OLOMOUC: Festival Emil Viklický 75 je pořádán u příležitosti významného životního jubilea jazzového pianisty, hudebního skladatele a v neposlední řadě olomouckého rodáka, jehož hudba proslavila po celém světě.
Prostřednictvím 6 koncertů bude divákovi představena tvorba jubilanta v celé své kráse, a to navíc za zúčasti řady známých osobností. Pozvání přijali herci Jiří Lábus, Tomáš Pavelka a Jaromír Meduna, zpěvačka Michaela Zajmi, harfenistka Jana Boušková a další. Na festivalu dále vystoupí a zároveň Emila Viklického doprovodí Jazz Dock Orchestra, Moravská filharmonie Olomouc, Septet či Emil Viklický Trio.
Koncerty proběhnou na různých místech po celé Olomouci, v DOMĚ U PARKU, Mozarteu (Arcidiecézní muzeum Olomouc), sálu Reduta, Jazz Tibet Clubu a dalších.
„Skrze festival Emil Viklický 75 chceme připomenout nejen místním návštěvníkům tvorbu tohoto významného rodáka, který po sobě zanechal stopy nejen u nás v Česku, hlavně také v USA,“ uvádí Kateřina Zahradníčková, produkční projektu.
Festival bude zahájen 7. září koncertem Úvahy o svobodě. Úvahy o svobodě (Disturbing the Peace) je jazzový melodram, v jehož libretu jsou použity texty a myšlenky Václava Havla a úryvky z knihy amerického historika Timothyho Snydera Tyranie (20 lekcí z 20. století). Koncert je zařazen do programu Dnů evropského dědictví v DOMĚ U PARKU.
Diváci se mohou dále těšit na představení Pocta Josipu Plečnikovi, Concerto Ala Moana, divadelní projekt s Jiřím Lábusem Proč si nezatančíte či Barokní improvizace III, v nichž vystoupí Emil Viklický spolu s předním odborníkem na klávesové nástroje, Jaroslavem Tůmou a cimbalistou Janem Rokytou.
Gratulační koncert, neboli Narozeninová párty, proběhne 24. listopadu v Jazz Tibet Clubu a na pódiu se k oslavenci připojí Jiří Stivín Jr., Petr Dvorský a další hosté.
Veškeré informace o festivalu naleznete v přiložené festivalové brožuře.
Spolek Studio Volantes, neboli Létající ateliér, je hlavní pořadatel festivalu Emil Viklický 75. Jedná se o novou otevřenou platformu založenou pro různorodých a rozmanitých uměleckých a edukativních nápadech bez omezení. Silné produkční zázemí postupně napomáhá novým vizím na světlo světa, přičemž některé nápady přichází přímo z centra této platformy.
Více také na webu www.volantes.cz a facebooku
ČR: Česká televize se v roce 2024 stala nejsledovanějším tuzemským vysílatelem. S podílem 30,43 % obhájila svoji pozici posedmé v řadě, ve srovnání s rokem 2023 dokázala svůj výkon navýšit o více než půl procentního bodu. Lídrem trhu byla ve sledovanosti za celý den, nadprůměrný výsledek zaznamenala ČT také v hlavním vysílacím čase, kdy podíl na sledovanosti dosáhl na 30,75 %. Nejvyhledávanějším pořadem roku se stalo finále mistrovství světa v ledním hokeji, ze seriálové tvorby byl nejsledovanější Docent II, ze zábavních pořadů pak StarDance. Rekordní zájem od začátku svého vysílání slaví ČT :D a ČT sport.
ČR: V roce 2025 se můžete těšit na dvě nové poutní cesty z naší produkce. A to na Stezku sv. Ludmily a prodlouženou Vintířovu stezku.
Stezka sv. Ludmily propojí místo rodiště (Mělník), s místem smrti (Tetín) sv. Ludmily. Jedenáct stanovišť by, kromě poskytnutí životopisných a historicko-kulturních informací, chtělo také postupně vyzdvihnout určité inspirativní období Ludmilina života, tak, aby se i poutník sám mohl nad určitou svou životní etapou zamyslet.
Aktuální Vintířova stezka, zatím dlouhá 162 kilometrů, vede takřka neobydleným krajem po jedné z nejstarších obchodních stezek. Začíná v Německu, vede přes místa, kde Vintíř působil a končí v Blatné.
Spolek Svatá Ludmila se tedy chystá prodloužit stezku z Blatné až k Břevnovskému klášteru, kde jsou dle legend uloženy Vintířovy ostatky.
Více na: www.svataludmila.cz
TĚŠÍN: Na sklonku letošního roku vydalo Muzeum Těšínska výpravnou publikaci „Putování za krásou“ s podtitulem „Národopisná kolekce Jiřiny Králové“. Jak název knihy napovídá, bylo záměrem autorek, etnografek Evy Hovorkové a Lucie Kaminské, představit široké veřejnosti unikátní sbírku a celoživotní dílo Jiřiny Králové (1911–1998), rodačky z orlovských Lazů, jež systematicky dokumentovala vývoj a podobu lidového oděvu užívaného na Těšínsku, Opavsku a v přilehlých severomoravských oblastech.