Plzeňská přednáška Postmoderní architektura a proměny společností po roce 1989
PLZEŇ: Jak probíhala transformace po roce 1989? A jak s tím souvisí postmoderní architektura bankovních budov? Přednášková série Po Sametu: architektura Plzně „na konci dějin“ se uzavře čtvrtým dílem ve středu 4. prosince 2019 v administrativní budově s regionálním korporátním centrem České spořitelny v Divadelní ulici.
Historička Adéla Gjuričová z Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR i historička a teoretička architektury Jana Pavlová, která v loňském i letošním roce patřila mezi kurátorky progresivní pražské Galerie VI PER, se v přednáškovém cyklu soustředí na společenský a politický rozměr polistopadové transformace společnosti a na roli, jakou v této proměně měla postmoderní architektura bankovních budov.
Dlouho se zdálo, že devadesátá léta minulého století nejsou pro historický výzkum dostatečně vzdálená od současnosti, mezitím se však už stala předmětem retromódy. Adéla Gjuričová v příspěvku Demokratický balíček s překvapením shrne výsledky svého bádání nad polistopadovou transformací politických institucí, včetně například městských samospráv, a jejích kulturních a společenských důsledků. „Pokusí se ukázat specifický politicko-myšlenkový kontext doby, jenž radikální očišťování od komunistické minulosti kombinoval s delegitimizací regulace v nejrůznějších oblastech lidské činnosti,“ uvádí Petr Klíma z pořádajícího spolku Pěstuj prostor.
Jana Pavlová v přednášce Chrámy peněz – architektura bankovního socialismu představí tuto architekturu jako projev specifické fáze českých dějin po roce 1989 definované obdobím vlády Václava Klause, jejíž identitu tvořily nově vzniklé bankovní instituce s ohledem na jejich klíčovou roli v procesu ekonomické transformace. Přiblíží i dobové debaty o architektonické reprezentaci „chrámů peněz“, v nichž zaznívala kritika postmoderny jakožto estetického korelativu neoliberalismu, jak se zformovala v osmdesátých letech na Západě. „Jana Pavlová se rovněž pokusí nastavit některé paralely mezi budováním firemní identity bank a identity nového demokratického státu a odhalit obecněji scénografii společensko-politické transformace, jejích ideálů a mýtů,“ dodává Petr Klíma.
Vstupné na akci činí 50,- Kč. Cyklus připravuje spolek Pěstuj prostor za podpory města Plzně, Ministerstva kultury ČR a Nadace české architektury. Chce jím podporovat a rozvíjet zájem místní odborné i širší veřejnosti o architekturu a vystavěné i krajinné prostředí města.
Aktualizované informace k dispozici ve facebookové události na adrese: http://bit.ly/posametu4
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818