Kulturní inspirace: Open House Basel 2024 nabídl historii, brutalismus i ekostavby

Open House Basel zpřístupnil celkem 111 lokací a řadu doprovodných akcí o posledním dubnovém víkendu. Motto festivalu v městě na řece Rýn bylo "Architektur für alle" (Architektura pro všechny). Dramaturgie byla podobná brněnské – od historických budov (radnice, honosná vila a paláce), přes novější, ale již umělecky renomované (zejména v duchu brutalismu), až po nejnovější moderní stavby. Na své si přišli všichni – od milovníků historie, přes zájemce o architekturu až po fandy dřevostaveb či ekologie.

Výraznou válcovitou věžovitou budovu BIS naproti vlakovému nádraží SBB navrhl basilejský architekt Martin Burckhardt a od roku 1977 je sídlem švýcarské národní Banky pro mezinárodní platby (Bank für Internationalen Zahlungsausgleich). Komentovaná prohlídka přísně střeženého "mrakodrapu" pod přísným zrakem ochranky vedla do hlediště konferenčního sálu i do zasedací místnosti s pozoruhodnou projekcí z desítky projektorů uvnitř kulatého stolu. Budova od jejího vzniku procházela průběžnými renovacemi. Odpovídá tak novým potřebám, ale interiér ze 70. let byl z velké části zachován a je pečlivě udržován. Vrcholem exkurze bylo nejvyšší 18. patro s panoramatickým výhledem, kde mezi směrovkami na evropské vrcholné finanční instituce nechyběla šipka i na Českou národní banku.

Příměstskou čtvrtí Allschwil s centrem plným tradičních alpských hrázděných domů vedla procházka pod vedením architektů Daniela Burckhardta a Charlese Kröpfliho. Na účastníky čekala Mateřská škola Pestalozzi z roku 2015, budova základní školy, Schönenbuchstrasse 14, z roku 1966 a zajímavá moderní variace na tradiční alpské hrázděné domy, postavená v roce 2022. Po přezutí do „návleků“ domem provázeli přímo majitelé. Zajímavý byl kontrast moderní dřevěné novostavby s tradičním historickým hrázděným domem po levé straně a novodobou kopií po pravé.

Dva paláce na břehu Rýna, Modrý a Bílý, byly postaveny v letech 1763 až 1770 pro výrobce hedvábných stuh Lukase a Jakoba Sarasin. Koordinované, ale diferencované návrhy jsou z pera architekta Samuela Werenfelse. Další barvou – sytě červenou – upoutá Rathaus (radnice) Basel, kde už se dal stihnout jen závěr prohlídky, ale i samotné nádvoří sídla basilejské kantonální vlády a parlamentu stálo za zhlédnutí. Beznadějně vyblokované byly prohlídky 205 metrů vysokých mrakodrapů sídla farmaceutické společnosti Roche, které se při pohledu ze souše ztrácejí mezi okolní zástavbou, ale při pohledu od řeky Rýn působí opravdu pompézně.

Sobotní odpolední a podvečerní program The Breath of Space nabídl v areálu bývalé čokoládovny Nestlé sérii projekcí VELMI netradičních filmů. Prostředí brownfieldu někdejší továrny ponechali autoři konverze v kontrastu k ostatním lokalitám v takřka původním stavu, včetně strojů a materiálů. V prostorách se usídlily výstavy a art projekty nafouknutých textilních rour a oken pro Ukrajinu. Celý lehce punkový projekt vybídl vhodně doplněným prostorem k odpočinku s pohoštěním. Kapela tří starších muzikantů rozezněla místo velmi specifickou, částečně lidovou, ale i jazzovou hudbou a celou komunitou starších lidí, kteří tam trávili celé odpoledne.

Pozoruhodná přestavba bývalého sila na skladování obilí a kakaových bobů z roku 1912 na hostel, s lakonickým jménem Silo Erlenmatt, zvala zájemce k nedělnímu dopolednímu programu. Překvapivé byly místy možná zbytečně nevyužité prostory například nad výsypníky, což ale možná byl jen nepochopený autorský záměr. Vedle jsme mohli aspoň zvenku obdivovat dřevo-zděnou budovu Erlenmatt Ost s 80centimetrovými zaizolovanými stěnami, jež údajně nevyžaduje žádné vytápění. Přízemní ekologické zahrádky byly možná paradoxně doplněny hranicemi naštípaných polen. Sálající plameny z krbových kamen zřejmě doplnily naturální atmosféru bydlení v tomto pozoruhodném bytovém domě.

Spojení architektury a sochařství reprezentovala při technické škole v ul. Vogelsangstrasse víceúčelová obří místnost Maurerhalle s nástěnnými reliéfy od Hanse Arpa. Milovníci výhledů si užili i vrchol vodárenské věže vedle přestavěného pivovaru Warteck, který přestal produkovat zlatavý nápoj už v roce 1990. Jednotlivá patra nyní komunitně využívaného prostoru, obloženého červenými cihlami, pospojovalo vnější schodiště designerů Fabiana Nichele a Stefany Eisele. Allgemeine Lesegesellschaft jako místo pro čtení a volný čas v srdci města byla založena již 26. října 1787. Jedno z mála přímých svědectví o osvícenství v tomto městě funguje dodnes.

Až do konce nedělního programu bylo možné prozkoumat například objekt sídla Úřadu pro životní prostředí a energetiku Der Neubau für das Amt für Umwelt und Energie v centru v ulici Spiegelgasse 15. Podle autorů „spojuje principy udržitelné výstavby s rozumnou úrovní technických inovací“. Nosnou konstrukci tvoří dřevěný skelet, stropy jsou dřevobetonové. Fasáda je kompletně a velmi vkusně pokryta fotovoltaickými panely z taveného skla.

Ačkoli organizátoři nabídli některé lokace v téměř dvousettisícové Basileji s anglickým výkladem, většina byla beznadějně obsazena (Basel je zjevně kosmopolitní město). Ale i na německých prohlídkách dokázala většina dobrovolníků-průvodců odpovídat i na dotazy v angličtině. Celkově byla obdivuhodná velká profesionalita průvodců. Jak co do výkladů, tak i vždy usměvavého a milého přístupu k příchozím. Pro děti byla připravena řada akcí, samostatně anoncovaných na webu.

Snad jediné, co by se dalo opravdu „šlapající“ akci vytknout, že některé opravdu zajímavé (a tudíž vmžiku vyrezervované) lokace by si zasloužily více prohlídek/časů možných návštěv.