Vorařství na Vltavě míří mezi živé tradice UNESCO
PRAHA: Ministr kultury Lubomír Zaorálek dne 17. března 2021 podepsal dokumentaci pro nominaci Vorařství na Reprezentativní seznam nemateriálního kulturního dědictví lidstva UNESCO. Nadnárodní nominaci společně předkládají Česká republika, Lotyšsko, Německo, Polsko, Rakousko a Španělsko, a její zpracování koordinovala polská strana. V České republice se na její přípravě podílely vorařské spolky na řece Vltavě, Národní ústav pro lidovou kulturu, Ministerstvo kultury a další partneři. Nominace bude předložena Sekretariátu UNESCO do 31. 3. 2021, tím se zahájí hodnotící proces, jehož výsledek bychom měli znát na sklonku roku 2022.
Nominace vorařství představuje tradiční znalosti a dovednosti spojené se stavbou vorů a jejich plavením po řekách. I když voroplavba jako komerční doprava v souvislosti se stavbou přehrad zanikla, tradice spojené s ní jsou stále živé a předávané mladším generacím. Jde nejenom o řemeslné postupy při stavbě voru, ale i o znalosti spojené s jeho navigací po řece, a v neposlední řadě i o specifickou kulturu s touto tradicí spojenou, osobité zvyky a vorařskou slovesnost otisknutou do plaveckých písní a plaveckého slangu.
„Dlouholetá historie vltavanských spolků a jejich činnost dává záruku, že vorařské tradice na řece Vltavě budou nadále udržovány v povědomí občanů a předávány dalším generacím. Společná nominace šesti evropských států vorařství je pak zárukou další spolupráce při podpoře tohoto sdíleného kulturního dědictví,“ uvedl při podpisu ministr Lubomír Zaorálek.
První zmínky o voroplavbě na Vltavě jsou datovány do 11. století. Ačkoliv dnes již komerční voroplavba zanikla, tradice spojená s vorařským řemeslem a zejména s výrobou vodních plavidel, je stále udržována. Podíl na tom mají vltavanské spolky v Praze, Davli, Štěchovicích a Purkarci, které na tradice vorařů navazují.
Jednotlivé vltavanské spolky byly zakládány na přelomu 19. a 20. století a působí v této oblasti nepřetržitě. Mohou se tak pyšnit více než stoletou tradicí. V současné době mají velký vliv na udržení znalostí a dovedností řemesel, spojených s vorařstvím. Předávají tak díky ukázkám stavby vorů i tradiční technologie výroby. Důležitá je rovněž mezinárodní spolupráce například s voraři v Rakousku i v ostatních spolupředkládajících zemích. Všechny vltavanské spolky jsou navíc členy Mezinárodní vorařské asociace (MVA), což dokládá historické využití voroplavby i v dalších evropských zemích.
Tradice tohoto řemesla nezahrnují jen techniky výroby a plavby, ale rovněž projevy slovesného a obřadního folkloru. Spolky se snaží například o sběr plaveckého slangu nebo písní, které jsou zpívány na spolkových slavnostech a společenských akcích.
Mohlo by vás také zajímat...
Program u mostu se pro tento týden ruší. Venkovní část akce chceme přesunout na pokud možno co nejbližší termín.
OSTRAVA: Dovolujeme si vám oznámit, že kvůli očekávaným až extrémním srážkám a silnému větru jsme nuceni přesunout letošní Festival dřeva, Den v lese v Bělském lese v Ostravě ze soboty 14. 9. 2024 na sobotu 28. 9. 2024. Program i čas konání akce, zůstávají beze změny, viz níže.
ČR: O výběru kandidáta na Oscara za Českou republiku v kategorii Nejlepší zahraniční film každoročně hlasují členové České filmové a televizní akademie (ČFTA), která stojí i za udílením cen Český lev. Do boje o prestižní cenu 97. ročníku americké Akademie filmového umění a věd akademici vybrali film Vlny scenáristy a režiséra Jiřího Mádla. Dobové drama připomíná události osudného roku 1968, kdy Československo začala v rámci „bratrské pomoci“ okupovat vojska Varšavské smlouvy. Film je inspirován skutečným příběhem skupiny novinářů Redakce mezinárodního života Československého rozhlasu a jejich odhodláním přinášet nezávislé zprávy za každou cenu. Ve světové premiéře byl snímek uveden na Mezinárodním filmovém festivalu Karlovy Vary. Do kin oficiálně vstoupil 15. srpna, kde jej prozatím zhlédlo přes 350 tisíc diváků.
OSTRAVA: Ve čtvrtek 5. září byla na Slezskoostravském hradě otevřena nová dlouhodobá výstava nacházející se ve sklepních prostorech. Země na obzoru!!! aneb Jak slezskoostravské uhlí dobývalo Arktidu zavede návštěvníky do světa jednoho z nejvýraznějších šlechticů 19. století – Johanna Nepomuka hraběte Wilczka.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818