Plyšový medvídek z batohu děvčátka z Brna, dětská židlička jako dárek z posledních Vánoc v rodné Dlouhé Loučce na Moravě, plechový talíř z tábora v Maďarsku, klíče od domova v Horním Slezsku nebo svetřík, který si jako malý chlapec v severočeských Dobkovicích upletl pozdější profesor historie na mnichovské univerzitě. Tyto a mnohé další předměty upomínají dodnes na bývalý domov, útěk, vyhnání, deportaci, tábory, na vysídlení a příchod do nové vlasti. Pro své majitele neztratily nikdy mimořádnou hodnotu.
Působivá výstava, kterou vytvořil Dům německého Východu (Haus des Deutschen Ostens) v Mnichově, se zabývá osudy Němců ze střední a východní Evropy, kteří museli na konci druhé světové války a po jejím skončení opustit své domovy. Přehledně popisuje historii německého osídlení v českých zemích, Východním Prusku, Pomořanech, Sedmihradsku, Bukovině, Slezsku a Podunají, která skončila tragicky před zhruba 70 lety. Konkrétní lidské osudy jsou přiblíženy prostřednictvím příběhů „odnesených“ předmětů. Zpravidla se kromě nejnutnějších životních potřeb jednalo o věci výjimečné osobní hodnoty.
Muzeum města Ústí nad Labem je autorem českého překladu výstavy, který zde bude veřejnosti představen vůbec poprvé. Prezentace v Ústí nad Labem se koná za spolupráce s Collegiem Bohemicem, o. p. s. Záštitu nad výstavou převzala státní ministryně Emilia Müllerová, Bavorské státní ministerstvo práce a sociálních věcí, rodiny a integrace. Všechny texty na výstavě jsou v češtině a němčině.