Setkání kronikářů a přátel českých regionů 2016 bylo přínosné a úspěšné

Nymburského spisovatele Jana Řehounka, „otce zakladatele,“ v přípravě trochu trápilo zdraví, ale na setkání byl již fit, takže jsme se v jeho moderování střídali. Zdravotní potíže zastavily naopak předního historika 14. – 15. století, prof . PhDr. Františka Šmahela, DrSc., dr. h. c. mult., který předem psal několik milých dopisů. Stačil nám však doručit i ten poslední, ve kterém mimo jiné vzpomínal na svoji spolupráci s kronikáři v 70. letech 20. století. A dal nám k dispozici teprve připravovaný text o přední osobnosti doby, již tak pečlivě zkoumá a přibližuje vědecké obci i veřejnosti. Jeho stať o muži na přelomu středověku, který je mu i lidsky blízký, nás vedla k hlubokému zaujetí a ještě se k ní vrátíme.
Sál byl plný, stačilo jen obeslat možné zájemce podle adresářů a účast jim nabídnout. Tato forma setkávání zkušených i začínajících kronikářů je pro nás zjevným přínosem. Z časů minulých byl  připomenut kronikář Kosmas. Promítnul jsem fotografie z října 2015, kdy naše delegace položila v katedrále Pražského hradu vavřínový věnec za kronikáře obcí při příležitosti 890. výročí úmrtí našeho slavného předchůdce. Věříme, že jsme založili tradici každoroční vzpomínky v letech, které zbývají do velkého jubilea autora Kroniky české.
Účastníky velmi mile zaujalo vystoupení Marie Plačkové, kronikářky Města Hluku ve Zlínském kraji. Plně vytížila téma Praxe s kronikou na internetu a přiblížila je promítáním ukázek. Samotné její roční zápisy samozřejmě dostávají papírovou podobu, zdůraznila. Připomněla také četné další okruhy, kde může být kronikářova práce přínosem pro obec od starých po mladé. Pochvalovala si, jak dobrou pozicí pro kronikáře je postavení knihovníka. Ze všeho, s čím nás seznámila, bylo zřejmé, že kronikářství není pro Marii Plačkovou koníčkem, ale pořádným „koněm“, a že přitom s přehledem užívá nemodernější formy práce.

Pochlubili jsme se navzájem publikační činností, sám jsem uvedl loňskou knihu Dalečín – Dalečín, Veselí, Hluboké – od minulosti k dnešku, kterou jsme s manželkou napsali a sestavili pro stejnojmennou obec. Jan Řehounek připomněl svou čtivou novelu s detektivní zápletkou Eliška Přemyslovna a krvavý mord v městě Nymburce, dále svůj příběh knihy Bohumila Hrabala Harlekýnovy milióny, což je vlastně již podnadpis publikace Jak šly nymfy do důchodu. Přidali se další, hovořilo se o publikační a vydavatelské činnosti, o zpravodajích a webech, přednáškách a besedách pro veřejnost, o vycházkách. Odezněly příklady a ukázky námětů, doplněné promítáním fotografií nebo ukázkami, vystavenými v pracovní expozici. Přivítal jsem souhlasné odezvy, když jsem informativně přibližoval, že vedle tradičních oborů může nejen mikrohistorie, ale také kulturní, případně historická antropologie čerpat z výsledků práce kronikářů, pokud v nich nalezne seriózní zpracování námětů. Zkrátka, žádný hlas nezůstal neoslyšen a atmosféra byla živá a přátelská. Slušelo se to k prostředí, kde nám vedení výstaviště vyšlo ochotně vstříc, a kde navíc na přístupové cestě bylo možné setkat se dokonce s dokonalou replikou koruny panovníků Svaté říše římské, jež má hodnotu…, ale co, která je památná a hezká téměř jako koruna Království českého.

PhDr. Jiří Bartoň, publicista a kronikář.

Diskuse a zkušenosti: Kronikář a obec v roce 2016; nové poznatky o skladbě kronikářů; sestavení a předání ročního zápisu.

Případné přivezené ukázky příkladů kronik a kronikářských i spolkových aktivit budou vystaveny.

PhDr. J. Bartoň, Praha.

Účast zdarma.

K programu:

Výklady doplňuje promítání prezentací a fotografií.

V hale, u níž je klubovna, bude vystavena originální replika koruny císařů středověké Svaté říše římské.