Nejlepší studentské práce orální historie získaly ocenění v sedmém ročníku soutěže Zlatý diktafon

Soutěž Zlatý diktafon oceňuje studentské práce vypracované metodou orální historie vždy za poslední dva školní/akademické roky ve třech kategoriích: vysoké, střední a základní školy. Práce zaslané do soutěže hodnotí členové výkonného výboru COHA, přičemž o pořadí vítězných prací rozhoduje hlasování. „Tento ročník byl specifický tematicky. Velká část přihlášených prací se totiž zabývala prožíváním aktuální pandemické situace,“ přibližuje zákulisí hodnocení Mgr. Jiří Hlaváček, PhD., z Katedry historických věd FHS UK, který je předsedou COHA a dodává: „Letos se nám poprvé sešlo velké množství prací také ze základních škol, rozhodování o konečném pořadí v této kategorii tak bylo pro porotu skutečně těžké.“ Výsledné pořadí vzniklo na základě hlasování výkonného výboru COHA. Vyhlášení výsledků proběhlo v budově Ústavu pro soudobé dějiny AV ČR, v. v. i., v pátek 4. února 2022. Diplomy oceněným slavnostně předal prof. Miroslav Vaněk, čestný předseda COHA a současný ředitel ústavu.

Vítězové soutěže Zlatý diktafon

- Kategorie vysoké školy:

1. místo - Mgr. Přemysl Vacek Barokáři: Historicky poučená interpretace staré hudby v Česku očima jejích aktérů (diplomová práce), Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy

2. místo - Bc. Marie Jiřičková Dopady ,,Akce P“ pohledem rodiny řeckokatolického kněze (bakalářská práce), Fakulta humanitních studií Univerzity Karlovy  

3. místo - Mgr. Jakub Vítovec Pohostinství na Sušicku v období tzv. normalizace [diplomová práce] Provozně ekonomická fakulta, Česká zemědělská univerzita

Kompletní výsledky soutěže Zlatý diktafon, včetně vítězů kategorií základních a středních škol najdete zde: http://www.coha.cz/aktivity/soutez/

Co je orální historie? Jde o kvalitativní metodu výzkumu. Její nezastupitelnost je zřejmá tam, kde je řada pramenů nepřístupná, nebo byla zničena; v tomto případě je často jediným zdrojem informací o určité historické události svědectví pamětníků. Některé klíčové události navíc písemné dokumenty vůbec nezachycují. Právě k vyplnění této mezery přispívají osobní vzpomínky aktérů, které pomáhají rozšířit i faktografickou základnu a spolu s ostatními prameny slouží k analýze historických faktů. Ve zkratce jde o zachycení dějin z pohledu “obyčejného” člověka. V rámci FHS UK pak běží studijní obor Orální historie – soudobé dějiny. Ten navazuje na pozitivní zkušenosti s výukou orální historie a soudobých dějin na přednáškách a seminářích zakladatele oboru profesora Miroslava Vaňka. Pracoviště spolupracuje s Centrem orální historie Ústavu pro soudobé dějiny Akademie věd ČR a s dalšími národními a mezinárodními institucemi zabývajícími se výzkumem nedávné minulosti, stejně jako s archivy, institucemi z neziskového sektoru a nadacemi.