují studenti zdejší Univerzity Jana Evangelisty Purkyně. Kronika se vydává v nákladu 300 výtisků a zájemcům je zdarma k dispozici na magistrátu a v městském informačním středisku. Deset výtisků je od roku 2007 v souladu se zákonem o kronikách tištěno na papíru s prodlouženou trvanlivostí,“ sděluje ředitel Archivu města Ústí n. L. PhDr. Vladimír Kaiser.

Kronikáři mohou využívat také individuálních konzultací. Pro ně a další zájemce jsou nejdůležitější prameny k historii obcí na:  http://www.usti-nad-labem.cz/dejiny/obce _off/mapa.htm.

Archiv nemá přesný přehled o tom, které obce v současné době kroniku vedou. Například v obci Habroviny se vede více kronik, v obci Tisá kroniku píše soukromá osoba bez souhlasu a kontroly obce.

Archivářům se častokrát podaří obce přesvědčit o výhodnosti uložení kroniky do Archivu, protože se o ni může lépe postarat.

Eva Veselá