pondělí
23. prosince 2024
svátek slaví Vlasta



Ve smržovském Zámečku probíhají netradiční fotografické výstavy

Taj-Mahgal na řeceSMRŽOVKA: Od 2. února mohli návštěvníci výstavní síně ve zdejším kulturním středisku (Zámečku) přispět prostřednictvím humanitární organizace – občanského sdružení Narovinu http://www.humanistinarovinu.cz/ například na projekt Adopce afrických dětí nadálku, a to zakoupením fotografií z Keni autora Petra Preusslera. A stejně tomu bude i po celý duben. V Zámečku jako další vystavuje své fotografie z cest po Indii doktorka stomatologie z Velkých Hamrů MUDr. Alena Poupová.

Prostředníkem je tentokrát občanské sdružení Humanistické centrum Dialog http://www.humanisti.cz/, které organizuje projekt nazvaný Kampaň lidské podpory.

 Z každé zaplacené fotografie z této výstavy (nazvané IN meDIAs res) od rozměrů 30 x 40 cm až 60 x 84 cm bude 300 Kč věnováno nadaci, přestože pořizovací cena se s rozměrem fotografie paralelně zvyšuje. MUDr. Alena Poupová přiblížila zemi dvou tváří – drsnou a necivilizovanou, ale omračující – také v následujícím rozhovoru.

Proč jste tentokrát zvolila Indii?

Přála jsem si navštívit jednu z kolébek orientálních civilizací, potkat tolik různorodých lidí, seznámit se s jejich zvyky, poznat kulturu a jejich náboženství a samozřejmě i přírodu. Spíše se ovšem zajímám o kulturní a historické památky. Ze které oblasti pocházejí vystavené fotografie? Ze severní části Indického subkontinentu, z území podél Gangy a na jih od města Dillí. Je to celkem rozsáhlé pásmo zhruba 1000 km východo-západně a 300 km severo-jižně. Indie je obrovská země.

Máte nějaký návod pro čtenáře jak se po Indii pohybovat? 

Rozhodně po nějaké konzultaci s někým, kdo tam byl. I my jsme se tam rozjeli až po uváženém rozhovoru s paní Kamilou Berndorffovou (novinářka a reportérka, která mj. píše pro časopis Země úsměvů) a díky ní jsme měli jednodušší začátek, vynikající informace, tipy na výlety, poznání a způsoby, jak se chovat a co dělat v tak exotické zemi, jakou Indie bez pochyby je. Indie je na většině území bezpečná, ale jsou zde i území, na nichž probíhají menší vojenské střety, kam se nedoporučuje cestovat (severo- východ nebo severo-západ). Indie přináší neopakovatelné zážitky, ale zároveň je to země pro otrlejší povahy, jež nečekají luxus na každém kroku a musí se vypořádat i s nouzí, která panuje všude kolem.

Co byste řekla o Indii, kdybyste ji měla charakterizovat jen několika slovy?

Rozlehlost, tradice, ženskost, barvitost, bída, pohádky tisíce a jedné noci, středověk.

Kde je podle vás ono „srdce Indie“?

V očích všech Indů.

Vaše výstava je věnovaná projektu Kampaň lidské podpory občanského sdružení Humanistické centrum Dialog. Jak jste s ním začala spolupracovat?

Seznámila jsem se s jednou koordinátorkou ještě v Praze na studiích. Dojalo mne, jak se k ní všichni Afričané, jimž jejich organizace pomáhá v Čechách sehnat práci a asimilovat je, hlásí na ulicích a děkují. Měla jsem představu, že bych také se svým vzděláním a možnostmi nějak pomohla. Ale není to tak jednoduché a jedinou možností, jak jsem byla informována, bylo a je uspořádat podpůrné finanční akce, a tím pomoci při výstavbách zdravotnických zařízení v Keni a zaměstnat tamní obyvatele, dát jim patřičné vzdělání, a tím jim pomoci osamostatnit se, aby byli soběstační a nepotřebovali neustálý příjem financí z Evropy na základní věci. Prostě pomoci jim postavit se na vlastní nohy.

Výstava do Zámečku přišla z Riedlovy Vily v Desné. Poputuje ještě do dalších míst?

Ano, v září mě čeká výstava v Tanvaldu, kde budu mít také cestopisnou přednášku.

Když jste v únoru zahajovala vernisáž fotografií z Keni Petra Preusslera, řekla jste, že se vám na něm líbí, že na otázku „proč to dělá“ odpovídá „proč ne“. Já se nyní ptám vás, „proč ano a proč právě Indie“?

Nikdy bych nevystavovala sama za sebe. Na tento nápad mě přivedla Lucie Tamášová ze zmíněného občanského sdružení. To tímto způsobem získává podporu pro projekty ve vzdělávání dětí a středoškoláků, ve zdravotnictví, buduje malé nemocnice, kliniky. A to byl hlavní a vlastně jediný důvod proč ANO.

Karolina Peroutková

Redakčně upravila a krátila E. Horníčková

Mohlo by vás také zajímat...