středa
17. července 2024
svátek slaví Martina
Vánoční hvězda
© Zdroj: www.botanicka.cz



Rostlinné symboly Vánoc a adventu – z domova i z tropických krajin

PRAHA: K adventu i Vánocům patří už tradičně řada symbolů z rostlinné říše. Kromě vánočního stromečku naše domovy zdobí větvičky barborek, jmelí a za oknem rozkvétá brambořík. K vánoční výzdobě patří i řada tropických rostlin, například vánoční hvězda neboli pryšec překrásný, obrovské květy hvězdníku nebo vánoční kaktus. S mnoha těmito rostlinami se můžete setkat i při návštěvě trojské botanické zahrady. Víte, proč některé rostliny symbolizují právě čas adventu a Vánoc? Odkud zejména ty tropické pocházejí? A na co si při jejich pěstování dát pozor? Kromě seznámení s krásnými rostlinami nabízí Botanická zahrada Praha v letošním roce i originální vánoční dárky.

Autor článku: 
Darina Miklovičová/ika

Vánoce bez rostlinných symbolů a krásných květin si asi ani nedokážeme představit. Rostliny doprovázejí Vánoce už od nepaměti a i za našich babiček se domovy zdobily nejen větvičkami třešní – barborkami a jmelím z domácích zdrojů, ale zahradníci pěstovali a na trzích prodávali před Vánoci i řadu tropických rostlin, jako jsou vánoční hvězdy, vánoční kaktusy, nebo dokonce i malé palmy a cykasy. Měli bychom však mít na paměti, že velké množství tropických rostlin patří mezi jedovaté, a podle toho bychom s nimi měli i zacházet,“ upozorňuje Bohumil Černý, ředitel Botanické zahrady hl. m. Prahy.

 

Rostlinné Vánoce z českého venkova

Barborky zdobily před Vánoci snad všechny venkovské chalupy. Jedná se o starý lidový, původně pohanský zvyk, kdy si hospodyňky čtyři týdny před Vánoci nařezaly větvičky třešní nebo višní, aby jim do Vánoc vykvetly. Rozkvetlé barborky mají symbolizovat zimní slunovrat nebo také příchod nového světla v podobě Ježíše Krista. Barborka je ale též rostlina z čeledi brukvovitých, která je zasvěcená sv. Barboře a v zimě tvoří křehké listové růžice. Z nich se připravoval salát, špenát a hospodyně je přidávaly do adventních a vánočních jídel. O adventu se sbíraly i další byliny, například potočnice nebo ptačinec, a také houby, kterými si lidé zpestřovali svůj zimní jídelníček. Hospodyňky se však vydávaly i na trh, kde zahradníci prodávali přirychlené konvalinky, narcisy, tulipány nebo zlatice a břízy, které si spojujeme spíše s obdobím jara, ale dříve zdobily domácnosti i o Vánocích.

Symboly, které u nás zdomácněly

Jmelí, ačkoliv ho považujeme za tradiční symbol, nemá původ v Česku a v českých tradicích. „Je to posvátná rostlina Keltů a zvyk zavěšování jmelí k nám přišel přibližně před sto lety z Anglie. Tak, jak je to v přírodě, jmelí musí viset i v příbytku a nikdy se nedává do vázy. Ztratilo by svoji magickou sílu. Jmelí se zavěšuje na Štědrý den ráno a visí v domácnosti celý rok. Poté se nahrazuje jmelím novým. Staré jmelí se nesmí vyhodit, ale obřadně spálit. Do domu přináší štěstí, zdraví a boží požehnání,“ říká Jarmila Skružná, vedoucí oddělení etnobotaniky a prezentace botaniky v Botanické zahradě hl. m. Prahy.

Další rostlinou, která neodmyslitelně patří k času předvánočnímu, je brambořík (Cyclamen). Bramboříky se vyskytují především v oblasti východního Středomoří, v Malé Asii a v Íránu. U nás ve volné přírodě roste brambořík nachový. Můžeme ho najít zejména na jižní Moravě, například v národním parku Podyjí. Je to zákonem chráněná rostlina, a tak rozhodně není možné přinést si jej domů. Do vánočních květináčů patří jen šlechtěné kultivary, nejčastěji v bílé a červené barvě. Brambořík potřebuje dostatek vláhy a pro kvetení je ideální teplota okolo 16 stupňů. Při vyšších teplotách poměrně rychle odkvétá. Brambořík má jedovatou hlízu, glykosidy, které obsahuje, mohou být nebezpečné pro domácí mazlíčky i pro člověka.

Dalšími zástupci rostlin, které zdobí ve vázách a používají se do vánočních dekorací, jsou nejrůznější stálezelené rostliny a keře, například cesmíny a mahonie, které symbolizují stabilitu, spokojenost a harmonii.  

Vánoční hvězda a symboly z exotických krajů

Jednou z nejoblíbenějších vánočních květin je vánoční hvězda neboli pryšec překrásný. Její zářivě červené listeny zdobí nejednu českou sváteční tabuli a mnoho z nás si již Vánoce bez ní neumí představit. Tato rostlina, odborně nazývaná Euphorbia pulcherrima, dříve poinsettia, pochází z Mexika a hojně se vyskytuje ve Střední Americe: „Aztékové používali vánoční hvězdu jako zdroj červeného barviva i jako léčivou rostlinu. Spojení pryšce překrásného a Vánoc se datuje do 16. století. Podle legendy chtěla chudá dívka uctít narození Ježíše dárkem, ale byla bez prostředků. Anděl jí tedy vnukl myšlenku, aby sebrala na okraji cesty před kostelem semínka a dala je na oltář. Ze semínek vyrostla nádherná rostlina, jejíž červené ‚květy‘ se staly symbolem Ježíšova narození, připomínkou hvězdy betlémské,“ vysvětluje Jarmila Skružná. Stejně jako ostatní pryšcovité rostliny i vánoční hvězda roní při poranění bílý latex. Ten může být při kontaktu s pokožkou dráždivý. Rodiče by měli dát pozor na děti a zabránit náhodnému požití částí této rostliny, jelikož je mírně jedovatá.

Další krásnou, ale rovněž jedovatou tropickou vánoční květinou je hvězdník (Hippeastrum) neboli rytířská hvězda. Jde o cibulovinu původem z Jižní Ameriky. O Vánocích zdobí domov obrovskými květy a je symbolem éterické krásy, ale také bohatství, štěstí a pohody. Cibule hvězdníku obsahuje toxické alkaloidy, které mohou způsobit bolesti hlavy a břicha. Laická veřejnost často zaměňuje hvězdník s velmi podobným příbuzným z jižní Afriky, a to je amarylis. I v obchodech se hvězdník pod tímto názvem často prodává. Amarylis se vyskytuje velmi vzácně, běžně jej u nás nelze koupit. Od hvězdníku se liší například tím, že rozkvétá na podzim, a tak byste se od něj nádherných květů na Vánoce nejspíš nedočkali.

Oblíbenou tropickou rostlinou, která o Vánocích může zdobit naše domovy, je též vánoční kaktus (Schlumbergera punctata). Ten patří už více než sto let k sortimentu pokojových rostlin. „Vzhledem k netradiční době květu v našich zeměpisných šířkách je oblíben především v době Vánoc. Latinské jméno rostliny připomíná známého sběratele a pěstitele kaktusů Frédérica Schlumbergera. Do rodu patří šest druhů, z nichž poslední byl popsán až v 70. letech 20. století,“ dodává Jarmila Skružná. Vánoční kaktus se vyznačuje nápadně velkými květy s délkou kolem 10 centimetrů a šířkou kolem 7 centimetrů. Svůj původ má v Brazílii a roste epifytně v korunách stromů.

Do vánočního zátiší patří i azalky. Vysazené v dekorativních květináčích s květy zářivých barev zpestří sváteční období a domů přinesou trochu jarní atmosféry. Aby azalka na Vánoce rozkvetla, je dobré ji udržovat nejprve v místnosti s nižší teplotou, okolo 10 stupňů Celsia. Až se její poupata plně vyvinou, je možné ji přenést do teplejší místnosti. Skvěle se jí bude dařit ve starších domech mezi okny.

Vánoční dárky z botanické zahrady

Botanická zahrada hl. m. Prahy i v letošním roce připravila pro své fanoušky originální vánoční dárky. Radost jistě udělá zážitek v podobě dárkové vstupenky do botanické zahrady nebo poukazu na návštěvu vinného sklepa na vinici sv. Kláry. V nabídce nechybí pozornosti, jako je kvalitní víno z místní produkce, knihy, stolní hry a další drobnosti, které potěší (nejen) příznivce rostlin a přírody vůbec. Pro milovníky vína je možné pořídit rovnou celý vánoční balíček.

Vánoční dárky lze nakupovat a objednávat na e-shopu botanické zahrady. Objednané dárky si můžete nechat zaslat poštou, případně vyzvednout v botanické zahradě. A některé jsou ke koupi přímo ve stánku se suvenýry. Osobní vyzvednutí objednávek bude možné do konce listopadu v pokladně u autobusové zastávky Kovárna – pod vinicí sv. Kláry (každý den od 9 do 16 hodin) a v prosinci pak v pokladně pod skleníkem Fata Morgana (od úterý do neděle od 9 do 16 hodin). V případě zájmu o zaslání je vánoční překvapení nutné objednávat do 10. 12., při osobním vyzvednutí je objednávku možné provést až do 17. 12. Objednávky učiněné po 18. 12. budou bohužel vyřízeny až v lednu 2022.

Sledujte dění v botanické zahradě na sociálních sítích (Facebook, Instagram, YouTube).

Novinky a další informace najdete také na www.botanicka.cz

Mohlo by vás také zajímat...

ČR: Poslanecká sněmovna schválila v prvním čtení tzv. velkou mediální novelu – novelu zákona o České televizi, Českém rozhlase a televizních a rozhlasových poplatcích.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Ostatní
Co se děje
17.07.2024

ČR: Návštěvnost kulturních zařízení vzrostla podle předběžných údajů Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu (NIPOS) v roce 2023 o více než deset procent oproti roku 2022 ve všech sledovaných oblastech kultury. Stále však zaostává za hodnotami roku 2019. Nejvíce se hodnotám roku 2019 blíží oblast památek, kde se návštěvnost pohybovala okolo 92 % předcovidových hodnot a meziročně vzrostla z 12,1 na 13,7 mil. návštěvníků.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Divadlo a tanec, Architektura, Hudba, Výtvarné umění, Ostatní, Památky
Nepřehlédněte
17.07.2024

ČR, ZAHRANIČÍ: Spolek Moje česká škola vyhlašuje letní soutěž v tvůrčím psaní pro vícejazyčné děti: „Urob si sám aneb Jak se žilo kutilům”. V soutěži mají děti za úkol připravit rozhovor s prarodiči, příbuznými nebo sousedy právě na téma kutilství, které je významným českým národním a kulturním fenoménem. Příspěvek může mít formu textu, komiksu, videa či animace. Zapojit se mohou jednotlivci i žákovské kolektivy. Všichni výherci získají knižní ceny. Konečný termín pro přijímání soutěžních příspěvků je 1. října 2024. Realizace soutěže je podpořena v rámci dotační výzvy MZV ČR: “Projekty zaměřené na spolupráci s krajanskými komunitami v zahraničí pro rok 2024”.

 

Celá ČR, zahraničí
Děti a mládež, Knihy, literatura, média, Soutěže a festivaly, Vzdělávání, Menšiny a cizinci
Co se děje
16.07.2024

ŘEHLOVICE: Kulturní centrum Řehlovice je významným místem setkávání umělců a komunity z Česka i Německa. Zaměřuje se na propojení umění a kultury prostřednictvím různých projektů, včetně divadelních produkcí, výtvarného sympozia Proudění – Strömungen a dalších kulturních akcí. Důležitým prvkem je také podpora česko-německého dialogu, který reflektuje geografické i historické souvislosti místa. S úctou k historii a snahou o zachování autentické architektury se Kulturní centrum Řehlovice, nedaleko Ústí nad Labem, stalo nejen místem inspirace, ale i tvůrčího rozvoje pro širokou veřejnost. Lenka Holíková, zakladatelka a ředitelka centra, mě provedla všemi jeho objekty v letošním nejdelším dni roku, 20. června. Po prohlídce jsme v centru vedly rozhovor nejen o tom, jak Lenka s neúnavnou energií a podporou svých spolupracovníků a dobrovolníků již 25 let proměňuje téměř zchátralý statek v oázu kreativity a kulturního dění.

Ústecký kraj
Cestovní ruch, Děti a mládež, Instituce a kulturní zařízení, Divadlo a tanec, Architektura, Hudba, Výtvarné umění, Lidová kultura, Památky, Menšiny a cizinci
Články a komentáře
17.07.2024