neděle
28. dubna 2024
svátek slaví Vlastislav
Potravinové lístky
© Archiv muzea



Potravinové lístky-exponát měsíce ledna

TEPLICE. Během 20. století byli obyvatelé Teplicka několikrát vystaveni přídělovému systému, v podobě potravinových lístků. Ty měly především zajistit rovnoměrnou distribuci potravin a dalších vybraných produktů mezi obyvatelstvo v krizových obdobích. První přídělový systém vešel v platnost na Teplicku v roce 1915 jako opatření při selhání zásobování v průběhu první světové války.

Autor článku: 
Vlasta Tichá

Rakousko-uherská monarchie se tak snažila vyřešit dostatečný přísun vojensky potřebného materiálu na frontu a zároveň zajistit základní zásobování civilního obyvatelstva. Za tímto účelem bylo obyvatelstvo rozděleno na tři kategorie a to samozásobitelé, „nesamozásobitelé“ a těžce pracující.  U některých produktů jako např. mléka byly zvýhodněny kojící matky a mladší děti do 6 let. Přídělový systém se týkal především masa, mléka, mouky (moučných výrobků -  chleba, housek, apod.), másla, tuků, cukru a tabáku. V roce 1915 vycházel týdenní příděl moučných výrobků na jednu dospělou osobu ve výši 2100 g pro samozásobitele, 1400 g pro nesamozásobitele a 2100 g pro těžce pracující, přičemž na konci války v roce 1918 byly dávky sníženy o 300-500 g na osobu týdně. Ještě markantnější byl pokles dávek např. u cukru. V roce 1916 vycházela 1 kg cukru na osobu na měsíc, nejvýše však 2 kg na domácnost, zatímco v roce 1917 to již bylo pouze 0,5 kg cukru na osobu na měsíc. Během válečných let však zásobování vázlo a potravinové lístky nebylo často ani za co směnit. Prudce rovněž vzrůstaly ceny potravin na černém trhu. Tzv. keťasení bylo velice rozsáhlé a dokázalo předražit některé produkty až o desetinásobky ceny, které byly obvyklé před válkou a několikanásobně zvedaly ceny oproti cenám na oficiálním (vázaném) trhu. Bylo tak možné koupit 1kg másla na černém trhu za 2,5x dráž než v oficiálních obchodech. Často však byl černý trh jediným způsobem jak se k některým potravinám dostat a na Teplicku byly využívány zejména kontakty na Lounsko a Litoměřicko, kam lidé odjížděli vlakem shánět nedostatkové zboží. Situace byla pro teplickou průmyslovou oblast Teplicko obzvláště složitá, jelikož zde bylo minimum samozásobitelů, tedy zemědělců s vlastní produkcí potravin. Špatné zásobování na konci války, příliv demobilizovaných vojáků a selhávání systému potravinových lístků bylo příčinou řady hladových stávek v regionu především na dolech na Duchcovsku a Bílinsku. Vyhladovělé obyvatelstvo rovněž špatně odolávalo poválečným nemocem, jako byl tyfus a španělská chřipka. Zásobování v regionu se podařilo plně stabilizovat až v roce 1921, kdy byl rovněž zrušen přídělový systém, včetně potravinových lístků.

Další období potravinových lístků bylo na Teplicku zavedeno s vypuknutím druhé světové války v roce 1939. Druhoválečný přídělový systém založený opět na potravinových lístcích byl do značné míry diskriminační a to zejména vzhledem k židovskému obyvatelstvu, které dostávalo nižší příděly na potravinových lístcích, než jaké dostávali obyvatelé německé národnosti. Příděly se také dělily nejen podle národnosti a náboženství, ale také podle věku, v kategoriích do 6 let, 6-18 let a nad 18 let. Z distribuce potravinových lístků byli vyčleněni rovněž zemědělci, kteří jako samozásobitelé ztráceli nárok na potravinové lístky některých produktů a potravin jako byla mouka, máslo, vejce, maso a mléko. Oproti prvoválečným potravinovým lístkům se změnila i platnost, respektive období platnosti archů, které obsahovaly potravinové lístky na čtyři týdny, oproti jednomu týdnu prvoválečných archů. Některé komodity jako bylo mýdlo, byly přidělovány v archu na celý jeden rok. Ztráta nebo odcizení, pak znamenala pro dotyčného velký problém. Užití potravinových lístků bylo nutné rovněž v hostincích a restauracích, kde zákazník zaplatil nejen penězi, ale také příslušným počtem potravinových lístků, které obsahovaly konzumovaná jídla a nápoje. Přídělovému systému podléhaly rovněž látky, obuv, tabák a další výrobky a potraviny. Zajímavá je rovněž délka období, kdy byl přídělový systém uplatňován. Přídělový systém na našem území vydržel nepřetržitě od roku 1939 do roku 1953, kdy byl zrušen společně s realizací měnové reformy.

Regionální muzeum v Teplicích disponuje ve svých sbírkách řadou archů i jednotlivých ústřižků potravinových lístků. Jako exponát měsíce jsme zvolili arch potravinových lístků z konce období přídělového systému, tedy z června 1953 a to včetně papírového pouzdra na ústřižky potravinových lístků.

Na vlastním archu potravinových lístků si lze všimnout dvou základních částí. Kmenová část byla informativní a obsahovala název, období, potraviny, pro které byl arch určen apod. Druhá, tedy ústřižková část, pak byla označena zbožím a množstvím, které bylo možné na daný ústřižek odebrat. Ve válečných letech byl navíc arch vázaný vždy na jednoho obchodníka, od kterého mohl zákazník zboží nakupovat a to zejména kvůli distribuci zboží k daným obchodníkům.

Přídělový systém platil souhrnem na území Teplicka přes 20 let a jednalo se tak o nedílnou součást života nejméně 4-5 generací lidí, které tento způsob distribuce potravin a zboží přímo ovlivnil.

Mohlo by vás také zajímat...

PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.

Hl. m. Praha
Co se děje
26.04.2024

RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.

Pardubický kraj
Instituce a kulturní zařízení, Výtvarné umění, Senioři, Památky
Co se děje
25.04.2024

ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.  

Celá ČR, Hl. m. Praha
Co se děje
25.04.2024

LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.

Liberecký kraj
Instituce a kulturní zařízení, Ostatní
Co se děje
25.04.2024