Konírna slouží velkým zemědělským strojům

„Opravou této budovy jsme ukončili revitalizaci celého hospodářského dvora. Věřím, že se i díky této akci ještě více zvýší atraktivita celého Muzea v přírodě Rymice,“ řekla Martina Miláčková, ředitelka Muzea Kroměřížska, pod jehož správu soubor lidových staveb patří.

Výjimečnost místa ocenil rovněž hejtman Zlínského kraje Radim Holiš. „Zlínský kraj má muzeum v každém ze svých čtyř okresů. K těm nejvýznamnějším na Kroměřížsku patří Muzeum v přírodě Rymice. Návštěvníkům ukazuje, jak na venkově východní Hané žili a hospodařili naši předci v předchozích staletích. Je naší povinností historický odkaz minulých generací zachovat pro ty další. Rymice patří mezi místa v regionu, která rozhodně stojí za návštěvu a já bych sem všechny výletníky velmi rád pozval,“ uvedl hejtman.

Rekonstrukci konírny sledovala také radní pro oblast kultury a školství Zlínského kraje Zuzana Fišerová. „Jsem potěšena, že se nám v Rymicích podařilo zrekonstruovat další část areálu. S obnovou hospodářského dvora a nyní i konírny výrazně pomohl dotační systém Evropské unie,“ připomněla radní.

Budova konírny dlouhá léta chátrala a byla v dosti nevyhovujícím stavu. „Zatékalo do ní, chyběla zde elektřina i zabezpečovací zařízení. Kvůli zatékání došlo k degradaci dřevěných prvků krovu, výplní otvorů a poškození obvodového zdiva,“ popsal výchozí situaci investiční technik muzea Pavel Klíma.

Práce zahrnovaly řadu činností. K nejsložitějším patřilo odvlhčení objektu. „Budova má nyní novou střechu včetně krovů, novou fasádu včetně výplní otvorů a částečně opraveny vnitřní omítky. Je vymalovaná a doplněná o elektronický zabezpečovací systém a požární signalizaci,“ dodal investiční technik. Vzhledem k tomu, že objekt je nemovitou kulturní památkou, dohlíželi na celou revitalizaci, zejména na zdivo, památkáři.

Rekonstrukcí vznikl vhodný prostor pro vstupní prohlídku nových neošetřených sbírkových předmětů, sanační pracoviště s prostorem pro tyto předměty před jejich konečným uložením a průchozí depozitář pro velké zemědělské stroje a nářadí. Dispoziční řešení zahrnuje i dílnu pro údržbu objektů muzea.

„Průchozí depozitář pro velké zemědělské stroje zpřístupníme odborné veřejnosti a školám. Pro děti bude jistě velmi atraktivní podívat se na to, jak vypadala například obilní mlátička, stabilní motor nebo žebřinový vůz. Při mimořádných akcích bychom depozitář mohli otevřít i běžným návštěvníkům,“ uvedl vedoucí Muzea v přírodě Rymice a etnograf Petr Hlavačka.

S budovou konírny má muzeum ještě další plány. Připravuje projekt fotovoltaické elektrárny. Energeticky by zásobovala hospodářský dvůr, přebytky elektřiny by využívaly i další objekty muzea a Zlínského kraje.

Rekonstrukce konírny stála přes 16 milionů korun, příspěvek Evropské unie činil téměř 14 milionů korun. Příprava byla zahájena v únoru 2021, stavební práce začaly v srpnu 2023. Konírna je součástí hospodářského dvora, který byl veřejnosti zpřístupněn po náročné revitalizaci za 126 milionů korun v roce 2022. Návštěvníci v něm získali nové zázemí a mohou si prohlédnout expozici Od kvásku ke klásku, která představuje tradiční postupy spojené s výrobou chleba. Muzeum v přírodě Rymice tvoří sedm objektů lidové architektury východní Hané a tvrz s hospodářským dvorem. V loňském roce jej navštívilo téměř sedm tisíc turistů.