Sancta Maria. Mariánská úcta na Litoměřicku

Významným partnerem při přípravě této výstavy bylo Biskupství litoměřické.

Výstava Sancta Maria. Mariánská úcta na Litoměřicku bude zahájena v úterý 26. 5. 2020, z důvodu vládních omezení spjatých s koronavirovou pandemií však nebude organizována vernisáž pro veřejnost. Výstavu bude možné navštívit až do 1. 11. 2020.

Výstava nabídne možnost prohlédnout si artefakty, z nichž se mnohé dosud uplatňují v liturgickém prostoru a nebyly ještě vystavovány. Návštěvníci budou moci spatřit například kalichy, monstrance, paramenta, ale také plastiky či obrazy s mariánskou tematikou. Přestože kult Panny Marie našel svůj nejsilnější výraz v baroku, vystavena budou i díla ze starších období, v nichž se mariánská tematika rovněž objevuje. Bude možné zhlédnout ukázky pozdně gotického malířství a sochařství jako například scénu Navštívení zachycenou středověkým mistrem na oltářním retáblu, několik gotických madon či reliéfní výjev Oplakávání z konce 15. století. Tato díla muzeum ve svých prostorách vystavuje po dlouhé době, neboť přestože patří i s dalšími gotickými skvosty do jeho sbírek, prezentovány jsou v Severočeské galerii výtvarného umění, která je má ze strany Oblastního muzea v Litoměřicích v dlouhodobé zápůjčce.

Jedinečným sbírkovým předmětem, který bývá většinou ukryt v muzejním depozitáři, je pak dřevěná, pozdně gotická oboustranná plastika. Její předpokládané původní uplatnění v liturgickém prostoru popisuje kurátorka výstavy Kristína Sedláčková: „Oboustranné gotické sochy nepatřily v Čechách mezi časté jevy, častěji se s nimi setkáváme například v Německu, kde sloužily jako tzv. Marienleuchter, tedy mariánské svícny. Představovaly z obou stran nejčastěji Assumptu neboli Nanebevzatou Pannou Marii s měsícem pod nohama a svatozáří kolem celé postavy. Socha Panny Marie zavěšená pod klenbou kostela, obklopená září plápolajících svíček umocňujících lesk zlata, musela působit v setmělém kostele na věřící velmi emotivně.“

Projevy úcty k Panně Marii však nemají pouze podobu hmotných artefaktů, ale promítájí se rovněž do hudebních děl, i ty se na výstavě objeví. Jedním z nich bude například Srkalův kancionál, návštěvníkovi možná známý díky úvodní straně s jedním z nejstarších vyobrazení Litoměřic. Na výstavě však „zalistujeme“ dál do jeho nitra a podíváme se, jak vypadala notace písní z konce 16. století.

Období baroka bude hojně zastoupeno množstvím zajímavých artefaktů, z nichž za zmínku stojí například drobná soška Panny Marie Svatohorské z Třebívlic zdobená českými granáty, plastika Panny Marie s Ježíškem vyrobená technikou papírmašé, s níž se pro její menší trvanlivost nesetkáváme tak často, či Křešické palladium vztahující se k nedalekému významnému poutnímu místu, pozoruhodný je rovněž obraz s Pannou Marií Klatovskou zachycující bitvu u Lovosic během třicetileté války. Kromě konkrétních předmětů se výstava věnuje také fenoménu mariánských morových sloupů, jež neodmyslitelně patří k náměstím našich měst.

Minulost a 20. století propojuje příběh litoměřické kapličky Panny Marie Pomocné, kterou na výstavě připomene malba Ernsta Gustava Doerella. Drobná stavba byla vystavena v polovině 17. století za Dlouhou bránou. Poté však byla několikrát zbourána, přemístěna a přestavěna, až se její osud definitivně završil v polovině 20. století. Dnes ji připomíná již jen jedna z litoměřických ulic nesoucí název Marie Pomocné.

V rámci doprovodného programu připravujeme přednášky, workshopy a komentované prohlídky, na které se návštěvníci mohou těšit, dojde-li k dalšímu rozvolnění současných vládních omezení. Aktuální informace o nich budou postupně zveřejňovány na internetové stránce muzea.

www.muzeumlitomerice.cz