Modrobílý svět
UHERSKÉ HRADIŠTĚ: Slovácké muzeum v Uherském Hradišti v hlavní budově otevřelo jednu z posledních krátkodobých výstav letošního roku. Tak trochu připomíná čas podzimu a pootevírá dvířka nezadržitelně se blížících Vánoc. V malém sále ve Smetanových sadech pod kurátorským vedením Gabriely Směřičkové představí své modrobílé vidění světa Antonie Dostálková. Na výtvarném řešení a instalaci výstavy Modrobílý svět se velkou měrou podílela výtvarnice Petra Tománková.
„Modrobílý svět Antonie Dostálkové zcela vystihuje autorčino celoživotní zapálení pro specifickou textilní techniku, kterou je modrotisk. Do výstavy vtiskla atmosféru podzimní přírody přecházející do zimní nálady s adventním tématem zvěstování a zrození. Touto výstavou zúročila své dlouholeté zkušenosti a životní názory, které ji od mládí formovaly,“ charakterizuje autorku Gabriela Směřičková etnografka Slováckého muzea.
Antonie Dostálková, rodačka ze Starého Města, vystudovala výtvarnou výchovu na Pedagogické fakultě Univerzity Palackého v Olomouci a poté externě dvouleté studium loutkářství na Divadelní fakultě AMU v Praze. Okolnosti ji po roce 1968 přivedly do Lidové školy umění v Uherském Hradišti, kde působila až do svého odchodu do důchodu. „Ráda pracuje s hlínou, s textilem, a to především při výrobě loutek, maňásků a textilních hraček, blízká je jí i fotografie. Ve vlastní tvorbě uplatňovala nejprve techniku koláže, posléze začala využívat možnosti malby vzoru pomocí štětce, trubičky, šablony a dalších technik,“ představuje blíže Směřičková autorčinu tvorbu.
Celoživotní vztah k loutkové tvorbě a práce v divadelním prostředí ji stále vedou při práci s modrotiskem k potřebě plastického vyjádření. Kromě postav z betléma, měkkých polštářků, tak vznikli například prstoví maňásci z modrotisku. „Nebojí se ani velkoplošných formátů, navrhuje závěsy, dlouhé závěsné šály, kalendáře či leporela. Oslovují ji i témata vycházející z lidové kultury, přírody i vzpomínek na dětství. Ráda pracuje se světlem; střídání dne a noci, léta a zimy, zrodu a zániku vyjadřuje skrze kontrastní modrobílou kombinaci,“ dodává Směřičková a podtrhuje její velmi výrazný a osobitý styl tvorby: „Díky využití a propagaci tradiční techniky a v novém uměleckém uchopení je Antonie Dostálková považována za významnou osobnost. Za tento přínos byla v roce 2019 oceněna čestným uznáním ceny Vladimíra Boučka za významný přínos v oblasti výtvarných dovedností inspirovaných tradičními textilními technikami a práci s modrotiskem.“
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Poslanecká sněmovna schválila v prvním čtení tzv. velkou mediální novelu – novelu zákona o České televizi, Českém rozhlase a televizních a rozhlasových poplatcích.
ČR: Návštěvnost kulturních zařízení vzrostla podle předběžných údajů Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu (NIPOS) v roce 2023 o více než deset procent oproti roku 2022 ve všech sledovaných oblastech kultury. Stále však zaostává za hodnotami roku 2019. Nejvíce se hodnotám roku 2019 blíží oblast památek, kde se návštěvnost pohybovala okolo 92 % předcovidových hodnot a meziročně vzrostla z 12,1 na 13,7 mil. návštěvníků.
ČR, ZAHRANIČÍ: Spolek Moje česká škola vyhlašuje letní soutěž v tvůrčím psaní pro vícejazyčné děti: „Urob si sám aneb Jak se žilo kutilům”. V soutěži mají děti za úkol připravit rozhovor s prarodiči, příbuznými nebo sousedy právě na téma kutilství, které je významným českým národním a kulturním fenoménem. Příspěvek může mít formu textu, komiksu, videa či animace. Zapojit se mohou jednotlivci i žákovské kolektivy. Všichni výherci získají knižní ceny. Konečný termín pro přijímání soutěžních příspěvků je 1. října 2024. Realizace soutěže je podpořena v rámci dotační výzvy MZV ČR: “Projekty zaměřené na spolupráci s krajanskými komunitami v zahraničí pro rok 2024”.
ŘEHLOVICE: Kulturní centrum Řehlovice je významným místem setkávání umělců a komunity z Česka i Německa. Zaměřuje se na propojení umění a kultury prostřednictvím různých projektů, včetně divadelních produkcí, výtvarného sympozia Proudění – Strömungen a dalších kulturních akcí. Důležitým prvkem je také podpora česko-německého dialogu, který reflektuje geografické i historické souvislosti místa. S úctou k historii a snahou o zachování autentické architektury se Kulturní centrum Řehlovice, nedaleko Ústí nad Labem, stalo nejen místem inspirace, ale i tvůrčího rozvoje pro širokou veřejnost. Lenka Holíková, zakladatelka a ředitelka centra, mě provedla všemi jeho objekty v letošním nejdelším dni roku, 20. června. Po prohlídce jsme v centru vedly rozhovor nejen o tom, jak Lenka s neúnavnou energií a podporou svých spolupracovníků a dobrovolníků již 25 let proměňuje téměř zchátralý statek v oázu kreativity a kulturního dění.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818