UHERSKÉ HRADIŠTĚ: Ukázka tvorby žáků výtvarného oboru Základní umělecké školy Uherské Hradiště inspirované Paulem Klee míří do malého sálu Slováckého muzea. Dílo švýcarského malíře, grafika a ilustrátora (1879–1940), který výrazně ovlivnil vývoj výtvarného umění v 2. polovině 20. století, bylo pro pedagogy výtvarné výchovy velkým inspirativním zdrojem, protože velmi návodně ukazuje, jak lze pracovat s barvou, linií i plochou. Uherskohradišťská ZUŠ do svého projektu přizvala Slovácké muzeum, aby pomyslnou zahradu, která se různorodě po Uherském Hradišti bude vkrádat do lidských myslí, osvěžila. Ve vnitřních prostorách muzea spatříte celoroční projekt výtvarných tříd pod vedením Jitky Magdálkové a Hany Klinkovské.
„Umístěním výstavy s názvem Zahrada Paula Klee do prostor Slováckého muzea ve Smetanových sadech vznikl nápad rozprostřít naši tvorbu do venkovních prostor přilehlého parku. Zahrada je totiž velmi častým motivem jeho obrazů, na nichž vidíme stromy, keře, rostliny, květiny a ptáky,“ svěřila se Jitka Magdálková k projektu.
Vedle kresby tužkou, fixem, pastelkami se tak na stěnách galerie objeví i malba akvarelovými nebo temperovými barvami na papíře, akryl na plátně, grafická technika suché jehly a různé další kombinované techniky. „Naším konceptem není doslovný přepis jeho díla, ale výtvarná hra s kompozicí, barevností, motivem nebo tvarem podle toho, co děti na tom či onom obraze nejvíce zaujme. Návštěvníci názorně uvidí, jakým způsobem pracujeme s inspirací dílem konkrétního autora,“ doplnila Magdálková.
Ozvláštněním výstavy a projektu ZUŠky bude osazení stromů v parku u muzea ptačími budkami, které by ptákům poskytovaly úkryt v době hnízdění a v zimě ochranu před mrazem. „Tyto budky budou uměleckými artefakty, na nichž lze rozpoznat detaily vdechnuté samotným Paulem. Návštěvníci parku tak po celý rok mohou obdivovat výtvarné nápady žáků výtvarného oboru ZUŠ UH, které na stromech zajímavě budou rezonovat barvou i kompozicí,“ uzavřela Magdálková.
Výstava bude zpřístupněna od čtvrtka 19. května, přičemž slavnostní vernisáž se uskuteční 25. května v rámci celotýdenních projektů ZUŠ OPEN. Její konec je stanoven na 10. července 2022.
Hlavní budova Slováckého muzea, Smetanovy sady 179, Uherské Hradiště. Zpřístupnění čtvrtek 19. května, vernisáž středa 25. května v 17.00 hodin. Výstava končí 10. července 2022.
ČR: Česká televize se v roce 2024 stala nejsledovanějším tuzemským vysílatelem. S podílem 30,43 % obhájila svoji pozici posedmé v řadě, ve srovnání s rokem 2023 dokázala svůj výkon navýšit o více než půl procentního bodu. Lídrem trhu byla ve sledovanosti za celý den, nadprůměrný výsledek zaznamenala ČT také v hlavním vysílacím čase, kdy podíl na sledovanosti dosáhl na 30,75 %. Nejvyhledávanějším pořadem roku se stalo finále mistrovství světa v ledním hokeji, ze seriálové tvorby byl nejsledovanější Docent II, ze zábavních pořadů pak StarDance. Rekordní zájem od začátku svého vysílání slaví ČT :D a ČT sport.
ČR: V roce 2025 se můžete těšit na dvě nové poutní cesty z naší produkce. A to na Stezku sv. Ludmily a prodlouženou Vintířovu stezku.
Stezka sv. Ludmily propojí místo rodiště (Mělník), s místem smrti (Tetín) sv. Ludmily. Jedenáct stanovišť by, kromě poskytnutí životopisných a historicko-kulturních informací, chtělo také postupně vyzdvihnout určité inspirativní období Ludmilina života, tak, aby se i poutník sám mohl nad určitou svou životní etapou zamyslet.
Aktuální Vintířova stezka, zatím dlouhá 162 kilometrů, vede takřka neobydleným krajem po jedné z nejstarších obchodních stezek. Začíná v Německu, vede přes místa, kde Vintíř působil a končí v Blatné.
Spolek Svatá Ludmila se tedy chystá prodloužit stezku z Blatné až k Břevnovskému klášteru, kde jsou dle legend uloženy Vintířovy ostatky.
Více na: www.svataludmila.cz
TĚŠÍN: Na sklonku letošního roku vydalo Muzeum Těšínska výpravnou publikaci „Putování za krásou“ s podtitulem „Národopisná kolekce Jiřiny Králové“. Jak název knihy napovídá, bylo záměrem autorek, etnografek Evy Hovorkové a Lucie Kaminské, představit široké veřejnosti unikátní sbírku a celoživotní dílo Jiřiny Králové (1911–1998), rodačky z orlovských Lazů, jež systematicky dokumentovala vývoj a podobu lidového oděvu užívaného na Těšínsku, Opavsku a v přilehlých severomoravských oblastech.