sobota
23. listopadu 2024
svátek slaví Klement
Přepychy - neudržované stromořadí
© Dana Ehlová



V Přepychách ctí historii

PŘEPYCHY: Obec na Rychnovsku se zhruba 630 obyvateli vloni oslavila 660 let první písemné zmínky a letos v únoru "zažila" přímo historický den, kdy starostka Zdeňka Seidelová převzala z rukou předsedy Poslanecké sněmovny Parlamentu ČR Jana Hamáčka dekret o udělení znaku a vlajky obce. Mít svůj erb, symbol obce, se již odedávna považuje za znak kulturní dospělosti a jeho užívání je dnes samozřejmostí.

Autor článku: 
Dana Ehlová

Symboly obce

Nové vedení Přepych učinilo krátce po svém zvolení první a zásadní krok k získání symbolů tím, že kontaktovalo odbornou heraldickou kancelář Dauphin z Roudnice nad Labem, která zpracovala šest variant znaku a k nim provedení vlajky.
Následně se mohli k návrhům vyjádřit obyvatelé Přepych: "Zastupitelé chtěli vědět názor všech občanů, a tak jsme dali do každého domu hlasovací lístek, kde měli možnost se s návrhem blíže seznámit. Byl to vlastně veřejný výzkum mínění, a znak, který zvítězil, jsme navrhli schválit v Poslanecké sněmovně Parlamentu," řekla Zdeňka Seidelová.    
Vítězný návrh je popsán takto: Ve stříbrném štítě zelený vrch a modrá vlnitá pata. Ve vrchu zlatý snížený stupňovitý hrot. Z vrchu rostou tři listnaté stromy v přirozených barvách, prostřední vyšší. Podoba znaku přitom vychází z historické obecní pečeti. Vrch ukazuje na geografickou polohu obce, stromy na něm se vztahují k ovocnářské tradici místa. Stupňovitý klín symbolizuje opukové lomy, modrá vlnitá pata údolí Dřízna a potok, který protéká obcí.
Zajímavé postřehy má k podobě znaku Přepych sama starostka: "Skála, nad kterou jsou stromy, vychází z toho, že nad Přepychami je první vrása Orlických hor, kopec, vytvořený celý z opuky, jež se láme v blocích a vytváří stupně," popisuje Zdeňka Seidelová a pokračuje "Dalším prvkem je voda. V údolí Dřízna je pramen vedle pramene, pramení tam i potok, tvořící kaskádu rybníků v Přepychách, přičemž historicky jich bylo daleko více."
Ve znaku se dostalo také na listnaté stromy. Proč? „Na kopcích nad obcí rostou třešně a daří se jim. Je to tím, že zatímco přes první vrásu od západu proudí teplý vzduch, studený vzduch, který se drží u země, zůstává za kopcem, takže květy třešní kvetoucích brzy na jaře, nezmrznou. V okolních vesnicích nebo třeba u rybníku Broumar v Opočně mrzne, kdežto tady u nás se třešním odjakživa daří. Odkazy jsou i na švestky, jimž se tady také dařilo. Proto máme ve znaku neutrální stromy bez ovoce, ať si každý domyslí to svoje,“ vysvětlila s evidentním zaujetím pro historii Zdeňka Seidelová.
   Celý proces schválení obecních symbolů vyvrcholil pro Přepychy 23. února 2016, kdy v sále státních aktů Poslanecké sněmovny převzala starostka spolu s místostarostou Janem Macháčkem oficiální dekret o udělení znaku a vlajky. Zároveň také přepyšští zadali u renomované firmy výrobu obou symbolů, včetně dalších potřebných náležitostí, jakými jsou třeba rukavice pro vlajkonoše. Brzy tedy nastane další historická chvíle jejich prvního použití, o níž starostka prozradila: „Slavnostní svěcení znaku a vlajky připravujeme na léto a spojíme ho s festivalem dechových hudeb Přepychy Karla Pšeničného.

 

Stromořadí

Jak již bylo uvedeno, tři listnaté stromy v oficiálním znaku obce Přepychy mají svůj historický základ a opodstatnění, protože ovocné stromy zdobily obec i její okolí několik staletí nazpět. V té souvislosti stojí za připomenutí, že rozvoj alejí podporoval stát od doby výstavby císařských cest, a že například Marie Terezie dokonce vydala roku 1752 nařízení o povinnosti sázet stromy podél všech nových silnic.
Dnes je tomu jinak. Dlouhodobý nedostatek péče se projevuje téměř na každém kroku, tedy i v Přepychách, z nichž vedou silnice II. a III. třídy směrem na Opočno, Týniště nad Orlicí, Novou Ves, Záhornici a Morké, a všechny lemují stromořadí v převážné míře – diplomaticky řečeno - ve velmi neutěšeném stavu. V praxi to například ve směru na Týniště vypadá tak, že z původních třešní se zachovala pouze malá část, nahradily je velmi hustě vysazené javory kleny a mléče, ale i mnoho nevhodných dřevin.
Odborný dendrologický posudek uvádí: "Zdravotní stav stromů je špatný, plastové chráničky kmenů proti okusu jsou zarostlé v kůře, neproběhlo zapěstování koruny, časté jsou počínající tlakové vidlice u vícekmenů." 
A tak po loňské revitalizaci dřevin uvnitř obce, realizované specializovanou firmou z Pardubic, se nyní pozornost soustředí na stromořadí podél příjezdových cest. Zahájení revitalizace však předcházel téměř rok příprav a jednání s mnoha dotčenými úřady i majiteli pozemků. Souhlas k vykácení 260 stromů různého druhu a zároveň výsadbě 220 nových v roce 2016 vydala Správa silnic Královéhradeckého kraje, rovněž oddělení životního prostředí i příslušný silniční správní úřad MÚ Dobruška, dále Krajské Ředitelství policie a Dopravní inspektorát Rychnov nad Kněžnou. Samozřejmě také vlastníci všech sousedních pozemků. Ve vyjádření odborníků z oblasti životní prostředí se konstatuje: Stávající dřeviny podél dané cesty jsou ve špatném zdravotním stavu, různého stáří, s velkými či příliš malými rozestupy mezi sebou a jejich obnova je tedy žádoucí. Výsadba ovocných dřevin jako doprovodné zeleně podél cest má na našem území dlouholetou tradici a nová výsadba původních dřevin pro toto místo je vítaný záměr, který při dobré péči o dřeviny určitě přispěje ke zlepšení okolí obce.
Prosadit realizaci v zastupitelstvu nebylo jednoduché - "pro" nakonec hlasovalo devět z patnácti členů. Odpůrci se ovšem najdou jak mezi zastupiteli, tak mezi obyvateli Přepych, o tom není pochyb. Kdo však dotčené úseky prošel a prohlédl si stromy zblízka, snahy vedení obce pochopí a snad i ocení. Nostalgie, že ten nebo onen strom sázel můj dědeček či dokonce pradědeček, není na místě, zvláště když je předem jasné, že stromy budou nahrazeny, že výsadba dostane řád a bude ctít historické zkušenosti a povětrnostní podmínky, které v minulosti respektovali i předci. 

První etapa podél silnice II/304 (směr Týniště) začala v polovině února a na ni navážou další v roce 2017 a 2018. „Pokud to neuděláme my, nevěřím, že to bude zajímat příští generace. Nebezpečné stromy sice vlastník postupně odstraní, ale s výsadbou nových z finančních důvodů nepočítá. Proto chci, aby se stromořadí dala do původního stavu,“ tvrdí starostka Zdeňka Seidelová, která je rozhodnuta dokázat, že i tak náročnou věc zvládne.
Nyní tedy probíhá odstraňování 260 stromů a vzápětí dojde k výsadbě 220 nových – je jasné, že to nebude levná záležitost. Dodavatelsky byly náklady vyčísleny na téměř 290 tisíc korun. „Pomůže nám několik sponzorů. Díky nim už jsou připraveny opěrné kůly k novým stromům, mulčovací kůra i potřebný kompost. Vykácení stromů svými prostředky zajistí Ing. Pícha, který materiál dále zpracuje na štěpky,“ vysvětluje starostka a místo odpovědi na otázku, kdo zaplatí zbytek, ukazuje fakturu s textem: "Za 220 ks třešní – směs odrůd – vysokokmen fakturujeme 88 550 korun". Jako odběratel však není uvedena obec Přepychy, ale přímo Zdeňka Seidelová.
Možná se to zdá nepochopitelné, ale opravdu zaplatila všechny stromy tzv. z vlastní kapsy. Tím ale její podíl nekončí, přijdou další položky - např. chráničky proti okusu nebo materiál na podporu růstu. Když se zeptáte na důvody takového rozhodnutí, odpoví: „Hodně jezdím po světě, i když teď nemám na cestování čas. Dobře vím, jak krásně udržované jsou tam pozemky i mimo vesnice, a to bych chtěla docílit u nás v Přepychách. Také proto sečeme příkopy podél cest i za značkami obce. Nové stromy ovšem nejen vysadíme, na základě smlouvy se Správou silnic Královéhradeckého kraje se o ně musíme ještě patnáct let starat.  Věřím, že to zvládneme.“    

Mohlo by vás také zajímat...

ČR: Národní kulturní památka Rudá věž smrti ve Vykmanově u Ostrova nad Ohří bude nově majetkem státu. Na společné tiskové konferenci o tom informovali zástupci Ministerstva kultury, Ministerstva financí, Finanční správy, Národního památkového ústavu a Konfederace politických vězňů. Jedná se o výsledek společného, zhruba půlročního jednání s cílem zachovat tuto významnou kulturní památku pro budoucí generace.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Ostatní, Památky
Co se děje
22.11.2024

PRAHA: Celovečerní dokumentární film Architektura ČSSR 58–89 režiséra Jana Zajíčka a autora námětu, hudebníka a multimediálního umělce Vladimira 518 vstoupil oficiálně do kin 7. listopadu. Snímek přináší mimořádný pohled na českou a slovenskou architekturu z let 1958–1989, jež sice vznikala za komunistického režimu, ale dokázala zaujmout i odbornou veřejnost v západním světě. Tvůrci se ve filmu zaměřují nejen na výjimečné a nadčasové budovy postavené v období od světové výstavy EXPO 58 na území tehdejšího Československa, ale i na fascinující a mimořádnou tvůrčí energii, která jejich vznik provázela.

Celá ČR
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Architektura, Památky, Vzdělávání
Co se děje
22.11.2024

PRAHA: Vláda na svém včerejším zasedání projednala materiál rezortu ministerstva kultury a souhlasila s předáním daru ve formě mobilní jednotky pro záchranu a obnovu tištěného kulturního dědictví ve vlastnictví České republiky, kterou Národní knihovna ČR nechá zhotovit z prostředků vybraných od třetích osob, a to za účelem poskytnutí pomoci Ukrajině při záchraně světového písemného kulturního dědictví.

Celá ČR, zahraničí
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Senioři, Památky
Co se děje
21.11.2024

PRAHA: GALERIE SOKOL v Tyršově domě zve na výstavu „Na křídlech sdílené radosti,“ která přenáší návštěvníky do atmosféry letošního XVII. všesokolského sletu.

Hl. m. Praha
Instituce a kulturní zařízení, Knihy, literatura, média, Výtvarné umění
Co se děje
20.11.2024