Kniha Jiřího Hannsmanna Jak se rodil orchestr FOK
PRAHA: Na Narozeninových koncertech 23. a 24. října v Radiopaláci Pražští symfonikové pokřtili knihu Jiřího Hannsmanna s názvem Jak se rodil orchestr FOK, která rekonstruuje vznik Orchestru F.O.K. a jeho sezóny až do konce druhé světové války. Knihu lze nyní zakoupit v pokladně FOK v Obecním domě.
„Za pět let bádání jsem zjistil mnoho zajímavých souvislostí a nejhodnotnějším nálezem byla informace, že první veřejný koncert Orchestru F.O.K, dnešního Symfonického orchestru hl. m. Prahy FOK, se konal už 24. října 1934 v Radiopaláci. Donedávna se první koncert odhadoval na rok 1936,“ řekl Jiří Hannsmann. Křest knihy proběhl přesně o devadesát let později v rukou Ondřeje Havelky na pódiu Radiopaláce, kmotrem knihy se stal sólista Ivan Ženatý.
Jiří Hannsmann působí nyní jako basista v Pražském filharmonickém sboru. V době, kdy pracoval jako vedoucí orchestrální kanceláře FOK, bylo mimo jiné jeho úkolem provádět žáky základních a středních škol v rámci oblíbeného edukačního pořadu Orchestr bez fraku po zákulisí a zázemí orchestru a při tom jim podat výklad o jeho historii. Právě tak začalo jeho hledání ztracených pramenů. Všiml si, že výroční almanachy orchestru si v některých datech protiřečí a že v nich chybí zmínky o úplných začátcích. Nebylo snadné se přesných informací dopátrat, neboť na konci druhé světové války vyhořely oba – pečlivě vedené – archivy tělesa, jeden v bytě hobojisty Josefa Shejbala při náletu 14. února 1945, a druhý v Nobileho křídle Staroměstské radnice, kde vypukl požár při Pražském povstání. Navíc zakladatel orchestru Rudolf Pekárek přišel o veškeré své písemné materiály po deportaci do židovského ghetta v Lodži v roce 1941.
Vědělo se, že těleso vzniklo v roce 1934, ale nebyly známy přesnější data ani okolnosti. Po odchodu z FOK se Jiří Hannsmann naplno ponořil do mnoha jiných archivů, aby historii objasnil. Pátral například v německojazyčném dobovém tisku či v deníkových zápiscích dirigenta Václava Smetáčka, které zapůjčila jeho dcera Václava Smetáčková. Podařilo se mu upřesnit založení orchestru na rozmezí 19. 6. – 14. 7. 1934. Se senzačním nálezem anonce a recenze prvního veřejného koncertu přišel právě včas, když probíhalo plánování jubilejní 90. sezóny FOK. Tak vznikla myšlenka Narozeninového koncertu jako částečné repliky prvního veřejného koncertu v Radiopaláci a především myšlenka vyjít se všemi objevy na světlo světa v knižní podobě.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Česká televize se v roce 2024 stala nejsledovanějším tuzemským vysílatelem. S podílem 30,43 % obhájila svoji pozici posedmé v řadě, ve srovnání s rokem 2023 dokázala svůj výkon navýšit o více než půl procentního bodu. Lídrem trhu byla ve sledovanosti za celý den, nadprůměrný výsledek zaznamenala ČT také v hlavním vysílacím čase, kdy podíl na sledovanosti dosáhl na 30,75 %. Nejvyhledávanějším pořadem roku se stalo finále mistrovství světa v ledním hokeji, ze seriálové tvorby byl nejsledovanější Docent II, ze zábavních pořadů pak StarDance. Rekordní zájem od začátku svého vysílání slaví ČT :D a ČT sport.
ČR: V roce 2025 se můžete těšit na dvě nové poutní cesty z naší produkce. A to na Stezku sv. Ludmily a prodlouženou Vintířovu stezku.
Stezka sv. Ludmily propojí místo rodiště (Mělník), s místem smrti (Tetín) sv. Ludmily. Jedenáct stanovišť by, kromě poskytnutí životopisných a historicko-kulturních informací, chtělo také postupně vyzdvihnout určité inspirativní období Ludmilina života, tak, aby se i poutník sám mohl nad určitou svou životní etapou zamyslet.
Aktuální Vintířova stezka, zatím dlouhá 162 kilometrů, vede takřka neobydleným krajem po jedné z nejstarších obchodních stezek. Začíná v Německu, vede přes místa, kde Vintíř působil a končí v Blatné.
Spolek Svatá Ludmila se tedy chystá prodloužit stezku z Blatné až k Břevnovskému klášteru, kde jsou dle legend uloženy Vintířovy ostatky.
Více na: www.svataludmila.cz
TĚŠÍN: Na sklonku letošního roku vydalo Muzeum Těšínska výpravnou publikaci „Putování za krásou“ s podtitulem „Národopisná kolekce Jiřiny Králové“. Jak název knihy napovídá, bylo záměrem autorek, etnografek Evy Hovorkové a Lucie Kaminské, představit široké veřejnosti unikátní sbírku a celoživotní dílo Jiřiny Králové (1911–1998), rodačky z orlovských Lazů, jež systematicky dokumentovala vývoj a podobu lidového oděvu užívaného na Těšínsku, Opavsku a v přilehlých severomoravských oblastech.
ČR: Čtyřiatřicátý ročník Adventních koncertů České televize doteď diváci podpořili částkou 23 557 196 korun. Ty si mezi sebe rovným dílem rozdělí čtyři vybrané neziskové organizace. Letošní ročník byl unikátní i tím, že se koncerty poprvé konaly i mimo Prahu.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818