Proč Krymská válka nebyla černobílým bojem Východu proti Západu?

Publikace díky pohledu celkem 141 účastníků konfliktu z ruské a britské strany nabízí nevšední, veskrze aktuální a mohli bychom říci až intimní pohled na válku. Ta získala nečekaný rozměr mimo jiné díky zavedení řady technických novinek průmyslové revoluce. Autor svým přístupem překračuje obvyklý schematický způsob pohlížení na krymskou válku jako na nábožensky motivovaný civilizační konflikt, nestaví se na žádnou stranu a analyzuje zkušenost a kulturu války především během velkého obléhání Sevastopolu (1854–1855).  „Dlouho jsme na krymskou válku hleděli romanticky skrze velké příběhy o nezdolném hrdinství a boji civilizací, říká Petr Wohlmuth a doplňuje: „Bylo načase seznámit se s pohledem přímých a očitých účastníků, těch, kteří události nesledovali z pohodlí velitelských štábů, nebo parlamentu, ale naopak válku zakoušeli zblízka v zákopech a vnímali ji odlišně, než velcí hráči v zázemí.“

Zbořené legendy, objevená traumata

Autor v publikaci analyzuje klíčové prvky „historické mytologie“ obou stran, mimo jiné koncept Sevastopolu-města hrdiny nebo vyprávění o Tenké červené linii a Útoku lehké brigády. V pozadí těchto událostí nachází mnohem významnější kulturní traumata a konfigurace, utvářející průběh konfliktu.

Propojeni s válkou

Publikace je zpracovaná z pohledu historická antropologie – to znamená, že odmítá povrchní vlastenecká a hrdinská vyprávění o válce. Chápe válku především jako tvrdou, bezprostřední a transformující zkušenost konkrétních lidí, kteří jsou v ní nasazeni: bojují, jsou zraňováni a umírají, pracují v zázemí, ošetřují a léčí zraněné, poskytují útěchu a duchovní službu, nebo jsou s válkou spojeni jiným podobným způsobem. V oboru historiografie vojenství se v případě Krymské války jedná o unikátní přístup, který nemá paralely v českém ani světovém prostředí.

O autorovi:  Mgr. et Mgr. Petr Wohlmuth, Ph.D. působí na studijním oboru Orální historie – soudobé dějiny Fakulty humanitních studií UK. Zabývá se orální historií, historickou antropologií a tématy, jež se týkají dějin vojenství s důrazem na perspektivu samotných aktérů. V letech 2015 a 2017 vydal oceňované monografie Bastionové pevnosti a vojenská revoluce a Krev, čest a hrůza, zabývající se pevnostní válkou v Evropě raného novověku.

O studijním oboru: pracoviště Orální historie – soudobé dějiny Fakulty humanitních studií UK navazuje na pozitivní zkušenosti s výukou orální historie a soudobých dějin na přednáškách zakladatele oboru – profesora Miroslava Vaňka. Obor spolupracuje s Centrem orální historie Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR a s dalšími národními a mezinárodními institucemi zabývajícími se výzkumem nedávné minulosti, stejně jako s archivy, institucemi z neziskového sektoru a nadacemi. Více informací najdete zde: https://ohsd.fhs.cuni.cz/