PRAHA: V letošním roce uplyne 35 let od pádu komunistických režimů v Evropě. Ve většině států proběhlo předání moci nekrvavě, což vytvořilo zcela novou geopolitickou situaci a způsobilo zásadní změny v evropském i světovém uspořádání. Neblahé dědictví totalitních systémů a komunistické minulosti však nadále zasahuje ve větší nebo menší míře do fungování mladých demokratických států. Mezinárodní vědecká konference, kterou organizuje Ústav pro studium totalitních režimů (ÚSTR) ve spolupráci s Úřadem vlády ČR a Muzeem paměti XX. století, se zapojením řady zahraničních partnerů od 12. do 14. listopadu 2024 v Lichtenštejnském paláci, se koná za účasti významných světových osobností. Pozvání do panelů přijali například Jiří Přibáň, Zdeněk Kühn, David Satter, Igor Lukeš, Edward Lucas, Petr Pithart – a spolu s nimi dalších více než 50 historiků, politologů, právníků. Konference v Lichtenštejnském paláci, na které zazní celkem 57 příspěvků představuje nejvýznamnější akci, kterou v této formě a rozsahu připravil ÚSTR pro rok 2024.
KONFERENCE O (NE)VYROVNÁNÍ
Rozpad bipolární soustavy v roce 1989/ 1990 významně ovlivnil nástup demokracie především v zemích bývalého východního bloku. Třebaže ve většině zemí tzv. předání moci neprobíhalo formou domácích ozbrojených konfliktů či občanských válek (s výjimkou Rumunska), bylo od začátku jasné, že důsledky totalitních režimů v jednotlivých státech a nově se rodící multilaterální systém přinesou globální proměnu celosvětového řádu.
„Od 17. listopadu 1989 uplyne letos už 35 let. Komunistický režim znamenal beznaděj, represi a život ve lži. Úspěšně jsme se ho zbavili a vydali se cestou svobody.
Vybudovali jsme sebevědomý demokratický stát, který vstoupil do NATO, Evropské unie a získal respekt ve světě. Máme být na co hrdí. Bohužel to ale neznamená, že svobodu a demokracii máme automaticky navždy. Musíme se o ně starat, musíme je bránit, musíme o ně stále usilovat. I proto je potřeba připomínat, jaká byla naše minulost a jakou cestu jsme za těch 35 let ušli. Cením si práce Ústavu pro studium totalitních režimů, který se těmto otázkám vytrvale věnuje,“ uvedl předseda vlády Petr Fiala, který nad konferencí převzal záštitu.
Konference s názvem (Ne)vyrovnání se s komunistickou minulostí v evropském kontextu se zaměří na aktuální otázky optikou historiků, politologů, právníků, odborníků z jednotlivých států. Srovnávat se tak budou situace v Polsku, Litvě, na Slovensku, v Maďarsku, ale i v Chorvatsku, Albánii, na Ukrajině či v Rusku.
„Odborníci se budou zabývat mnoha otázkami počínaje konfrontací minulosti a současnosti, procesy ovlivňování současného stavu demokracie předchozím totalitním režimem, kontinuitou a diskontinuitou práva po roce 1989 a jejími proměnami, rizikem sentimentu, dezinterpretace a fake-news, nebo symbolikou výtvarného umění ve veřejném prostoru,“ řekl Kamil Nedvědický, 1. náměstek ředitele ÚSTR a odborný garant konference. „Kvalita příspěvků, rozmanitost diskusí, ale především sdílení nových výsledků bádání představuje možnost čerpání poznatků také pro nejširší veřejnost,“ dodal Kamil Nedvědický. „Současně nevylučuji ani polemiky historiků a právníků, které k danému typu konferencí v rámci svobodného světa jednoznačně patří a jsou posluchači vyhledávány i vnímány,“ uvedl doslova.
UMĚNÍ A SYSTÉMY
Zajímaví hosté, atraktivní témata s přesahy do dalších oblastí veřejného a společenského života (umění nevyjímaje) a v neposlední řadě také možnost setkání s osobnostmi světového formátu – tak lze ve skutečnosti shrnout koncept vlastní konference. V jednotlivých panelech se vybraní experti budou zabývat otázkami typu:
Jak se tvořily principy fungování demokratických právních států v zemích s komunistickou minulostí? Jak se s ní takové země vyrovnaly v kontextu (ne)potrestání pachatelů, odškodnění obětí, nápravy zločinů či řešení majetkových i morální otázek?
Jak (ne)snadno se v 21. století tvoří knihy či filmy o totalitě?
Historik jako krutý kritik nebo empatický empirik?
Speciální pozornost bude také věnována Alternativní historii jako velmi populárnímu vědeckému způsobu popisu fakty podloženého možného vývoje a v té souvislosti knize Listopád Aleny Mornštajnové za účasti autorky.
PŘEDNÍ SVĚTOVÉ OSOBNOSTI
Konference „O (ne)vyrovnání“ je vedle atraktivních témat mimořádná i výčtem zahraničních osobností, v Lichtenštejnském paláci vystoupí Taras Kuzio, profesor na katedře politologie Národní univerzity v Kyjevě, Edward Lucas, renomovaný historik zabývající se energetikou, kybernetickou bezpečností, špionáží, informační válkou a ruskou zahraniční a bezpečnostní politikou, Mirosław Szumiło, profesor humanitních věd, polský historik se zaměřením na systém fungování komunistických elit v totalitních režimech, Çelo Hoxha, albánský historik jehož kniha „Zločiny komunistů za války 1941-45“ (2014) se stala jednou z nejdiskutovanějších historických knih v postkomunistickém období v Albánii.
Příspěvky reflektující poznatky z daných oborů však přednesou také Igor Lukeš, profesor historie a mezinárodních vztahů na Boston University, Zdeněk Kühn, profesor Právnické fakulty Univerzity Karlovy a soudce Ústavního soudu ČR, Jacques Rupnik, politolog a historik, Jiří Přibáň, profesor Cardiff University a soudce Ústavního soudu ČR, David Satter, bývalý moskevský zpravodaj a dlouholetý pozorovatel Ruska a bývalého Sovětského svazu.
HISTORIČKY, VĚDKYNĚ A UMĚLKYNĚ
Graffiti, murálové malby a jejich symboliku ve veřejném prostoru objasní Lena Ens, koordinátorka projektu „Památná místa pro oběti komunistických diktatur.“ O rozhodování Evropského soudu pro lidská práva ve vztahu k vyrovnání se sovětskou minulostí v Baltských státech bude hovořit Dovillé Sagatiené, proděkanka pro výzkum právnické fakulty Mykolas Romeris University. Režisérka Kristýna Vlachová se kriticky vyjádří o stavu vyrovnání se s komunistickou minulostí ve veřejnoprávním prostoru ČR.
„Velká mezinárodní konference, kterou připravil Ústav pro studium totalitních režimů přináší možnost odborníkům diskutovat o tom, v jakém stavu se nacházela (nejen) česká společnost po roce 1989. Pokud máme zachovat svobodu a demokracii v Evropě, pak je ‚pravda o minulosti‘ zásadní. Badatelská práce historiků představuje naději na vypořádání se s otázkami, které jsou stále aktuální a zásadně ovlivňují naši současnost. Minulost je vždy před námi a na spravedlnost není nikdy pozdě,“ uzavírá Ladislav Kudrna, ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů.
Konference je členěna do 14 panelů a zazní zde také metodologické příspěvky v oblasti historie a práva. Moderace jednotlivých panelů se ujímají další významné osobnosti Monika Mac Donagh-Pajerová (vysokoškolská pedagožka a diplomatka, předsedkyně Rady ÚSTR), Martin Palouš (filozof, právník a člen Rady ÚSTR), Ladislav Kudrna, (ředitel Ústavu pro studium totalitních režimů), Kamil Nedvědický (1. náměstek ředitele ÚSTR), Petr Hlaváček (ředitel Odboru výzkumu a vzdělávání), Andrea Seelich (koordinátorka mezinárodní spolupráce ÚSTR), Jan Kalous, Tomáš Malínek (historikové ÚSTR), Petr Blažek (ředitel Muzea paměti XX. století).
ČR: Česká televize se v roce 2024 stala nejsledovanějším tuzemským vysílatelem. S podílem 30,43 % obhájila svoji pozici posedmé v řadě, ve srovnání s rokem 2023 dokázala svůj výkon navýšit o více než půl procentního bodu. Lídrem trhu byla ve sledovanosti za celý den, nadprůměrný výsledek zaznamenala ČT také v hlavním vysílacím čase, kdy podíl na sledovanosti dosáhl na 30,75 %. Nejvyhledávanějším pořadem roku se stalo finále mistrovství světa v ledním hokeji, ze seriálové tvorby byl nejsledovanější Docent II, ze zábavních pořadů pak StarDance. Rekordní zájem od začátku svého vysílání slaví ČT :D a ČT sport.
ČR: V roce 2025 se můžete těšit na dvě nové poutní cesty z naší produkce. A to na Stezku sv. Ludmily a prodlouženou Vintířovu stezku.
Stezka sv. Ludmily propojí místo rodiště (Mělník), s místem smrti (Tetín) sv. Ludmily. Jedenáct stanovišť by, kromě poskytnutí životopisných a historicko-kulturních informací, chtělo také postupně vyzdvihnout určité inspirativní období Ludmilina života, tak, aby se i poutník sám mohl nad určitou svou životní etapou zamyslet.
Aktuální Vintířova stezka, zatím dlouhá 162 kilometrů, vede takřka neobydleným krajem po jedné z nejstarších obchodních stezek. Začíná v Německu, vede přes místa, kde Vintíř působil a končí v Blatné.
Spolek Svatá Ludmila se tedy chystá prodloužit stezku z Blatné až k Břevnovskému klášteru, kde jsou dle legend uloženy Vintířovy ostatky.
Více na: www.svataludmila.cz
TĚŠÍN: Na sklonku letošního roku vydalo Muzeum Těšínska výpravnou publikaci „Putování za krásou“ s podtitulem „Národopisná kolekce Jiřiny Králové“. Jak název knihy napovídá, bylo záměrem autorek, etnografek Evy Hovorkové a Lucie Kaminské, představit široké veřejnosti unikátní sbírku a celoživotní dílo Jiřiny Králové (1911–1998), rodačky z orlovských Lazů, jež systematicky dokumentovala vývoj a podobu lidového oděvu užívaného na Těšínsku, Opavsku a v přilehlých severomoravských oblastech.