Luk a lyra, umění kroměřížských sbírek
OLOMOUC: Letošní nejdůležitější výstavní projekt Muzea umění v Olomouci, výstava LUK a LYRA slavnostně zahájí 6. listopadu v Besedním sále MU. Poklady ze sbírek kroměřížského zámku budou v Olomouci k vidění až do prvního února příštího roku. Jedná se o první pokus představit veřejnosti nejen výběr z toho, co mají možnost prohlédnout si návštěvníci kroměřížského zámku, ale tentokrát také průřez všemi zámeckými sbírkovými okruhy, jež tvoří soubor nesporně světové umělecké úrovně.
Počátky jedinečné kolekce, která dnes čítá asi 135 000 sbírkových předmětů, souvisejí především s osobností biskupa Karla II. z Lichtensteinu-Castelkorna (1664 – 1695). Nejenže položil rozsáhlými nákupy základ prakticky ke všem dnešním sbírkám, ale na sklonku života se rozhodl věnovat i svoje vlastní umělecké sbírky olomouckému biskupství a zavázal ty, kteří přijdou po něm, k náležité péči o tyto fondy.
K nejvýznamnějším a nejreprezentativnějším souborům patří v Kroměříži bezpochyby malířská sbírka. Jádro kolekce pocházelo ze sbírek popraveného anglického krále Karla I. a lorda Thomase Howarda z Arundelu (např. Tizian, Veronese ad.).
Z dalších připomeňme jména jako Lucas Cranach st., Anthonis van Dyck, Samuel van Hoogstraten, Jan Kryštof Liška, Annibale Carracci ad. Stejně hodnotné a z uměleckohistorického hlediska srovnatelné jsou sbírka staromistrovských kreseb (v níž jsou zastoupena mnohá přední evropská, zejména italská umělecká centra, z autorů např. Sebastiano del Piombo), podobně jako rozsáhlá sbírka staré grafiky.
Nejpočetnější část kroměřížských sbírek představuje zámecká knihovna. Ve fondu jsou zastoupeny nejrozmanitější vědní obory (teologie, filozofie, historie, lékařství, botanika, astronomie, kartografie, fyzika, geometrie ad.) a samozřejmě také rozličné umělecké druhy. Podobně obsáhlý je hudební archiv, reprezentativní charakter má také sbírka mincí a medailí.
Posledním sbírkovým okruhem je mobiliární fond zahrnující nábytek, stolovací soupravy, profánní i liturgické textilie a lovecké zbraně a trofeje od 15. do 19. století.
K výstavě vychází podrobný, bohatě ilustrovaný katalog a je připraven bohatý doprovodný program: Divadlo Continuo uvede výtvarně-dramatickou dílnu „O co se hraje v mýtu?“, dětem budou představeny nové výukové programy „Potrestaná pýcha“ a „ Mistr Tizian, Apollo a Marsyas“. Připrvena je i malířská dílna pro dospělé, která v programu „Je libo kopie?“ nabídne možnost skicovat vystavená díla mistrů.
TZ/UMA
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Česká televize se v roce 2024 stala nejsledovanějším tuzemským vysílatelem. S podílem 30,43 % obhájila svoji pozici posedmé v řadě, ve srovnání s rokem 2023 dokázala svůj výkon navýšit o více než půl procentního bodu. Lídrem trhu byla ve sledovanosti za celý den, nadprůměrný výsledek zaznamenala ČT také v hlavním vysílacím čase, kdy podíl na sledovanosti dosáhl na 30,75 %. Nejvyhledávanějším pořadem roku se stalo finále mistrovství světa v ledním hokeji, ze seriálové tvorby byl nejsledovanější Docent II, ze zábavních pořadů pak StarDance. Rekordní zájem od začátku svého vysílání slaví ČT :D a ČT sport.
ČR: V roce 2025 se můžete těšit na dvě nové poutní cesty z naší produkce. A to na Stezku sv. Ludmily a prodlouženou Vintířovu stezku.
Stezka sv. Ludmily propojí místo rodiště (Mělník), s místem smrti (Tetín) sv. Ludmily. Jedenáct stanovišť by, kromě poskytnutí životopisných a historicko-kulturních informací, chtělo také postupně vyzdvihnout určité inspirativní období Ludmilina života, tak, aby se i poutník sám mohl nad určitou svou životní etapou zamyslet.
Aktuální Vintířova stezka, zatím dlouhá 162 kilometrů, vede takřka neobydleným krajem po jedné z nejstarších obchodních stezek. Začíná v Německu, vede přes místa, kde Vintíř působil a končí v Blatné.
Spolek Svatá Ludmila se tedy chystá prodloužit stezku z Blatné až k Břevnovskému klášteru, kde jsou dle legend uloženy Vintířovy ostatky.
Více na: www.svataludmila.cz
TĚŠÍN: Na sklonku letošního roku vydalo Muzeum Těšínska výpravnou publikaci „Putování za krásou“ s podtitulem „Národopisná kolekce Jiřiny Králové“. Jak název knihy napovídá, bylo záměrem autorek, etnografek Evy Hovorkové a Lucie Kaminské, představit široké veřejnosti unikátní sbírku a celoživotní dílo Jiřiny Králové (1911–1998), rodačky z orlovských Lazů, jež systematicky dokumentovala vývoj a podobu lidového oděvu užívaného na Těšínsku, Opavsku a v přilehlých severomoravských oblastech.
ČR: Čtyřiatřicátý ročník Adventních koncertů České televize doteď diváci podpořili částkou 23 557 196 korun. Ty si mezi sebe rovným dílem rozdělí čtyři vybrané neziskové organizace. Letošní ročník byl unikátní i tím, že se koncerty poprvé konaly i mimo Prahu.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818