Nabarvené ptáče v Galerii Václava Špály
PRAHA: Film Václava Marhoula Nabarvené ptáče můžou čeští diváci shlédnout v kinech od 12. září. O den dříve bude pro veřejnost otevřena stejnojmenná výstava fotografií v pražské Galerii Václava Špály na Národní třídě. Soubor černobílých fotografií Jana Dobrovského, doplněný o fotografie Luďka Hudce a Jakuba Čecha, vznikl při natáčení tohoto celovečerního filmu. Neklade si však za cíl převypravovat děj filmu, ani být filmu reklamním pozadím. Kurátorem výstavy je Pavel Lagner. Provozovatelem galerie je společnost PPF Art.
Jan Dobrovský byl jako fotograf přítomen po celou dobu filmování od jara 2017 do léta 2018, a to v České republice, na Slovensku, v Polsku i na Ukrajině. Bezpochyby v mnoha ohledech výjimečné natáčení i mimořádně silný příběh byly velkou inspirací také pro Jakuba Čecha, který byl jedním ze zvukových mistrů a Luďka Hudce, který film sestříhal do finální podoby.
Byť všechny fotografie vznikly ve filmových kulisách, a tedy v uměle vytvořeném světě, nejsou pouhým dokumentem a záznamem průběhu natáčení. „Výstava fotografií má sice stejné jméno jako kniha i film, ale domluvili jsme se na ní právě proto, že způsob vnímání uměleckých děl je odlišný podle typu zpracování. Během filmu sleduje divák plynoucí děj, oproti tomu v galerii má možnost se před každou fotografií zastavit a na libovolně dlouhou dobu ji nechat na sebe působit. Okamžik zachycený na fotografii mu dává možnost o něm hlouběji přemýšlet, zpracovat vlastní vjemy a vyvolané emoce, případně si ve své fantazii vytvořit nový příběh,“ řekl k výstavě fotografií Nabarvené ptáče Jan Řehák, ředitel PPF Art, která zajišťuje výstavní program Galerie Václava Špály.
O filmu Nabarvené ptáče
Film režiséra Václava Marhoula natočený podle prvního a nejznámějšího románu Jerzyho Kosińského (1933 Lodž - 1991 New York) Nabarvené ptáče (The Painted Bird, 1965) líčí osud malého židovského chlapce osaměle se protloukajícího po polském a ukrajinském zaostalém venkově během druhé světové války. Poté, co ho rodiče ve snaze uchránit jej před masovým vyhlazováním Židů poslali na venkov k tetě, která zemřela, se kvůli své odlišnosti během putování setkává se strachem, opovržením a krutostí.
https://nabarveneptace.cz/
Mohlo by vás také zajímat...
PRAHA-ZAHRANIČÍ: Výstava Group Therapy je dialogem a konfrontací uměleckých děl z rostoucích sbírek Galerie hlavního města Prahy a Deutsche Telekom. Ve více než osmdesáti dílech od čtyřiceti šesti současných umělců reflektuje aktuální společenská témata, jako jsou ohrožení demokracie, vzestup autoritářských režimů, nesnášenlivost vůči menšinám, cizincům a lidem s odlišnými názory, apatie a lhostejnost vůči klimatické krizi, terorismus a války. Název výstavy je odvozen od vystaveného díla výtvarnice Evy Koťátkové. Vedle ní v expozici vystavují také další české umělkyně a umělci Lenka Glisníková, Daniel Balabán, bosenská umělkyně Šejla Kamerić, chorvatský multimediální tvůrce Igor Grubić nebo ukrajinská malířka Lesia Khomenko. Výstavu Group Therapy lze v Domě U Kamenného zvonu na Staroměstském náměstí navštívit od 26. dubna do 11. srpna 2024.
RONOV NAD DOUBRAVOU: V souvislosti s plánovaným dokončením celkových úprav náměstí se vedení města rozhodlo naplnit myšlenku pořízení sochy věnované svému nejslavnějšímu rodákovi. Ta se objevovala již od šedesátých let minulého století, kdy byla v Nečasově vile instalována obrazová galerie určená nejen pro díla Chittussiho, ale i dalších malířů Železných hor.
ČR-PRAHA: Hlavním cílem předloženého návrhu je především zavést do právního řádu České republiky institut statusu umělce. Děje se tak prostřednictvím novelizace zákona č. 203/2006 Sb. o některých druzích podpory kultury. Za tímto účelem novela zřizuje nový registr umělců, který povede Ministerstvo kultury. Status umělce se stane nástrojem možné finanční podpory pro umělce, kteří mají na trhu práce mnohdy velmi specifické postavení.
LIBEREC: Pro Liberec je Botanická zahrada nejen turistickou atrakcí, ale významným vědeckým botanickým centrem. Známost zahrady zvyšuje schopnost vědecká aktivita mezinárodních botanických konferencí, výměna teoretických znalostí přírody a také významná přednášková tvorba.
Místní kulturu vydává Národní informační a poradenské středisko pro kulturu - NIPOS
ISSN 1803–2818