Novela zákona o České televizi a Českém rozhlasu má finální podobu. Posílí jejich nezávislost a zajistí dlouhodobou stabilitu financování.

„Nezávislá a odolná veřejnoprávní média jsou jedním z pilířů stabilní a silné demokratické společnosti. A naším úkolem je podnikat kroky pro jejich ochranu. Jsme na konci dlouhého procesu, jehož výsledkem je novela zákona, která zajistí odolnost a ekonomickou stabilitu veřejnoprávních médií a je v souladu s duálním nastavením českého mediálního trhu. Na základě diskusí, které považuji za mimořádně cenné, došlo k dílčím úpravám. Změnou oproti podzimní variantě je nižší zvýšení poplatku u ČT, zavedení indexace poplatku reagující na inflaci a úprava v platbách právnických osob. V aktuálním návrhu jsou od poplatku osvobozeny firmy do 24 zaměstnanců.  K úpravě došlo i na horní hranici – stonásobek poplatku budou platit již firmy, které mají 500 zaměstnanců a více. Na klíčovém záměru se však nic nemění. Stále platí, že se nově bude odvádět poplatek nejen z televizního a rozhlasového přístroje, ale z jakéhokoli zařízení, které umožňuje přehrávání mediálního obsahu. Platí, že poplatek bude za domácnost pouze jeden, bez ohledu na počty přístrojů. A stejně tak stále platí, že pokud nyní už platíte za televizní a rozhlasový přijímač, za žádné další poplatek odvádět nebudete. Poplatek se zvýší, ale u ČT méně oproti podzimní variantě. Nemění se duální systém uspořádání českého mediálního trhu a jeho vyváženost,“ říká ministr kultury Martin Baxa.

„Navržený koncept novely má potenciál udržet stabilní financování České televize v delším horizontu a umožní nám zahájit transformaci do moderní digitální instituce,“ řekl generální ředitel České televize Jan Souček.

"Finální podoba novely zákona o ČRo i zákona o rozhlasových a TV poplatcích je kompromisním návrhem, který vzešel z mnoha pracovních jednání s politickou reprezentací i komerčním sektorem. Novela obsahuje většinu požadavků ČRo, které jsme prosazovali od začátku. Záměr ministerstva kultury navýšit rozhlasový poplatek po zhruba 19 letech na 55 korun je pro nás příznivou zprávou, stejně tak jako pravidelná indexace poplatku, která je dobrým systémovým řešením do budoucna. Udržitelné financování ČRo a ČT je základním předpokladem pro jejich další fungování. Význam silných a nezávislých médií veřejné služby narůstá. Zejména v dnešní době poznamenané řadou krizí či neustávajícím zápasem s dezinformacemi," uvedl generální ředitel Českého rozhlasu René Zavoral.

„Rád bych všem, kteří se na přípravě novely podíleli, poděkoval. Děkuji i členům pracovních skupin za jejich pohledy na věc a diskusi,“ dodává ministr kultury Martin Baxa. 

Poplatky – výše, plátci, indexace

Základním cílem novely je zajistit udržitelné financování veřejnoprávních médií tak, že bude zachován princip financování prostřednictvím poplatků. V průběhu debat v rámci koalice byla nalezena shoda na modelu kombinujícím nižší zvýšení poplatků a zavedení indexace poplatku v návaznosti na inflaci. Jde o optimální řešení, které dává veřejnoprávním médiím jistotu do budoucna. Zvyšování poplatků tak bude s postupující inflací probíhat automaticky bez nutnosti novelizace zákona.

Nově bude poplatek nastaven na 150 korun za ČT a 55 korun za ČRo. Indexace poplatku bude fungovat následovně: Při dosažení 6 % kumulované inflace za uplynulé kalendářní roky od posledního zvýšení se zvýší poplatky za ČT a za ČRo každý o 6 % jejich aktuální výše. Při první indexaci se oněch 6 % bude tedy počítat ze 150 Kč u ČT a z 55 Kč u ČRo.

Současná podoba novely znamená v příštím roce pro Českou televizi zvýšení rozpočtu zhruba o 865 milionů korun a u Českého rozhlasu o 331 milionů korun. Odpočet DPH pro ČT i ČRo zůstane v platnosti ještě pro následující tři roky.

Poplatky domácností a firem

Plátcem je každá domácnost s televizí nebo chytrým zařízením, a platí jeden poplatek za domácnost bez ohledu na to, kolik přístrojů vlastní. Pokud dnes domácnost platí za televizní přijímač, tak už za žádný další přístroj platit nemusí. Zároveň zůstávají v platnosti výjimky z plateb tak, jak jsou nastaveny v současnosti.

Na základním navrhovaném principu plateb firem podle počtu zaměstnanců se nic nemění. Po diskusi však byly upraveny intervaly a násobky poplatku dle počtu zaměstnanců. Novela přináší větší úlevu malým firmám. Původně měly poplatky platit firmy od pěti zaměstnanců výše, v aktuálním návrhu je limitem pro platbu 25 zaměstnanců. Upravena byla i horní hranice – stonásobek poplatku budou platit firmy, které mají 500 zaměstnanců a více.

Memoranda mezi veřejnoprávními médii a Ministerstvem kultury ČR

Způsob upřesnění veřejné služby prostřednictvím memoranda vzešel z diskuse v rámci pracovních skupin. Memorandum bude definovat rozvoj veřejnoprávních médií na dobu 5 let. Budou je připravovat obě veřejnoprávní média. První memoranda musí předložit generální ředitelé veřejnoprávních médií do šesti měsíců od účinnosti zákona ke schválení Radě ČT a Radě ČRo. Po jejich schválení je podepíše ministr kultury spolu s generálními řediteli. V zásadě jde o způsob, jak umožnit a podpořit rozvoj obou médií jak v reakci na nové technologické možnosti, tak s ohledem na předvídatelnost rozvoje veřejnoprávních médií, která jsou součástí duálního mediálního trhu v České republice.  V této oblasti budou následovat další diskuse se všemi, kteří se na tomto trhu pohybují.

Nové povinnosti veřejnoprávních médií

V případě České televize půjde o úpravy v oblasti sponzoringu. Nově nebude přesahovat 260 hodin ročně na všech kanálech ČT a 25 % z finančních prostředků vybraných ze sponzorských vzkazů bude převedeno do Státního fondu kultury, který je rozdělí na podporu kulturních projektů. Zároveň nebudou Česká televize, ani Český rozhlas umísťovat obchodní sdělení na svých internetových stránkách a aplikacích. Jde o opatření, které přispěje k posílení financování kultury a zároveň k narovnání situace v internetových médiích, která v době vzniku původního zákona nebyla tak rozvinutá jako nyní.

Kromě toho zákon také upřesňuje, jakým způsobem mají veřejnoprávní média postupovat při zavádění významných změn stávajících služeb či zavádění nových služeb, jako je například spuštění nového kanálu.