„Pražské vzpomínky“ s Václavem Houfkem
ÚSTÍ NAD LABEM: Výstavou z díla německožidovského výtvarníka Huga Steinera-Prag (12. 12. 1880 Praha – 10. 9. 1945 New York), které je zastoupeno ve sbírce Muzea města Ústí nad Labem vás provede její kurátor Mgr. Václav Houfek. Mezinárodně uznávaný grafik a ilustrátor působil po pražských studiích v Německu, do Prahy se vrátil v letech 1933–1938. Poté odešel do exilu do Švédska a do USA. Jeho dílo bylo ovlivněno dobovou mystikou a okultismem, proslavily ho zejména ilustrace románu Golem od G. Meyerinka.
Hugo Steiner-Prag (12. prosince 1880, Praha – 10. září 1945, New York, Spojené státy americké) se narodil jako Hugo Steiner v rodině knihkupce a stal se světově proslulým českoněmeckým židovským grafikem a ilustrátorem. Přízvisko Prag začal používat během svých mnichovských studií.
Po ukončení střední školy v roce 1897 studoval soukromě na pražské Akademii výtvarných umění. Byl členem spolku Jung-Prag, který vznikl v roce 1898 a zabýval se mystikou a okultismem. Zde se seznámil s básníky Paulem Leppinem, Rainerem Maria Rilkem nebo se spisovatelem Gustavem Meyrinkem, jehož romány, včetně slavného Golema, později ilustroval.
Mnichovskou výtvarnou akademii studoval v letech 1901-1903, mezi jeho učitele patřil slavný Franz von Stuck. Poté žil s rodinou v Německu, kde od roku 1907 učil na vysoké škole v Lipsku, kde se také v letech 1919 a 1927 podílel na organizaci mezinárodního knižního veletrhu. Po nástupu nacistů k moci v Německu se vrátil v roce 1933 do Prahy. Zde založil soukromou grafickou školu Officina Pragensis, kterou po jeho nuceném odchodu v roce 1939 převzal grafik Jaroslav Šváb. Studovali zde slavní čeští grafici a ilustrátoři jako například Helena Zmatlíková, Petr Kien nebo Libor Fára. Válku přežil v letech 1939 až 1941 ve Švédsku a poté žil v USA, kde od roku 1942 působil na newyorkské univerzitě. Zde také zemřel.
Muzeum města Ústí nad Labem má ve sbírce menší soubor děl Huga Steinera-Prag, z nichž je vystaveno 11 grafických listů a jedna kresba. Námětem grafických listů je Praha, zvláště pak místa spojená s židovskou kulturou. Grafické listy pochází z poloviny 30.let 20.století, devět z nich patří do prvního souboru Officiny Pragensis, který vyšel v roce 1935 v počtu celkem 70 výtisků, ten muzejní má číslo 27. Výjimečná je kresba z konce třicátých let, která je ilustrací dramatu Karla Čapka Bílá nemoc.
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818