Mimořádná výstava replik korunovačních klenotů

Vystavená kopie Císařské koruny, která je dílem uměleckého řemeslníka Jiřího Urbana z Turnova, vznikla na objednávku Středočeského kraje v roce 2009 pro stálou expozici na hradě Karlštejn. Přítomný exemplář je čtvrtou a zároveň poslední kopií, již rakouští historici povolili vytvořit. Repliku Svatováclavské koruny vytvořil v létě roku 2016 na zakázku Středočeského kraje turnovský šperkař Jiří Belda ml. Navázal tak na práci svého otce, který byl stejným úkolem pověřen roku 1965 pro český pavilón na mezinárodní výstavě Expo v Montrealu.

CÍSAŘSKÁ KORUNA SVATÉ ŘÍŠE ŘÍMSKÉ

Vystavená kopie, která je dílem uměleckého řemeslníka Jiřího Urbana z Turnova, vznikla na objednávku Středočeského kraje v roce 2009 pro stálou expozici na hradě Karlštejn. Přítomný exemplář je čtvrtou a zároveň poslední kopií, již rakouští historici povolili vytvořit. Veškerá práce zabrala čtrnáct měsíců a výsledek odborníci pokládají za vůbec nejzdařilejší repliku této koruny, jejíž originál se nachází ve vídeňském Hofburgu. Kromě Jiřího Urbana se na replice podíleli slovenští šperkaři manželé Blanka a Matúš Cepkovi a brusič Petr Šťastný.

Císařská koruna Svaté říše římské byla patrně vytvořena v polovině 10. století u příležitosti korunovace Otty I. Velikého, konané 2. února 962, přičemž jako místo jejího zhotovení bývá udáváno Dolní Porýní (některé zdroje však uvádějí samotný Řím). Koruna váží zhruba 3,5 kg a skládá se z osmi zlatých destiček, z nichž polovina je opatřena emailovými figurami, symbolizujícími čtyři hlavní křesťanské ctnosti (spravedlnost, moudrost, pokoru a důvěru v Boha). Je zde vyobrazen biblický král David, jeho syn Šalamoun, dále starozákonní proroci Ezechiáš a Izaiáš, na trůnu sedící Kristus obklopený dvojicí andělů, jehož úloha je vyjádřena latinským nápisem „Per me reges regnant“ („Skrze mě vládnou králové“). Koruna byla spolu s ostatními korunovačními klenoty Svaté říše římské odznakem panovníkovy světské i duchovní moci a zdůrazňovala jeho sepětí s králem králů, samotným Ježíšem Kristem.
Na vnímání říšských klenotů coby tzv. svátostin měl významný podíl Karel IV., který byl jejich držitelem od roku 1350. Císař zavedl na Novém Městě pražském veřejné „ukazování svatých ostatků“, jež se konalo pravidelně o první neděli po Velikonocích v kapli Božího těla na Dobytčím trhu, tj. dnešním Karlově náměstí, a během něhož mohli měšťané a poutníci spatřit i říšské insignie. Karel je později nechal spolu s českými korunovačními klenoty a sbírkou relikvií umístit na hradě Karlštejně, dle tradovaného podání zbudovaném k tomuto účelu. Odtud je pak na počátku husitských válek roku 1421 převezl císař Zikmund Lucemburský nejprve do uherského Visegrádu a o tři léta později do Norimberku. Během napoleonských válek se říšské klenoty dostaly do Vídně, ale v srpnu 1938 se znovu ocitly v Norimberku, kam je nechal převézt Adolf Hitler. Americká armáda je však na konci druhé světové války objevila a v lednu 1946 navrátila zpět do Vídně, kde zůstávají dodnes.

SVATOVÁCLAVSKÁ KORUNA

Repliku Svatováclavské koruny vytvořil v létě roku 2016 na zakázku Středočeského kraje turnovský šperkař Jiří Belda ml. Navázal tak na práci svého otce, který byl stejným úkolem pověřen roku 1965 pro český pavilón na mezinárodní výstavě Expo v Montrealu. Současná kopie byla vyrobena z galvanicky pozlaceného stříbrného plechu o tloušťce 1 mm a její rozměry činí 19 cm na výšku i na šířku, váha se blíží 2, 5 kg. Originál je zhotoven ze zlatého plechu a zdobí jej 96 drahokamů a 20 perel. Koruna se skládá ze čtyř dílů spojených závlačkami, z nichž každá je zakončena spinelem. Jednotlivé díly, upomínající na tvar květu lilie, jsou pokryty drahokamy, upevněnými v kornoutovitých šatonech, asi 2 cm vysokých.

Svatováclavskou korunu nechal roku 1346 vyhotovit Karel IV. za účelem své korunovace českým králem, konané 2. září následujícího roku. Její pojmenování vyjadřuje královu příslušnost k linii přemyslovských panovníků, s nimiž byl Karel spřízněn z matčiny strany. Určena byla výhradně významným příležitostem, jakými jsou vedle korunovace ostatní slavnosti a ceremonie. Původně se jednalo o korunu relikviářovou, neboť vrcholný křížek údajně sloužil coby schránka ukrývající část Kristovy trnové koruny.
Tato cennost je podnes uložena ve svatovítském chrámu, jemuž byla svěřena do péče samotným Karlem IV. Chrání ji původní zdobené pouzdro z kůže a střežena je pod sedmi zámky, jejichž klíče jsou v držení sedmi představitelů české národní státnosti: prezidenta republiky, předsedy Senátu, předsedy Poslanecké sněmovny, předsedy vlády, primátora hlavního města Prahy, arcibiskupa pražského a probošta Metropolitní kapituly u sv. Víta v Praze.

ZDROJ