39. ročník Pardubického hudebního jara zahájí Symfonický orchestr Českého rozhlasu pod vedením Ondreje Lenárda
PARDUBICE: V neděli 5. března ožijí Pardubice opět velkým svátkem klasické hudby. Tradiční mezinárodní festival Pardubické hudební jaro zahájí letos Symfonický orchestr Českého rozhlasu s fenomenálním mladým houslistou Janem Mráčkem pod vedením dirigenta Ondreje Lenárda.
5. března v 19 hodin v Sukově síni Domu hudby odstartuje slavnostním zahajovacím koncertem 39. ročník mezinárodního festivalu Pardubické hudební jaro. Na programu budou díla Petra Iljiče Čajkovského (Koncert pro housle a orchestr D dur op. 35) a Antonína Dvořáka (Symfonie č. 9, e-moll, op. 95 „Novosvětská“). Těšit se můžeme na skvělé hudební výkony v podání sólisty, houslového virtuosa Jana Mráčka a Symfonického orchestru Českého rozhlasu pod vedením Ondreje Lenárda.
Jan Mráček patří k našim největším a nejslibnějším houslovým talentům. I přes mládí má na svém kontě mnoho ocenění z mezinárodních houslových soutěží. Jeho posledním a zatím největším úspěchem je vítězství v prestižní světové houslové soutěži Fritze Kreislera ve Vídni.
Symfonický orchestr Českého rozhlasu v současné době patří k nejvýznamnějším rozhlasovým orchestrům v Evropě. Pravidelně je zván na významné hudební festivaly a koncertní turné. Během své existence navštívil celou řadu zemí na evropském kontinentě i v zámoří. V Pardubicích se představí pod taktovkou Ondreje Lenárda. Tento významný slovenský dirigent působí v současné době rovněž jako šéfdirigent a hudební ředitel Japan Shinsei Symphony Orchestra.
Dalších 23 festivalových koncertů, operních či baletních představení se uskuteční nejen v Pardubicích, ale také v dalších koncertních sálech a památkových objektech regionu. Představí se celá řada domácích i zahraničních špičkových umělců a souborů. Za všechny jmenujme například:
Collegium Musicum den Haag, slavnou slovenskou kapelu Ciganski diabli, Laco Deczi & Celula New York, Operní soubor Moravského divadla Olomouc, Operní soubor Divadla F. X. Šaldy Liberec, Baletní soubor divadla J. K. Tyla v Plzni, ze sólistů např. pěvkyně Dagmar Peckovou a Evu Urbanovou, dále rakouského klavírního virtuosa Paula Guldunebo houslistu Václava Hudečka.
Celý program festivalu a online vstupenky naleznete na www.pardubickehudebnijaro.cz
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818