ŽĎÁR NAD SÁZAVOU: Zaznamenat a tím zachovat události, myšlenky lidí, historické zlomy i každodenní život obyvatel konkrétního místa odpradávna umí pouze lidé osobití a nadšení – kronikáři. Oni dokáží pověstného Genia loci – Ducha místa, jehož vnímají možná víc než ostatní aktéři dění, dramaticky podtrhnout nebo naopak zjemnit poezií. Většina pamětnických záznamů má standardní formu, některé však pro svojí nevšednost dostanou knižní podobu. „Kosinkova žďárská kronika“, která byla psaná jako pamětní rodinný zápis místním patriotem a všestranným člověkem Josefem Kosinkou, vydalo knižně v nákladu tisíc výtisků město Žďár nad Sázavou.
Portrét patriota
Jméno autora Josefa Kosinky, které dominuje i v názvu publikace, je ve městě Žďár nad Sázavou stále živé a zdejší obyvatelé a pamětníci si letos připomenou 100 let od jeho narození. Josef Kosinka (1908 – 1983) byl člověkem všestranným a nadaným. Kromě toho, že měl rád motorismus (podnikal v osobní autodopravě a byl také známým motocyklovým závodníkem, ve třicátých letech jezdil závody na ploché dráze a patřil k nejlepším československým jezdcům), miloval také umění. Fotografoval, sbíral známky, maloval. Podílel se také na společenském životě. Spolupracoval se žďárskými ochotníky, připravoval kulisy pro jejich divadlo i dekorace pro plesy a různé zábavy. V roce 1945, už jako zralý muž, začal na pražské AVU studovat krajinomalbu ve třídě profesora Otakara Nejedlého a ústředním tématem jeho obrazů se stalo rodné Horácko. Do povědomí obyvatel Žďáru se dostal především jako malíř, grafik a autor sgrafit, kterými dekoroval vnější fasády mnohých žďárských domů. Za svého života se zúčastnil více než 50 výstav a zabýval se také knižní ilustrací. Akademický malíř Josef Kosinka se rovněž zajímal o historii, jezdil po Vysočině a sháněl exponáty pro žďárské muzeum, kterému v letech 1957 až 1963 též řediteloval.
Jak se stane z kroniky kniha
Kosinkovy rodinné kroniky se ujala a pro knižní vydání upravila text spisovatelka Věra Rudolfová, která na okolnosti vzniku knihy vzpomíná takto: „Před dvěma lety se na mě obrátila malířova dcera, paní Věra Horáková. Přivezla mi z Prahy dvě rukou psané otcovy kroniky s prosbou, zda bych nepřipravila jejich knižní vydání. Zpočátku jsem váhala – každý člověk má přece jiný styl psaní a já jsem ho nechtěla porušit. Ale když jsem se do rukopisu začetla, opravdu mě zaujal, protože nejde jen o rodinnou kroniku. Zápisy Josefa Kosinky jsou propojeny i s děním ve městě a republice.“
Jako výborný znalec místa a jeho dějin popsal J. Kosinka ve své kronice události z let 1900 až 1945.
K práci využil dokumentárních materiálů v podobě křestních listů, dobových fotografií, úředních smluv, výpisků z matrik, novinových článků a podobně. Vedle dobových materiálů pracoval s výpověďmi pamětníků i současníků. I když se jedná o rodinnou kroniku, je zároveň zajímavým letopisem města a jeho okolí. V kronice nalezneme pečlivě zpracované postřehy z politického, kulturního, společenského i sportovního života obyvatel města. Vedle osudů obyčejných lidí autor popisuje i celospolečenské změny a také návštěvy význačných hostů. Zaznamenává např. návštěvu prezidenta T. G. Masaryka, lorda Runcimana a jiných osobností. Kronika je zakončena dokumentárním záznamem popisujícím konec II. světové války ve Žďáru nad Sázavou na přelomu dubna a května 1945.
Kritika, nadhled, ale hlavně láska
Práci na svých zápiscích Josef Kosinka uzavřel v roce 1976 a už se k ní nevracel. „Udělat z kronikářského záznamu čtivou knihu dá dost úsilí,“ říká editorka a upravovatelka textu Věra Rudolfová, a vysvětluje: „Pokud jde o jednotlivé kapitoly, nevynechala jsem žádnou. Musela jsem však podstatně krátit ty části kroniky, které se týkaly motorismu – tedy automobilových a motocyklových závodů. Josef Kosinka popisuje velmi podrobně vývoj motorismu v tehdejší republice, typy strojů a podobně. Jedná se o velice zajímavé informace, mohl by je v budoucnu zpracovat některý odborník z této oblasti.“ I když kronika byla psána jako soukromé záznamy, u kterých se nepředpokládalo zveřejnění, rukopis má všechny náležitosti dokumentu, ale současně je to velmi zajímavé čtení. Autor události v rodině i ve Žďáře glosuje s nadhledem, nevyhýbá se ani kritickým postřehům, ale zároveň o lidských chybách píše s porozuměním. Ze všech stránek kroniky je však cítit jak hluboký vztah měl kronikář k rodnému městu a kraji. Když byl jako odvedenec na Moravě, napsal domů: “V rovinaté jihomoravské krajině mi bylo teskno. Stýskalo se mi po Vysočině.“ Jak blízko měl J. Kosinka k tomuto regionu je patrné i z ilustrací, kterými kroniku doprovodil. Čtenář se zde setká s mnohými dosud nepublikovanými kresbami žďárských zákoutí.
Spisovatelka Věra Rudolfová již ohlásila, že pracuje na své nové knížce, která přiblíží osobnosti Vysočiny. Autorka počítá, že do ní zařadí také portrét „kronikáře“ Josefa Kosinky. „Byla to obdivuhodná osobnost, dokonale o tom svědčí jeho žďárská kronika," řekla spisovatelka, která unikátní kronikářské dílo zprostředkovala čtenářům.
Publikace vyšla za finanční podpory Fondu Vysočiny a finančního příspěvku města Žďár nad Sázavou a lze ji zakoupit v Informačním centru Žďáru nad Sázavou a v regionálních knihkupectvích.
Mária Uhrinová
ČR: Z redakce Místní kultury Vám naposledy přejeme hezké vánoční svátky a šťastné vkročení do Nového roku. Proč naposledy? Po více než třiceti letech se náš časopis dočká nového názvu PRO KULTURU a s ním také proměny webových stránek www.pro-kulturu.cz, které, jak věříme, budou přehlednější a lépe uzpůsobené pro prohlížení na chytrých telefonech.
Co se však nezmění, bude chuť i nadále vytvářet spolu s Vámi obsah časopisu. Uvítáme Vaše tipy, společně vkládané pozvánky, příspěvky a příběhy a také nové čtenáře, sledující i followery na sociálních sítích.
Pojďte s námi tvořit Pro kulturu – portál dobrých témat a zpráv!
Vaše redakce
ČR: Divadelní streamovací platforma Dramox spouští tolik očekávanou aplikaci pro Google TV (dříve Android). Po chytrých televizích LG a Samsung tak diváci naladí všechny divadelní záznamy Dramoxu i na televizích Sony, Philips, Hisense, TLC a mnoha dalších. Drtivá většina diváků tedy bude moci během svátků sledovat divadlo online pohodlně z velké televizní obrazovky.
ČR-ZAHRANIČÍ: Předáním Archy I. Ukrajině je završen první milník projektu Archa. Vznikl před více než rokem ve spolupráci Ministerstva kultury ČR, Českého výboru ICOM a Národní knihovny ČR za podpory soukromých dárců. Jeho cílem je pomoc Ukrajině při záchraně jejího kulturního dědictví. Speciální mobilní kontejner bude sloužit ke konzervaci vzácných rukopisů, knih a archivních dokumentů, které byly během konfliktu poškozeny nebo jsou ohroženy vlivem externích podmínek.
Finančními partnery projektu Archa I. jsou MND a.s., Nadace Karel Komárek Family Foundation a Libor Winkler a jeho přátelé.
ČR: Vydavatelství Radioservis ve spolupráci s Euromedia Group představuje knihu Stanislava Motla: STOPY, FAKTA, TAJEMSTVÍ. Málo známé či zcela zapomenuté osudy – to je jeden z pomyslných hnacích motorů reportérské a dokumentaristické práce Stanislava Motla, autora oblíbeného a českými i mezinárodními cenami ověnčeného rozhlasového a televizního pořadu Stopy, fakta, tajemství.