Znovuobjevený obraz Švadlena Františka Muziky opět na scéně
PRAHA: Vzácný, znovuobjevený obraz Švadlena předního českého malíře meziválečné avantgardy Františka Muziky se po téměř sto letech od svého prvního vystavení opět představí veřejnosti. Dílo ukryté desítky let v jedné pražské vile se bude dražit. Ještě před tím, než Švadlenu získá v aukci nový majitel, si ji lze spolu s dalšími draženými díly prohlédnout na předaukční výstavě: otevřena bude od 14. do 30. května denně od 10 do 18 hodin v Goetheho ulici 2.
Dílo na své, v pořadí již 8. aukci, ve čtvrtek 31. května od 16. hodin nabídne Galerie Arthouse Hejtmánek v pražské Bubenči. Obraz ukrytý desítky let v jedné pražské vile se bude dražit od 1 800 000 korun.
František Muzika (1900–1974) patřil k předním osobnostem české malby, typografie a scénografie 20. století. Jeho Švadlena, úchvatné dílo poetického naivismu a sváteční, přeludné krásy, tvořila součást souboru dvanácti prací, s nimiž se Muzika zúčastnil legendární první jarní výstavy Devětsilu. Tu členové tehdy nového uměleckého sdružení uspořádali v roce 1922 v místnostech Krasoumné jednoty v pražském Domě umělců (dnešní Rudolfinum). Poté však obraz z výtvarné scény nadlouho zmizel. O jeho existenci vědělo jen pár odborníků díky reprodukci v původním katalogu výstavy.
„Obraz se naštěstí objevil v pozůstalosti po významném českém sběrateli, jenž byl sám nadaným výtvarníkem. Za přispěním dalších členů rodiny vybudoval tento muž už ve 20. letech minulého století pozoruhodnou sbírku velmi krásných a později také velmi cenných uměleckých děl, zaměřenou na dnes tolik žádané autory české moderny,“ uvádí galerista Tomáš Hejtmánek. Ten dílo objevil a okamžitě mu bylo jasné, že půjde o vzácný nález.
Proletářské umění v celé svojí kráse
„Lze hovořit doslova o unikátním objevu díla, které ukázkově vystihuje devětsilský program proletářského umění,“ říká Rea Michalová, historička umění, kurátorka a autorka odborného posudku. Podle ní se v obraze brilantně snoubí magický realismus s primitivním (neo)klasicismem. Promítá se v něm ale i vliv inspirace „malířem lásky a dobroty“ Henrim Rousseauem, Muzikův obdiv k tvorbě jeho souputníka Bohumila Kubišty a také jeho okouzlení vývěsními štíty a jarmarečními obrazy anonymních autorů. „Dívčiny modré šaty s bílým límcem neklamně odkazují k romantice dálek,“ uvádí posudek PhDr. Rey Michalové, Ph.D.
Jak přesně původní majitel Muzikovo plátno získal a proč ho pak již nikdy nevystavil, je podle Tomáš Hejtmánka dnes už těžké zjistit. Obraz odpočíval desítky let ukrytý v pražské vile, kde se díky šetrnému uložení dochoval v perfektním stavu. Když se později potomci sběratele rozhodli rodinný dům prodat, na trhu se postupně začaly objevovat i některé kusy z umělecké sbírky. Švadlena, kterou teď čeká její aukční premiéra, patří rozhodně k těch nejhezčím.
„Olej na plátně o velikosti 71 x 55 centimetrů se signaturou vlevo uprostřed nepotřeboval ani po téměř sto letech od svého vzniku žádné opravy ani zásahy,“ dodává Tomáš Hejtmánek, který je sám původně restaurátor. Po nezbytném odborném průzkumu, ověřujícím mimo jiné pravost díla, tak obraz nechal pouze odborně vyčistit a opatřil ho dobovým rámem.
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818