sobota
27. července 2024
svátek slaví Věroslav
Ke čtyřem knihám Výpravám Jiřího Peňáse nyní přibyla pátá
© Foto Jan Zátorský



S knížetem v kraťasech. Vycházejí páté knižní Výpravy Jiřího Peňáse, tentokrát po schwarzenberských místech

ČR: Výpravy po schwarzenberských místech je název už pátého dílu Výprav, osobitého cestopisu literárního publicisty a spisovatele Jiřího Peňáse. Autor svou pouť zahájil v létě 2023 ve společnosti Karla Schwarzenberga. Další destinace pak objel sám, protože do putování s knížetem zasáhl osud. Výsledkem je poutavé čtení. Z něj vystupuje originální portrét Schwarzenberga, s nímž Peňás napsal patrně poslední knižní rozhovor. Kromě toho Výpravy nabízejí zábavné, čtivě podané putování po krajině, historii a architektuře. Zápisky ze schwarzenberských míst v Česku a v Rakousku i tentokrát prostupují autorovy vtipné postřehy a osobní vzpomínky. Knihu vydává Echo Media. Zde je od 19. února k mání v e-shopu, v knihkupectvích se objeví od 28. února.

Autor článku: 
Magdalena Bičíková, Jana Bryndová

„Kníže byl přitažlivý ze své podstaty a přitažlivý a jedinečný je jeho i osud celého schwarzenberského rodu,“ říká Jiří Peňás.  „A tahle knížka je, myslím, posledním svědectvím z poslední fáze jeho života. Je to úplně jiné, než se o něm dosud psalo. Je to pohled na Karla Schwarzenberga v kraťasech,“ dodává.

Jízda s chromajzlem? Bonus našich cest!

První část knihy obsahuje tři reportáže ze tří celodenních vyjížděk na knížecí místa, které oba pánové objeli od června do srpna roku 2023. Společně navštívili Čimelice, Orlík a Sedlec u Kutné Hory. „Jde vlastně o záznamy našich hovorů, které jsme spolu vedli. Kníže už byl, jak si pamatujeme, na vozíku, nemohl chodit, takže se to odehrává během našich jízd v knížecím autě, a pak především během našeho sezení v nějaké hospodě, kam jsme se pak přesunuli. Jak mi Jeho Jasnost na začátku řekla: budete jezdit s chromajzlem. Já na to řekl: To bude bonus našich cest,“ líčí Peňás.

Autorova původní představa byla, že půjde o práci tak na rok či dva. „Okolnosti a osud k tomu chtěly jinak. Věřím ale, že jistou zajímavost mají naše výpravy i tak. Doufám, že pro každého, kdo měl knížete rád. Nebo ho aspoň zajímá, co to bylo za člověka, a proč ho tolik lidí rádo mělo. A pořád mít bude,“ říká Jiří Peňás. „Věřím, že čas na našich cestách nepovažoval kníže za ztracený, ba domnívám se, že se na ně těšil,“ dodává.

Druhou část knihy tvoří autorovy místopisné fejetony či eseje z dalších lokalit, které jsou spojeny s knížetem a dalšími členy jeho rozvětveného rodu: ze zámku Schwarzenberg v Německu, Dřevíče, Tochovic, Štýrského Hradce, zámku Murau, hradu Hardeggu, Vídně a rodové hrobky na Orlíku.

 

Rozmluvy i to nevyřčené

„Pochopitelně těch schwarzenberských míst jsou desítky, ale neměl jsem v úmyslu napsat encyklopedii,“ vysvětluje Jiří Peňás. „Mně šlo hlavně o to, aby se Karel Schwarzenberg nenudil, což se snad podařilo. Aspoň řidič Michael Pastorek, který byl svědkem našich rozmluv, mi pak řekl, že už dlouho nezažil, že by kníže měl tak dobrou náladu a byl ochoten se tak dlouho vybavovat. Vždy při zpáteční cestě mu však už spadla hlava a spal. To však byla součást nevyřčené domluvy,“ říká autor.

Knihu uzavírá recenze zápisků Bedřicha Schwarzenberga (1800-1870), Karlova oblíbeného předka z orlické větve, šťavnatě se vyjadřujícího glosátora a kavalíra. „Tuto knížku mi dal sám Bedřichův praprasynovec na Dřevíči, kde trávil svá poslední léta, tak sem snad patří,“ říká Peňás.

Během výprav si autor potvrdil to, co o svém, o dvě generace starším společníkovi věděl už dříve.  „Uvědomil jsem si, jak byl kníže s touto zemí spojený, jak k ní byl připoután a jak mu na ní záleželo. A ta vazba platila pro něj osobně, ale i pro dědictví rodiny Schwarzenbergů, kteří tuhle zemi ovlivnili, jako málokterý šlechtický rod. Zároveň jsem si uvědomoval, že tohle s ním končí. On si to myslím uvědomoval taky,“ uzavírá Jiří Peňás.

 

Výpravy po schwarzenberských místech. Jiří Peňás, 187 stran, cena 399 Kč. V únoru 2024 vydává Echo Media v Edici Echo.

https://eshop.echomedia.cz/

 

Víte, že…

… „výpravy s knížetem“ byly podle autora jakýmsi vyvrcholením jejich dlouholeté známosti?

„Teoreticky jsem ho znal snad od roku 1987, kdy se jméno Karel Schwarzenberg začalo objevovat v souvislostech s jeho podporou českého disentu a opozice. Poprvé jsem ho viděl na začátku listopadu 1989 na slavném festivalu ve Wroclawi, kam se sjel český exil a on tam moderoval jeden seminář. Osobně jsme se znali od poloviny 90. let. A pak z mnoha příležitostí. Kníže, jak známo, měl rád společnost, a já jsem byl, díky Bohu, trochu její součástí. Takže myslím, že jsme byli, řekněme, docela dobří známí,“ říká Jiří Peňás.

… vzhledem k okolnostem neexistují těchto výprav žádné společné fotografie? 

„Nepovažoval jsem to v tu chvíli za důležité a rovněž jsem respektoval knížecí kondici, takže jsme se k nějakému selfie nedostali. Doufal jsem vždy, že se nevidíme naposledy a že budou ještě nějaké příležitosti,“ uvádí autor. Jedna společná fotografie přesto v knize je: v srpnu 2023 ji pořídil Michal Čížek na besedě obou pánů na festivalu ve Všeticích. Bylo nabito; šlo patrně o poslední veřejné vystoupení Karla Schwarzenberga.

… záznamy z výprav vycházejí v každém vydání v Týdeníku Echo a lze je číst i v rámci elektronického předplatného?

Půvab míst blízkých i vzdálenějších pro své čtenářstvo Jiří Peňás systematicky objevuje už od roku 2008, kdy napsal na internet svůj první fotoblog.

 

Jiří Peňás

Spisovatel, komentátor a literární publicista.

Narodil se v roce 1966 v Prostějově, vedle tohoto města ale prožil část dětství a mládí také v Sudetech, konkrétně v Rotavě a Kraslicích v Krušných Horách. Gymnázium absolvoval v Sokolově a poté pak na filosofické fakultě UK vystudoval češtinu a historii; státnice skládal v roce 1989. V té době už jako otec rodiny pracoval coby zeměměřič, knihkupec a noční vrátný. Poté se živil jako nakladatelský redaktor a v roce 1992 nastoupil do novin: pracoval v deníku Prostor, Mladé frontě a Lidových novinách. Od roku 1995 vedl kulturní rubriku v Respektu, od roku 2000 ji vedl v časopise Týden, v roce 2009 se vrátil vést kulturní stránky v Lidových novinách. Od roku 2016 je členem redakce Týdeníku Echo, nezávislém médiu s příklonem k tradičním názorům a hodnotám, sdružující podobně originální autory i autorky.

Jeho koníčkem i součástí jeho práce je četba knih a také systematicky podnikané výpravy do blízkých i odlehlejších míst. Ty pak popisuje ve svých pravidelně publikovaných článcích určených pro věrný okruh čtenářstva, které dokáže jeho psaní poučit a rozesmát.

Vydal knihu Deset procent naděje (2002) a od roku 2019 mu v Edici Echo vyšlo už pět svazků místopisů ze střední i trochu vzdálenější Evropy: Výpravy pro starší a pokročilé (2019), Výpravy pro blízké i vzdálenější (2020), Výpravy pro den i noc (2021), Výpravy pro čtvero ročních období (2022) a nyní i Výpravy s knížetem po schwarzenberských místech (2024).

Získal cenu Novinářská křepelka (1997) a Cenu Ferdinanda Peroutky (2013). Má dvě dospělé děti.

 

Mohlo by vás také zajímat...

ČESKÝ TĚŠÍN: Vyšla nová publikaci našeho kolegy historika Mgr. Martina Krůla, Ph.D., s názvem PORTA SILESIAE. JABLUNKOVSKÉ ŠANCE – RANĚ NOVOVĚKÝ FORTIFIKAČNÍ SYSTÉM NA POMEZÍ SLEZSKA, UHER A POLSKA.

Moravskoslezský kraj
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Památky, Vzdělávání
Co se děje
23.07.2024

ČR: V zásadních chvílích pro Československo a Česko jsme se vždy shromažďovali na Václavském náměstí pod monumentální sochou sv. Václava, obklopeného patrony české země. Svátek 1. máje symbolizuje zase pro Pražany socha Karla Hynka Máchy na Petříně. Obě sochy jsou dílem Josefa Václava Myslbeka (1848–1922), a ještě mnoho dalších – například mohutná sousoší na Vyšehradě inspirovaná postavami z naší nejstarší historie. Co víme o jejich autorovi? Nejvíce si cenil druhého místa na pařížském Salonu za dílo Krucifix, které se nedávno stalo středem pozornosti nejen na pražské AVU, kde už přes 100 let visí jeho další odlitek, a kterou Myslbek spoluzakládal.

Milada Myslbeková, pravnučka zakladatele moderního českého sochařství, se už loni rozhodla připomenout svého slavného předka velkou výstavou. Proběhla v Praze v Obecním domě a byl to docela husarský kousek, protože jinak se podobnou činností nikdy nezabývala. Ale podařilo se a energické dámě se splnil sen, o kterém si teď vyprávíme, a který by měl mít i pokračování. Vždyť Josef Václav Myslbek je zakladatelem českého moderního sochařství a jako takový by měl mít pevné místo v naší národní paměti. Je to ale tak?

 

 

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Výtvarné umění, Ostatní, Památky
Články a komentáře
24.07.2024

PRAHA: Galerie kritiků musí po prázdninách skončit v prostorách pražského paláce Adria, kde sídlí přes 20 let. Nynější provozovatel galerie, Sdružení výtvarných kritiků a teoretiků, prohrál soutěž, kterou vypsal správce budovy Trade Centre Praha (TCP) po problémech s placením nájemného. ČTK to sdělil zástupce správce Ondřej Šrámek. Předsedkyně sdružení Vlasta Čiháková Noshiro uvedla, že se obrátila na radu hlavního města a primátora, aby zhodnotili regulérnost soutěže. Soutěž vyhrála s nabídkou společnost Art of All, která provozuje on-line galerii Original Gallery. Jednatel Art of All Marcel Sítník uvedl, že v paláci Adria bude její kamenná pobočka. Budova patří magistrátu, pro který ji spravuje TCP.

Hl. m. Praha
Instituce a kulturní zařízení, Výtvarné umění, Senioři
Co se děje
22.07.2024

ČR-ZAHRANIČÍ: Platforma Terén se vydává na téměř měsíční (22. 7. – 19. 8. 2024) zahraniční touring s loutkovou inscenací Návštěva. Kromě hlavního města Soulu ji uvede i v dalších menších městech jako Gwangju nebo Jeonju. Autoři Návštěvy, Robert Smolík a Veronika Vlková, představí tamějšímu publiku a odborné veřejnosti české loutkové divadlo i výtvarné umění. Hostování bude doplněno o doprovodné programy v podobě workshopů, přednášek a diskusí. Program probíhá v rámci projektu PerformCzech, který s podporou Národního plánu obnovy organizuje Institut umění – Divadelní ústav.

zahraničí
Knihy, literatura, média, Divadlo a tanec, Soutěže a festivaly
Co se děje
19.07.2024