Na procházku Růžovou zahrádkou máte poslední víkend

OLOMOUC: Jak se zdobila kniha v gotice a pozdním baroku mohou několik posledních dnů porovnat návštěvníci Arcidiecézního muzea Olomouc. V neděli 3. května totiž končí hned dvě výstavy: Růžová zahrádka, která představuje na dvě stovky rukopisných modlitebních knížek z 18. a 19. století a prezentace unikátního spisu Horologium sapientiae z konce 14. století.

 Autorem spisu Horologium sapientiae je jeden z nejvýznamnějších představitelů německé mystiky 14. století Jindřich Suso (Heinrich Seuse). „Prožil život v dominikánském klášteře a pěstoval přísnou askezi. Jeho spis se těšil značné oblibě. Je psán formou rozhovoru s Kristem“, řekla historička umění Jana Hrbáčová. Rukopis pochází z fondu Vědecké knihovny v Olomouci a podle Hrbáčové vznikl pravděpodobně kolem roku 1396. Vystavení unikátního manuskriptu je součástí dlouhodobého projektu prezentace iluminovaných rukopisů 11. – 16. století z olomouckých sbírek. Projekt byl v Arcidiecézním muzeu zahájen v roce 2007 a sestává jednak z digitální formy, kdy mohou návštěvníci rukopisy „listovat“ prostřednictvím dotykového monitoru, jednak z krátkodobých výstav vybraných originálů.

V neděli 3. května si návštěvníci Arcidiecézního muzea mohou naposledy prohlédnout také více než dvě stovky rukopisných modlitebních knížek, které v 18. a 19. století opisovali a ilustrovali lidoví písaři na českém a moravském venkově. Výstava, nazvaná podle jednoho z exponátů Růžová zahrádka, představuje výběr ze 400 knížek shromážděných pražským sběratelem Janem Pošem. Sbírku před sedmi lety získalo Muzeum umění Olomouc. „Zdobené rukopisné modlitební knížky jako osobní předměty křesťanské zbožnosti byly rozšířeny v Čechách a na Moravě od období pozdního baroka až do biedermeieru, zhruba v letech 1750 až 1850“, řekla autorka koncepce výstavy Anežka Šimková. Podkladem pro tvorbu rukopisných modlitebních knížek podle ní byly levné, ale neosobní tisky modliteb. „Hlavně venkovští učitelé a učitelští pomocníci, ale také například krejčí, kovář, myslivec, granátník, kostelník nebo hospodář, ti všichni modlitební knížky opisovali a zdobili pro své blízké nebo na objednávku. Jedná se o výraz spontánní lidové tvořivosti“, podotkla Šimková.

Obě výstavy jsou součástí tzv. „roku knihy“ v Muzeu umění Olomouc – dramaturgické řady výstav zaměřených na fenomén knihy. Na rozmanité podoby knižní kultury od středověku až po její moderní podobu se zaměřuje šest letošních projektů muzea. Například výstavy Karla Teigeho, Josefa Čapka nebo monografická výstava Jindřich Zdík (1126 - 1150) / Olomoucký biskup uprostřed Evropy, díky níže se v Olomouci znovu po stovkách let sejdou unikátní iluminované rukopisy uložené ve Stockholmu a Halle.

Muzeum umění Olomouc

Denisova 47, Olomouc

Tel: 585 514 282, 724 202 905

www.olmuart.cz

Zdroj: TZ