Hrad Rychmurk bude dalším turistickým cílem v Pardubickém kraji
PŘEDHRADÍ: Do dvou let opustí poslední klienti Domova na hradě Rychmburk své nynější historické bydliště a nastěhují se do nových domků v obci Podhradí. Středověké sídlo v majetku Pardubického kraje osiří. Pracovní komise složená z představitelů kraje, zástupců obce, místní akční skupiny a památkářů řeší jeho další využití.
V těchto dnech představily své diplomové práce na toto téma dvě absolventky Fakulty architektury ČVUT v Praze.
Podle architekta Václava Girsy to byl pro jejich katedru zajímavý úkol: „Je to velmi krásný hrad, který nemá zrovna ideální využití, a naši studenti měli možnost promyslet, jak by mohl vypadat a čemu by mohl při zachování jeho památkové hodnoty sloužit. Tento gotický hrad na ostrohu má fantastickou polohu v krajině, je skvěle zakomponován na konec půvabné obce. Je to nádherné místo, zatím trochu skryté turistům, které nás zaujme svojí intimitou a krásnou atmosférou.“
Své diplomové práce představily přítomným čerstvé architekty Dominika Dašková a Barbora Cahová. „Obě jsme navrhovaly využití hradu jako multifunkční, i když každá to pojala trochu jinak. Na hradě by neměl chybět prohlídkový okruh, který ukáže konstrukce, které se nově odkryjí od nánosů minulých let, měl by tu být prostor pro společensko-kulturní funkci, místo na výstavy i dlouhodobé expozice a samozřejmě nesmí chybět sociální a hygienické zázemí,“ říká první z nich. Obě architektky do hradu umístily i kavárnu, byt pro správce, infocentrum a také několik apartmánů.
„Všechny práce jsou pro nás velmi přínosné a inspirativní. Díky nim dnes víme, co je možné, čeho se musíme vyvarovat a jak by to bylo ideální. To se samozřejmě musí střetnout s realitou a finančními možnostmi,“ shrnuje nové pohledy odborníků na hrad Roman Línek, který pracovní komisi řídí. „Rádi bychom, aby prodleva mezi vyklizením hradu od sociálních služeb a jeho zpřístupněním byla co nejmenší. Je zřejmé, že úpravy budeme muset dělat v součinnosti s obcí a okolním regionem po etapách. Budeme muset vyřešit také parkování a příjezd k hradu tak, aby to nenarušilo život v obci.“
Už nyní se do části hradu mohou zájemci podívat. Volně přístupné jsou gotické sklepy, kde je výstava o historii hradu. „Při akcích, které na hradě pořádáme pro veřejnost, nebo po předchozí domluvě, bereme návštěvníky také na věž,“ konstatuje dosavadní hradní pán, ředitel Domova na hradě Rychmburk Jakub Vávra.
Mohlo by vás také zajímat...
ČR: Poslanecká sněmovna schválila v prvním čtení tzv. velkou mediální novelu – novelu zákona o České televizi, Českém rozhlase a televizních a rozhlasových poplatcích.
ČR: Návštěvnost kulturních zařízení vzrostla podle předběžných údajů Národního informačního a poradenského střediska pro kulturu (NIPOS) v roce 2023 o více než deset procent oproti roku 2022 ve všech sledovaných oblastech kultury. Stále však zaostává za hodnotami roku 2019. Nejvíce se hodnotám roku 2019 blíží oblast památek, kde se návštěvnost pohybovala okolo 92 % předcovidových hodnot a meziročně vzrostla z 12,1 na 13,7 mil. návštěvníků.
ČR, ZAHRANIČÍ: Spolek Moje česká škola vyhlašuje letní soutěž v tvůrčím psaní pro vícejazyčné děti: „Urob si sám aneb Jak se žilo kutilům”. V soutěži mají děti za úkol připravit rozhovor s prarodiči, příbuznými nebo sousedy právě na téma kutilství, které je významným českým národním a kulturním fenoménem. Příspěvek může mít formu textu, komiksu, videa či animace. Zapojit se mohou jednotlivci i žákovské kolektivy. Všichni výherci získají knižní ceny. Konečný termín pro přijímání soutěžních příspěvků je 1. října 2024. Realizace soutěže je podpořena v rámci dotační výzvy MZV ČR: “Projekty zaměřené na spolupráci s krajanskými komunitami v zahraničí pro rok 2024”.
ŘEHLOVICE: Kulturní centrum Řehlovice je významným místem setkávání umělců a komunity z Česka i Německa. Zaměřuje se na propojení umění a kultury prostřednictvím různých projektů, včetně divadelních produkcí, výtvarného sympozia Proudění – Strömungen a dalších kulturních akcí. Důležitým prvkem je také podpora česko-německého dialogu, který reflektuje geografické i historické souvislosti místa. S úctou k historii a snahou o zachování autentické architektury se Kulturní centrum Řehlovice, nedaleko Ústí nad Labem, stalo nejen místem inspirace, ale i tvůrčího rozvoje pro širokou veřejnost. Lenka Holíková, zakladatelka a ředitelka centra, mě provedla všemi jeho objekty v letošním nejdelším dni roku, 20. června. Po prohlídce jsme v centru vedly rozhovor nejen o tom, jak Lenka s neúnavnou energií a podporou svých spolupracovníků a dobrovolníků již 25 let proměňuje téměř zchátralý statek v oázu kreativity a kulturního dění.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818