Historický Velorex nově v expozicích hradu Kámen
KÁMEN: S více než 38 tisíci kilometry na tachometru zapakoval model Velorex 16/350, sen mnohého hocha a magnet očí zvědavců, na hradě Kámen. „Za podpory Kraje Vysočina mohlo Muzeum Vysočiny Pelhřimov, které má hrad Kámen ve správě, pořídit nový, přitažlivý a originální exponát a obohatit jím rozsáhlou hradní motoristickou expozici. Velorex zdobí expozici teprve necelý týden,“ uvedla radní Kraje Vysočina pro oblast kultury, památkové péče a cestovního ruchu Marie Kružíková.
Exponát VELOREX 16/350, kterým jsou obohaceny krajské sbírky hradu Kámen, opustil 9. července 1970 brány závodu Velorex, výrobní družstvo v Solnici. Prvním vlastníkem se už 13. července 1970 stal písmomalíř Antonín Čížek z Plzně, vůz byl tehdy evidován pod státní poznávací značkou PM 1-29-58. Následně se v roce 1999 přesunul do Karlových Varů, a po té již opustil území naší republiky. Cestoval nejprve do Nizozemí a následně do Spolkové republiky Německo. Odtud již jeho cesta vedla zpět „domů“, na hradě Kámen natrvalo zaparkoval po ujetí 38 546 km.
Velorex, i přes mnohá hanlivá jména, která během své existence získal, jako je hadrák, hadraplán, husí stehno, montgomerák, prchající stan… se stále těší zájmu a obdivu široké veřejnosti. Vozítko, jež mělo sloužit původně především invalidním spoluobčanům, a jehož mottem se stal slogan „tělesně vadní do šťastnější budoucnosti“, je vlastně světovým unikátem, jedná se o jediné homologované vozidlo na světě s „plátěnou“ karoserií. Známe jej i z mnohých do dnes velmi populárních filmů a seriálů, jako jsou: Vrchní prchni, Ať žijí duchové, Dobrá voda, Hvězdy nad Syslím Údolím…
Přesto se však mnohým stále vkrádá na mysl tatáž otázka: Jaké to asi je sedět uvnitř? „Nově získaný exponát dokáže všem zvědavcům na tuto otázku odpovědět. Každý návštěvník bude mít možnost vyzkoušet si na vlastní kůži, jaké to je sedět uvnitř tohoto unikátního vozidla. Bude moci nasát retro atmosféru a možná díky nim rozšíříme skupinu fandů Velorexů a všeho, co k nim patří,“ slibuje si od instalace nového exponátu ředitel Muzea Vysočiny Pelhřimov Ondřej Hájek.
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818