Při její přípravě historici konečně objevili ztracené jméno architekta, který muzejní budovu navrhl. Muzeum se tak stane nejen dějištěm výstavy, ale zároveň i jejím obřím exponátem. Vernisáž se konala ve čtvrtek 19. ledna 2017 od 17.00.
Návrh ústecké muzejní budovy pochází z roku 1875, šlo o školu rozšířenou o honosný sál pro zasedání městské reprezentace. Když roku 1901 navštívil Ústí nad Labem císař František Josef I., nebyl nikde v Ústí nad Labem reprezentativnější prostor, kde by mohl udělovat audience.
„Nová zjištění nám ukazují, o jak prestižní projekt šlo. Městská rada vypsala architektonickou soutěž. Uspěl v ní přední odborník na školní stavby, vídeňský architekt August Krumholz, autor vzorové školy pro rakouský venkov,“ prozradil objev kurátor výstavy Martin Krsek. Objevená dobová zpráva uvádí i autora velkolepé malířské výzdoby teplického umělce Brunotteho. Císařský sál tak dovršil své znovuzrození, kdy v rámci nedávné rekonstrukce muzea došlo k nečekanému objevu původní malířské výzdoby a jejímu následnému restaurování.
Ale muzeum zdaleka není jediným objektem expozice. Ta se zaměřuje na stavby z celého Česka, jejichž vznik iniciovali čeští Němci nebo se na nich podíleli jako autoři. Zabírá období, kdy se Češi a Němci teprve začínali proti sobě vymezovat a hledat svou vlastní kolektivní identitu. Proto se mezi prezentovanými projekty nachází třeba i Národní divadlo. „Upozorňujeme také na ty stavby, které hrály v utváření národního uvědomění českých Němců rozhodující roli: spolkové německé domy, německá divadla, radnice německých měst, turnerské tělocvičny nebo luteránské kostely,“ poznamenala autorka výstavy Věra Vostřelová. Symbolem těchto emancipačních snah českých Němců je originální socha německého rytíře Rollanda snesená z liberecké radnice, kterou zapůjčilo Severočeské muzeum v Liberci. Obdobná socha bývala v Ústí nad Labem na budově staré správní budovy Spolku pro chemickou a hutní výrobu. Mnoho z vystavených stavebních výkresů a historických fotografií bylo objeveno teprve během přípravy expozice, neboť stavební tvorba místních Němců byla do nedávna prakticky neprozkoumanou oblastí dějin české architektury.
Výstava rozvíjí původní projekt Vysoké školy uměleckoprůmyslové v Praze a spolupracuje na ní také Národní technické muzeum v Praze.