Egon: Děsná psina
ČR: „Jsem pes. Jmenuju se Egon. Jsem z Prahy. Jsem pašák. A krasavec. S úžasnym pohledem,“ tak po psovsku odštěkával na jaře ve videu na crowdfundingovém portálu Hithit herec Ondřej Pavelka úvodní věty z budoucí knížky, pro kterou její autorka Petra Baďurová hledala podporu. Literární projekt zaujal a veřejná sbírka rychle překročila stanovený cíl. Knížka nyní vychází pod názvem Egon: Děsná psina.
Jejím protagonistou i vypravěčem je jeden už hodně starý pes, německý ovčák, který ale „v Německu jaktěživo nebyl a ovce zná jen přes plot na chalupě“, kam jeho dvounohá smečka s oblibou prchá ze „zasmraděný metropole“. Egonův jazyk, perfektně odposlechnutý doma i od pejskařů na ulici, je nevyčerpatelným zdrojem zábavných dvojsmyslů i ironických postřehů, přesně cílených na každodenní radosti i strasti početné skupiny městských chovatelů psů. Jaké to asi je, být opečovávaným mazlíčkem v pražském bytě? Co by nám tak řekl na naši často přehnanou starostlivost, kdyby uměl mluvit? Považovali bychom ho stále za svého nejlepšího přítele?
Petra Baďurová, vystupující v knize v roli Egonovy přepečlivé paničky zvané panda, je odpůrkyní polidšťování psů a umí s notnou dávkou sebekritiky, nadsázky a humoru trefovat do vlastních řad. Psy i komunitu kolem nich zná opravdu dobře – je pejskařkou už půl století – a v příběhu vtipně zúročila své kynologické znalosti a zkušenosti, své úspěchy i nezdary ústící v poznání, že „pejskařina je čirý masochismus“.
Knížka vznikla na základě úspěšného fiktivního facebookového Egonova deníčku, který se před časem, během poslední roku života skutečného vlčáka Egona, rozrůstal den co den o jeho fotky, historky, vzpomínky a komentáře. Jedné noci však populární pejsek odešel „za duhový most“ a jeho smutnící panička slíbila tisícům jeho fanoušků, že o něm vydá knížku. Nyní ten slib plní. „Nechtěla jsem jen přesunout blog na papír. Chtěla jsem zaznamenat celých těch dvanáct let prožitých s Egonem, ale také zavzpomínat na jiné psy, moje předešlé i cizí, kteří prošli našimi životy a nikdy z nich nevymizí. A také vzdát hold všem lidem, kteří se ke zvířatům chovají hezky,“ říká autorka.
Kniha o obyčejném psu s neobyčejným pohledem vydalo Nakladatelství Titanic v grafické úpravě Martina Hůly ze studia Carton Clan, který provedl sazbu, jak také jinak, písmem Baskerville. Brožura formátu 15 × 20 cm má 304 stran a obsahuje množství černobílých fotografií. Stojí 297 Kč.
Kontakt na autorku: petraegon@gmail.com
Kontakt na nakladatelství: titanic.n@gmail.com
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Česká televize se v roce 2024 stala nejsledovanějším tuzemským vysílatelem. S podílem 30,43 % obhájila svoji pozici posedmé v řadě, ve srovnání s rokem 2023 dokázala svůj výkon navýšit o více než půl procentního bodu. Lídrem trhu byla ve sledovanosti za celý den, nadprůměrný výsledek zaznamenala ČT také v hlavním vysílacím čase, kdy podíl na sledovanosti dosáhl na 30,75 %. Nejvyhledávanějším pořadem roku se stalo finále mistrovství světa v ledním hokeji, ze seriálové tvorby byl nejsledovanější Docent II, ze zábavních pořadů pak StarDance. Rekordní zájem od začátku svého vysílání slaví ČT :D a ČT sport.
ČR: V roce 2025 se můžete těšit na dvě nové poutní cesty z naší produkce. A to na Stezku sv. Ludmily a prodlouženou Vintířovu stezku.
Stezka sv. Ludmily propojí místo rodiště (Mělník), s místem smrti (Tetín) sv. Ludmily. Jedenáct stanovišť by, kromě poskytnutí životopisných a historicko-kulturních informací, chtělo také postupně vyzdvihnout určité inspirativní období Ludmilina života, tak, aby se i poutník sám mohl nad určitou svou životní etapou zamyslet.
Aktuální Vintířova stezka, zatím dlouhá 162 kilometrů, vede takřka neobydleným krajem po jedné z nejstarších obchodních stezek. Začíná v Německu, vede přes místa, kde Vintíř působil a končí v Blatné.
Spolek Svatá Ludmila se tedy chystá prodloužit stezku z Blatné až k Břevnovskému klášteru, kde jsou dle legend uloženy Vintířovy ostatky.
Více na: www.svataludmila.cz
TĚŠÍN: Na sklonku letošního roku vydalo Muzeum Těšínska výpravnou publikaci „Putování za krásou“ s podtitulem „Národopisná kolekce Jiřiny Králové“. Jak název knihy napovídá, bylo záměrem autorek, etnografek Evy Hovorkové a Lucie Kaminské, představit široké veřejnosti unikátní sbírku a celoživotní dílo Jiřiny Králové (1911–1998), rodačky z orlovských Lazů, jež systematicky dokumentovala vývoj a podobu lidového oděvu užívaného na Těšínsku, Opavsku a v přilehlých severomoravských oblastech.
ČR: Čtyřiatřicátý ročník Adventních koncertů České televize doteď diváci podpořili částkou 23 557 196 korun. Ty si mezi sebe rovným dílem rozdělí čtyři vybrané neziskové organizace. Letošní ročník byl unikátní i tím, že se koncerty poprvé konaly i mimo Prahu.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818